Google definitivně prohrál. Za zneužívání Androidu zaplatí rekordní pokutu
Google definitivně neuspěl ve sporu o rekordní pokutu za zneužívání Androidu. Soudní dvůr EU potvrdil sankci 4,125 miliardy eur, v přepočtu zhruba 100 miliard korun. Podle Bruselu firma využívala Android k posilování dominance svého vyhledávače a prohlížeče Chrome.
Soudní dvůr Evropské unie potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur, tedy zhruba 100 miliard korun, americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise za to, že Google podle ní zneužíval operační systém Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb.
Rekordní trest zůstává v platnosti
Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent, a to kvůli neshodě v jednom z bodů. I po snížení jde ale o nejvyšší pokutu, jakou kdy Evropská komise firmě za porušení soutěžních pravidel vyměřila.
Google podle soudu uložil výrobcům mobilních zařízení s operačním systémem Android a provozovatelům mobilních sítí nezákonná omezení s cílem upevnit dominantní postavení svého vyhledávače. Firma prostřednictvím dohod o předinstalaci a licenčních podmínek pro určité aplikace vyžadovala upřednostňování svého vyhledávače a také prohlížeče Chrome.
Další ruský úder na ukrajinskou metropoli má mít i politickou dohru v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdí, že pouhé odsouzení nestačí, a chce další sankce. 
Rusko zasypalo Kyjev raketami a drony. EU chystá další trest
Politika
Google s odvoláním neuspěl
„Soudní dvůr zamítl odvolání podané společnostmi Google a Alphabet proti uvedenému rozsudku Tribunálu, čímž potvrdil pokutu, která jim byla uložena a kterou Tribunál upravil, za jejich protisoutěžní praktiky související s operačním systémem Android,“ uvedl Soudní dvůr EU.
Dodal, že se ztotožnil s postupem a argumentací soudu nižší instance, tedy Tribunálu.
Brusel jde po Googlu opakovaně
Google dostal od Evropské komise už několik pokut. Loni v září mu Komise vyměřila pokutu 2,95 miliardy eur za porušení antimonopolních pravidel. Rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Google uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat.
Předtím, v červnu 2017, dostal Google od Evropské komise pokutu 2,42 miliardy eur za zneužití dominantního postavení na trhu. Dopustil se ho tím, že ve svém vyhledávači podle Komise zvýhodňoval svůj další produkt, službu pro porovnávání obchodních nabídek. Google se odvolal, v listopadu 2021 však Tribunál EU odvolání zamítl.
Austrálie byla první zemí, která přistoupila k zákazu sociálních sítí pro mladší 16 let. Po pár měsících však opatření moc nefunguje. Není to však argument pro opuštění regulace, ale pro její důslednější vymáhání a tvrdší přístup vůči technologickým firmám, které vynikají tendencemi dělat si, co chtějí.
Australský zákaz sociálních sítí moc nefunguje. Vláda je na technologické giganty krátká. Zatím
Enjoy
Další problém: reklama ve vyhledávání
Americký internetový gigant navíc podle agentury Bloomberg čelí novému vyšetřování Evropské komise kvůli podezření, že manipuluje s cenami reklamy ve svém vyhledávači. Brusel firmu podezřívá, že uměle zvyšuje ceny v aukcích reklamy v neprospěch inzerentů.
To by mohlo představovat porušení pravidel hospodářské soutěže, za které může Evropská komise vyměřit pokutu až do výše deseti procent ročních tržeb podniku.
Umělá inteligence se stává politickou otázkou první kategorie. OpenAI podle Financial Times jedná s Trumpovou administrativou o tom, že by americká vláda získala pětiprocentní podíl ve společnosti, která stojí za jazykovými modely ChatGPT. Šéf firmy Sam Altman podle deníku navrhuje, aby podobný podíl poskytli i další velcí hráči v umělé inteligenci.
Stát jako akcionář ChatGPT? OpenAI jedná s Trumpem o pěti procentech
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
