Reklama

Brusel reaguje na Putinovu válku masivními investicemi do zelené energie

Ursula von der Leyenová
ČTK
 ČTK

Brusel chce více obnovitelných zdrojů a úspor energie. Nový plán, který má Evropě pomoci co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska, vyjde na 300 miliard eur.

Reklama

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti strategie, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu korun).

Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace.

Mirek Topolánek

Mirek Topolánek: Bez plynu z Ruska tu máme zpátky středověk

V případě zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie, o kterém se hovoří v souvislosti s dalšími sankcemi proti Rusku kvůli jeho vojenskému útoku na Ukrajinu, by Česká republika nemohla rychle nahradit obrovský výpadek z jiných zdrojů a ocitla by se bez této důležité energetické suroviny. Nedostatek plynu by ohrozil výrobu tepla, dodávky plynu do domácností a firem, jelikož Česko je téměř ze 100 procent závislé na ruském plynu. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky to řekl předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.

Přečíst článek

Lídři unijních zemí pověřili v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu komisi přípravou podrobného plánu, jak co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska. Jeho cílem je zbavit se závislosti na nejistých dodávkách a přestat posílat do Moskvy peníze, které může režim prezidenta Vladimira Putina využívat k financování války.

„Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit nejrychleji, jak bude možné,“ prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Reklama

Generální tajemník OSN António Guterres

Šéf OSN Guterres: Zpráva OSN ke klimatu je výčtem nedodržených klimatických slibů, spis plný hanby

Porota dospěla k verdiktu. Závěr je zdrcující. Nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu je litanií nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby, zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, kde se nedá žít. Tak komentoval zjištění týmu více než 200 vědců generální tajemník OSN António Guterres.

Přečíst článek

Unijní exekutiva chce v rámci zveřejněného balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech spojené například s povinnou instalací solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel.

Součástí balíčku je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, komise chce stanovit nový cíl na 13 procent.

Brusel počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy LNG ze Spojených států, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku. Jeho produkce v EU by se do konce desetiletí měla zvýšit na deset milionů tun, stejný objem by měl činit dovoz. To by mělo podle činitelů komise v souhrnu nahradit zhruba pětinu energie vyráběné z plynu, který unie v současnosti dováží z Ruska.

Sedmadvacítka se již shodla na srpnovém ukončení dovozu ruského uhlí, naopak odchod od ruského plynu vidí členské země různě a komise by jej ráda docílila do roku 2027. Nejžhavějším tématem je v současnosti ropné embargo, které má začít platit na konci roku, avšak jeho schválení blokuje s odkazem na vlastní ekonomickou závislost Maďarsko. Od dnešního plánu si Budapešť slibovala investice do maďarské ropné infrastruktury, díky nimž by mohla veto stáhnout.

Komise nabídla členským zemím 225 miliard eur formou úvěrů z mimořádného fondu obnovy, které jsou však již delší dobu k dispozici a většina zemí o ně dosud neměla zájem. Zbytek balíku by měly tvořit granty také v rámci tohoto fondu, k němuž však Maďarsko dosud kvůli neplnění kritérií stanovených komisí nemá přístup. Zhruba 20 miliard eur chce komise na investice získat prostřednictvím navýšení prodeje emisních povolenek, což vzbuzuje obavy u některých ekologických organizací obávajících se většího spalování uhlí.

Plynovod Jamal, ilustrační foto

Německo by Česku s plynem pomohlo, říká Česko-německá průmyslová komora

Jsme naprosto ekonomicky provázaní, rozhodně bychom vás nenechali v problémech. Tak zní sdělení Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Nicméně, náhlé zastavení dodávek plynu by české ekonomice, a tím i německým vlastníkům firem, způsobilo obří problémy. Jako jednu z velkých potíží vnímá komora špatnou komunikaci vlády, respektive ministerstva průmyslu.

Přečíst článek

Plynovod Jamal - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Další na řadě je Finsko. Putin ho nejspíš brzy odpojí od plynu

Po Polsku a Bulharsku je nejspíše Finsko další zemí, kterou Kreml odpojí od dodávek ruského plynu. Finský státní plynárenský podnik Gasum nyní varuje, že k zastavení ruských dodávek může brzy dojít.

Přečíst článek

Lidé se dusí zplodinami, půda je suchá na troud. Česko má páté nejhorší životní prostředí v EU

Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v Evropské unii. Uvádí to analýza České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech. Hůře dopadlo pouze Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr.

Přečíst článek

Reklama

Související

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Úspěch to rozhodně není, hodnotí čeští průmyslníci včerejší energetický summit v Bruselu

Přečíst článek
plynovod, ilustrační foto

Češi a Poláci neustále kritizují Brusel, teď tu ale žadoní o peníze. Na dostavbu plynovodu Stork II

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme