Od Litvy po Uzbekistán. České vlaky dobývají svět
České železniční firmy získávají významné zakázky od Litvy přes Polsko až po Uzbekistán. Zhruba polovina produkce odvětví míří do zahraničí a hodnota exportu loni dosáhla přibližně 66 miliard korun. Z úspěchu velkých výrobců přitom těží také stovky tuzemských dodavatelů, technické školy a regiony, v nichž podniky působí.
Českému železničnímu průmyslu se daří prosazovat doma i v zahraničí. Jen v prvním pololetí letošního roku získaly tuzemské firmy několik významných mezinárodních zakázek. Odvětví podle Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) vytváří přibližně dvě procenta českého hrubého domácího produktu.
Zhruba polovina produkce českých železničních firem směřuje na zahraniční trhy. V roce 2025 dosáhla hodnota exportu přibližně 66 miliard korun.
České technologie míří do Litvy, Polska i Uzbekistánu
Společnost AŽD uspěla v tendru na zabezpečovací zařízení pro železniční projekt Rail Baltica v Litvě. Škoda Group uzavřela strategickou dohodu na dodávku deseti elektrických vlaků pro Uzbekistán a CZ LOKO dodá polskému dopravci PKP Intercity celkem 18 lokomotiv EffiShunter 1000.
V zahraničí se prosazují také další čeští výrobci. Brzdové systémy společnosti DAKO-CZ se stanou součástí nových kolejových vozidel pro zákazníky firem Stadler, Nymwag nebo Škoda Group. Společnost DTVS zase realizovala zakázky na výhybkové systémy například pro Brémy, Kolín nad Rýnem či německého správce železniční infrastruktury DB InfraGO.
„České firmy vítězí v zahraničních tendrech díky kvalitě, technologické úrovni a schopnosti dodat řešení přesně podle potřeb zákazníka. O to důležitější je prosazovat skutečně rovné podmínky mezinárodních soutěží a důsledněji chránit evropský trh před nekalou konkurencí,“ uvedla generální ředitelka ACRI Marie Vopálenská.
Praha chce začít připravovat novou okružní linku metra E, která by propojila Smíchov, Pankrác, Bohdalec, Žižkov, Vysočany a Letňany se severním terminálem vysokorychlostní železnice. Trasa dlouhá zhruba 22 kilometrů by při využití standardních tunelů mohla stát kolem 220 miliard korun. Město nyní chystá studii proveditelnosti, která má prověřit trasu, stanice i levnější varianty vedení.
Praha chystá metro E za 220 miliard. Chce spojit Smíchov, Pankrác, Žižkov i Letňany
Zprávy z firem
O zakázky se nehraje vždy za rovných podmínek
Úspěch na zahraničních trzích však podle asociace není samozřejmostí. Některé státy podmiňují účast v soutěžích výrobou přímo na svém území nebo zapojením místního partnera. Evropské společnosti navíc soupeří s konkurenty, jejichž cenové nabídky mohou výrazně ovlivňovat státní podpory.
ACRI proto upozorňuje na potřebu rovných pravidel v mezinárodních soutěžích a důslednější ochrany evropského trhu před nekalou konkurencí.
Jedna zakázka vytváří práci pro desítky dodavatelů
Firmy sdružené v ACRI zaměstnávají více než 23 tisíc lidí a jejich souhrnný roční obrat přesahuje 130 miliard korun. Na výrobu kolejových vozidel, zabezpečovacích systémů a železniční infrastruktury navazují stovky tuzemských subdodavatelů.
Jde o strojírenské, elektrotechnické a metalurgické podniky, IT společnosti, logistické firmy, zkušební laboratoře i certifikační organizace. Zakázky získané velkými výrobci, jako jsou Škoda Group, CZ LOKO nebo AŽD, tak přinášejí práci také desítkám menších podniků v jednotlivých regionech.
Českému železničnímu průmyslu se daří získávat miliardové zakázky v Evropě i za oceánem. AŽD se zapojí do budování koridoru Rail Baltica, CZ Loko dodá lokomotivy polskému národnímu dopravci a Bonatrans plánuje investovat až 93 milionů dolarů do své první továrny v Severní Americe. Export firmám pomáhá vykrývat slabší poptávku na domácím trhu.
České železniční firmy dobývají zahraničí. Bonatrans chystá továrnu v zámoři
Zprávy z firem
Podle odhadů ACRI připadnou na každé přímé pracovní místo v železničním průmyslu další dvě až tři pracovní místa u subdodavatelů a ve službách.
Rozsah dodavatelského řetězce ukazuje například výroba tramvají Škoda 52T pro Prahu. Podílí se na ní přibližně 230 dodavatelů, přičemž více než tři čtvrtiny z nich pocházejí z České republiky.
„Železniční firmy jsou v řadě průmyslových regionů skutečnou kotvou. Udržují zde kvalifikovanou práci, investují do inovací, podporují školy a dávají zakázky stovkám dalších podniků. Když česká firma uspěje doma nebo v zahraničí, nepomáhá tím jen sobě, ale celému regionu a rozsáhlému dodavatelskému řetězci,“ doplnila Vopálenská.
Výroba a vývoj zůstávají v českých regionech
Významné výrobní a vývojové závody členů ACRI působí například v Plzni, Ostravě, Třinci, Bohumíně, České Třebové, Třemošnici, Přerově, Krnově, Pardubicích nebo na Olomoucku.
Vedle samotné výroby zde fungují konstrukční kanceláře, vývojová centra, inženýrská pracoviště a zkušební laboratoře. Podniky investují do výzkumu, digitalizace, automatizace výroby, bezpečnostních systémů i ekologičtějších pohonů.
Železniční společnosti zároveň spolupracují se středními průmyslovými školami, učilišti a technickými vysokými školami. Mezi jejich partnery patří například České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Univerzita Pardubice nebo VŠB – Technická univerzita Ostrava. Třinecké železárny dokonce provozují vlastní střední odbornou školu.
Stát letos podle krajů neposkytne ani korunu na opravy silnic druhých a třetích tříd. Pokud se rozhodnutí nezmění, stane se to poprvé od roku 2015. Hejtmani přitom žádali alespoň dvě miliardy korun, za optimální považovali čtyři miliardy. Ministerstvo dopravy jim podle Asociace krajů vzkázalo, že žádnou volnou rezervu nemá.
Kraje mají přijít o miliardy na silnice. Poprvé od roku 2015 nedostanou od státu nic
Politika
Z úspěchu firem těží také veřejné rozpočty
Vysoká zaměstnanost a exportní výkonnost odvětví přinášejí státu příjmy z daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Část daňových výnosů se prostřednictvím rozpočtového určení daní dostává také do rozpočtů obcí a krajů.
Pracovní místa v průmyslu navíc zvyšují kupní sílu domácností, která podporuje místní obchod a služby. Úspěch českých železničních firem tak podle ACRI nepředstavuje pouze potvrzení jejich technologické úrovně. Přispívá také k zaměstnanosti, exportu, technickému vzdělávání a dlouhodobému rozvoji českých regionů.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
