Firma Rewe dostala v Rakousku rekordní pokutu
Německá maloobchodní skupina Rewe dostala v Rakousku pokutu 70 milionů eur (1,76 miliardy korun) za porušení antimonopolních pravidel. Informovala o tom agentura APA, podle které jde o nejvyšší pokutu, jaká kdy byla v zemi za podobný prohřešek vyměřena. Firma, která provozuje obchody Billa, měla původně zaplatit 1,5 milionu eur, nejvyšší soud ale pokutu mnohonásobně zvýšil.
Dosud nejvyšší pokutu dostaly v Rakousku stavební firmy Porr a Strabag, které se podle soudu dopustily kartelového jednání. Sankce pro firmu Porr činila 62,4 milionu eur, pro firmu Strabag 45,4 milionu eur.
V nynějším případu jde o to, že někdejší dceřiná firma Rewe, společnost Merkur Warenhandels, v polovině roku 2018 převzala maloobchodní prostory pro prodejnu potravin v nákupním centru WELAS Park ve Welsu, kde dříve provozovala prodejnu potravin společnost Weiß Handels. Podle soudu šlo o fúzi, která nebyla oznámena antimonopolnímu úřadu. Prémiový řetězec Merkur se v roce 2021 změnil na prodejny Billa Plus.
Rekordní pokuta vychází z ročního celoevropského obratu skupiny Rewe, který v roce 2023 činil více než 92 miliard eur (2,3 bilionu korun). Maximální výše antimonopolní pokuty činí až deset procent z obratu, v tomto případě devět miliard eur.
„Pokuty podle antimonopolního zákona sledují preventivní a represivní účely, což vyžaduje přiměřenou výši, protože jinak není dosaženo žádného odrazujícího účinku,“ uvedl nejvyšší soud.
Německá skupina Rewe provozuje na domácím trhu řetězec Rewe, dále prodejny Billa v Rakousku a ve střední Evropě včetně Česka, diskonty Penny v Německu, Rakousku, Česku a dalších zemích nebo síť Billa Plus na rakouském trhu.
Každý rok bez zálohování přijde Česko na 1,53 miliardy korun. Jenom hodnota materiálu, který skončí na skládce, ve spalovně nebo pohozený v přírodě bez dalšího využití, přesahuje 640 milionů korun. Dalších 500 milionů korun tvoří zbytečné odvody do rozpočtu EU za nízkou míru recyklace PET lahví. Ty přitom byly často vytříděny, akorát je současný neefektivní systém nedokáže dále využít. Celkem 320 milionů korun jsou náklady, které obce platí za výsyp kontejnerů, kde PET lahve nyní končí, ať už jde o žluté popelnice nebo černé kontejnery na směsný odpad. A konečně 60 milionů korun platí obce za svoz a výsyp objemu, který tvoří nápojové obaly ve veřejných odpadkových koších. Analýzu připravil Institut cirkulární ekonomiky ve spolupráci s Iniciativou pro zálohování.
Češi platí přes 1,5 miliardy korun ročně za to, že v Česku neexistuje zálohování PET lahví a plechovek
Zprávy z firem
Řídit se investičními a finančními radami ze sociálních sítí je rizikové a může vést ke ztrátě peněz investorů. Některé takové rady navíc podléhají i pravidlům pro činnost na finančním trhu a za jejich nedodržení hrozí pokuta. Vědět by to měli ti, kdo se radami řídí i finfluenceři, kteří ve svých příspěvcích takto radí. Přečtěte si, na co byste si měli podle ČNB dát pozor, abyste si kvůli radám od finfluencerů nenaběhli a nepřišli zbytečně o své peníze.
Rady z internetu vás mohou stát majlant. ČNB varuje před finfluencery
Money
