Inspekce práce loni odhalila 2484 nelegálně pracujících. Meziročně jich přibylo o více než čtvrtinu

Státní podnik Lesy České republiky bude pokračovat v projektu nového sídla v Hradci Králové. Administrativní dřevostavba za téměř dvě miliardy korun má nahradit dosavadní nevyhovující budovu ze 70. let. Podnik chce ještě letos získat stavební povolení, stavět by se mohlo začít v roce 2027.

Státní podnik Lesy České republiky bude i pod novým vedením pokračovat v přípravě výstavby nového sídla v Hradci Králové. Projekt za téměř dvě miliardy korun při středeční návštěvě podniku podpořili premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Uvedla to mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Jak má vypadat nové sídlo Lesů ČR

8 fotografií v galerii

Nová budova má vzniknout v sousedství současného sídla, které podnik označuje za technicky nevyhovující. Lesy ČR chtějí ještě letos získat stavební povolení. Samotná výstavba by mohla začít v roce 2027 a probíhat po etapách. Přestěhování zaměstnanců do nového sídla podnik plánuje do konce roku 2030, dokončení celého areálu v roce 2032.

Projekt se připravuje od roku 2015

Lesy ČR začaly nové sídlo chystat už v roce 2015, kdy podnik vedl Daniel Szórád. Tehdy se náklady odhadovaly na zhruba půl miliardy korun bez DPH. O tři roky později ale přípravy zastavila zhoršená ekonomická situace podniku spojená s kůrovcovou kalamitou. Podnik tehdy na stavbu získal stavební povolení, to však později propadlo.

Aktualizováno

Státní lesy znovu sypou miliardy. Zisk Lesů ČR vzrostl na 5,3 miliardy

Zprávy z firem

Lesy ČR se po kůrovcové kalamitě vrátily k silným ziskům. Loni vydělaly 5,3 miliardy korun. Státu pošlou 3,3 miliardy.

ČTK

Přečíst článek

K projektu se Lesy ČR vrátily v roce 2023 za vedení Dalibora Šafaříka. Architekti následně návrh výrazně upravili. Původně plánované betonové nosné konstrukce má nahradit dřevo. Objekt, jehož půdorys má připomínat strom s pěti rameny, by se tak měl stát největší administrativní dřevostavbou v Česku.

Lesy v lese. Chystá se největší dřevostavba v Česku

Reality

Státní podnik Lesy ČR by se již za dva roky mohl pyšnit novou centrálou. Navrhlo ji architektonické studio CHYBIK + KRISTOF ve spolupráci s Janem Stolkem a projekční kanceláří K4. Projekt, který je nazvaný „Lesy v lese“, se stane největší dřevěnou stavbou v Česku.

fry

Přečíst článek

Od letošního února Lesy ČR znovu vede Josef Vojáček, který byl generálním ředitelem podniku už v letech 2018 až 2021. V dubnu uvedl, že podnik s ministerstvem zemědělství diskutuje, zda v projektu pokračovat.

Stavbu podpořili premiér i ministr zemědělství

Podle premiéra Babiše by nové sídlo mělo odpovídat charakteru podniku. „Konečně budou mít novou administrativní budovu a samozřejmě bude ze dřeva,“ uvedl po návštěvě Lesů ČR na facebooku. Projekt podporoval také předchozí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Do přípravy stavby podnik zatím vložil téměř 80 milionů korun. Žádost o stavební povolení podal na konci loňského roku a nyní připravuje soutěž na stavební firmu.

Financování má jít z vlastních zdrojů

Lesy ČR chtějí výstavbu financovat z vlastních peněz. V minulosti si podnik pro projekt zřídil zvláštní fond, z něhož však loni odvedl 200 milionů korun do státního rozpočtu. Letos jej chce začít znovu plnit a z loňského zisku do něj převést 300 milionů korun.

Podnik loni vytvořil zisk 5,3 miliardy korun. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v Česku.

Nové sídlo má pojmout 300 pracovníků

Administrativní část nového areálu má nabídnout zázemí pro zhruba 300 zaměstnanců. Sídlit v ní mají také podniková Správa toků Labe a Oblastní ředitelství Lesů ČR pro východní Čechy.

Součástí komplexu má být víceúčelový sál pro 130 lidí, centrální archiv, sklady, výstrojní sklad i další provozní zázemí. Projekt počítá také s parkovištěm pro 300 aut, z toho 50 míst má sloužit rezidentům a návštěvníkům sousedních městských lesů.

Současné ředitelství Lesů ČR sídlí v panelové budově ze 70. let minulého století. Podle podniku je objekt staticky problematický, není zateplený a nemá vzduchotechniku. Varianta rekonstrukce a dostavby by podle Lesů ČR vyšla asi na 1,5 miliardy korun. Stávající sídlo má být po vybudování nového areálu zdemolováno.

Moderní léky na obezitu mohou části těžce obézních dospívajících skutečně pomoci. Nesmějí se ale stát pohodlnou náhradou za prevenci, pohyb, školní stravování a péči o rodiny. Zvlášť ve chvíli, kdy se politická komunikace nebezpečně potkává s marketingem farmaceutického giganta.

Je to svůdná politická zkratka: máme děti s obezitou, máme zázračně působící injekce, máme novou továrnu a máme veřejné zdravotní pojištění. Stačí to propojit a tvářit se, že jsme právě vynalezli prevenci.

Dětská obezita ale není rozbitá žárovka, kterou vymění farmaceutická firma. Je to výsledek prostředí, v němž se dítě levně nají špatně, draze pohybuje dobře, tráví hodiny vsedě a potom se od něj čeká, že silou vůle přepere průmysl, školní režim, rodinný stres i reklamu. Když na to stát odpoví hlavně injekcí, není to zdravotní politika. Stát s prevencí a zdravými aktivitami praktiky končí.

Lék může pomoci. Nesmí se stát alibi

Léky typu GLP-1 nejsou šarlatánství. U části těžce obézních dospívajících mohou být rozumnou a medicínsky obhajitelnou pomocí. Wegovy je v Evropě registrován i pro adolescenty od 12 let s obezitou a hmotností nad 60 kilogramů, jako doplněk k redukční dietě a zvýšené fyzické aktivitě. Léčba se má přehodnotit, pokud po 12 týdnech na cílové či maximálně tolerované dávce nepřinese alespoň pětiprocentní pokles BMI.

Je to tedy doplněk. Ne náhrada. A už vůbec ne politické alibi.

Úhrada ano, ale jen s přísnými pravidly

Jestli mají pojišťovny tyto léky hradit, pak jen pro jasně vymezené případy, pod dohledem specialistů a s povinnou součástí péče o pohyb, výživu, psychiku a rodinu. Ne jako plošnou vstupenku do celoživotního byznysu s obezitou.

Bitva o hubnutí se přesouvá za hranice USA. Novo chystá globální start pilulky Wegovy

Zprávy z firem

Novo Nordisk se připravuje na uvedení pilulky Wegovy mimo Spojené státy a do expanze se chystá vstoupit naplno. Firma sází na silný zájem pacientů, telemedicínu i rostoucí poptávku po lékové formě, která by mohla rozšířit trh s přípravky na hubnutí za hranice injekční léčby.

nst

Přečíst článek

Léčba za několik tisíc korun měsíčně, často dlouhodobá či doživotní, nepředstavuje drobnou položku v lékárně, ale budoucí rozpočtový závazek. A právě proto se o ní nesmí rozhodovat v atmosféře slavnostního přestřihávání pásek, nýbrž na základě tvrdých dat, jasných indikačních kritérií a kontroly výsledků.

Úlitba Novo Nordisku? 

A teď k nejcitlivější otázce. Je to úlitba Novo Nordisku za továrnu? Důkaz pro takové tvrzení z dostupných informací není. Bylo by nefér napsat, že stát kupuje léky výměnou za investici. Jenže politika není jen o tom, co se dá prokázat v šanonu. Je i o dojmu, signálu a načasování.

Tady je ten dojem mizerný. Premiér a členové vlády se objevují u farmaceutické továrny, firma vyrábí součásti pro moderní léky na cukrovku a obezitu, investice jde do miliard, a současně se mluví o tom, že veřejné pojištění by mohlo začít platit dětem drahé léky z jednoho z nejlukrativnějších segmentů zdravotnictví. Novo Nordisk koupil závod v Jevanech od Novavaxu za 200 milionů dolarů a do jeho modernizace investoval další miliardy. Závod má vyrábět látky či součásti pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu.

Tohle nemusí být korupce. Úplně stačí, že to vypadá jako politický product placement.

Nejdřív prevence, potom injekce

Stát by měl proto udělat pravý opak slavnostního marketingu. Žádné dojemné věty o investici do veřejného zdraví pronášené před logem výrobce. Nejdřív data, cena, úhradová kritéria, limity, nezávislé hodnocení, kontrola výsledků a jasná odpověď, co přesně bude stát dělat kromě placení injekcí.

Kolik dá do školního stravování? Kolik do dětských psychiatrů? Kolik do pohybu ve školách? Kolik do prevence v rodinách, které si zdravý životní styl nemohou dovolit jako volnočasový luxus?

Nejhorší scénář je, že si stát odškrtne dětskou obezitu platebním příkazem farmaceutické firmě a bude tomu říkat prevence. Děti pak nebudou hubnout proto, že jsme změnili prostředí, v němž tloustnou. Budou hubnout proto, že jsme rezignovali na politiku a koupili si náplast na problém.