Google definitivně prohrál. Za zneužívání Androidu zaplatí rekordní pokutu
Google definitivně neuspěl ve sporu o rekordní pokutu za zneužívání Androidu. Soudní dvůr EU potvrdil sankci 4,125 miliardy eur, v přepočtu zhruba 100 miliard korun. Podle Bruselu firma využívala Android k posilování dominance svého vyhledávače a prohlížeče Chrome.
Soudní dvůr Evropské unie potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur, tedy zhruba 100 miliard korun, americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise za to, že Google podle ní zneužíval operační systém Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb.
Rekordní trest zůstává v platnosti
Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent, a to kvůli neshodě v jednom z bodů. I po snížení jde ale o nejvyšší pokutu, jakou kdy Evropská komise firmě za porušení soutěžních pravidel vyměřila.
Google podle soudu uložil výrobcům mobilních zařízení s operačním systémem Android a provozovatelům mobilních sítí nezákonná omezení s cílem upevnit dominantní postavení svého vyhledávače. Firma prostřednictvím dohod o předinstalaci a licenčních podmínek pro určité aplikace vyžadovala upřednostňování svého vyhledávače a také prohlížeče Chrome.
Další ruský úder na ukrajinskou metropoli má mít i politickou dohru v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdí, že pouhé odsouzení nestačí, a chce další sankce. 
Rusko zasypalo Kyjev raketami a drony. EU chystá další trest
Politika
Google s odvoláním neuspěl
„Soudní dvůr zamítl odvolání podané společnostmi Google a Alphabet proti uvedenému rozsudku Tribunálu, čímž potvrdil pokutu, která jim byla uložena a kterou Tribunál upravil, za jejich protisoutěžní praktiky související s operačním systémem Android,“ uvedl Soudní dvůr EU.
Dodal, že se ztotožnil s postupem a argumentací soudu nižší instance, tedy Tribunálu.
Brusel jde po Googlu opakovaně
Google dostal od Evropské komise už několik pokut. Loni v září mu Komise vyměřila pokutu 2,95 miliardy eur za porušení antimonopolních pravidel. Rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Google uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat.
Předtím, v červnu 2017, dostal Google od Evropské komise pokutu 2,42 miliardy eur za zneužití dominantního postavení na trhu. Dopustil se ho tím, že ve svém vyhledávači podle Komise zvýhodňoval svůj další produkt, službu pro porovnávání obchodních nabídek. Google se odvolal, v listopadu 2021 však Tribunál EU odvolání zamítl.
Austrálie byla první zemí, která přistoupila k zákazu sociálních sítí pro mladší 16 let. Po pár měsících však opatření moc nefunguje. Není to však argument pro opuštění regulace, ale pro její důslednější vymáhání a tvrdší přístup vůči technologickým firmám, které vynikají tendencemi dělat si, co chtějí.
Australský zákaz sociálních sítí moc nefunguje. Vláda je na technologické giganty krátká. Zatím
Enjoy
Další problém: reklama ve vyhledávání
Americký internetový gigant navíc podle agentury Bloomberg čelí novému vyšetřování Evropské komise kvůli podezření, že manipuluje s cenami reklamy ve svém vyhledávači. Brusel firmu podezřívá, že uměle zvyšuje ceny v aukcích reklamy v neprospěch inzerentů.
To by mohlo představovat porušení pravidel hospodářské soutěže, za které může Evropská komise vyměřit pokutu až do výše deseti procent ročních tržeb podniku.
Umělá inteligence se stává politickou otázkou první kategorie. OpenAI podle Financial Times jedná s Trumpovou administrativou o tom, že by americká vláda získala pětiprocentní podíl ve společnosti, která stojí za jazykovými modely ChatGPT. Šéf firmy Sam Altman podle deníku navrhuje, aby podobný podíl poskytli i další velcí hráči v umělé inteligenci.
Stát jako akcionář ChatGPT? OpenAI jedná s Trumpem o pěti procentech
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
