Kraje mají přijít o miliardy na silnice. Poprvé od roku 2015 nedostanou od státu nic
Stát letos podle krajů neposkytne ani korunu na opravy silnic druhých a třetích tříd. Pokud se rozhodnutí nezmění, stane se to poprvé od roku 2015. Hejtmani přitom žádali alespoň dvě miliardy korun, za optimální považovali čtyři miliardy. Ministerstvo dopravy jim podle Asociace krajů vzkázalo, že žádnou volnou rezervu nemá.
Po jedenácti letech pravidelné podpory má přijít nula. Kraje letos žádaly až čtyři miliardy korun na opravy svých silnic. Informaci zveřejnil liberecký hejtman a šéf dopravní komise Asociace krajů Martin Půta. Předseda Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš ale upozorňuje, že definitivně rozhodnuto ještě není. Kraje chtějí otázku uzavřít v polovině září.
Peníze dostanou dálnice a železnice
Přednost mají letos dostat investice do dálnic, silnic první třídy a železnice. Půta s takovým pořadím priorit nesouhlasí.
„Po krajských silnicích jezdí lidé každý den. Hlavně na venkově. Mnozí z nich na dálnici nebo silnici první třídy vyjedou jen párkrát do roka. Benzin nebo naftu ale tankují úplně stejně,“ uvedl.
Připomněl, že výnos ze spotřební daně z minerálních olejů patří mezi příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Podle Půty by proto bylo logické, aby se část peněz vracela na komunikace, které lidé každodenně používají.
Pravidelná podpora krajských silnic ze SFDI začala v roce 2015. Za následujících jedenáct let podle Půty kraje získaly přibližně 43 miliard korun a opravily díky nim zhruba 4300 kilometrů silnic.
Cena paliv, benzínu a nafty, vyskočila za poslední dva měsíce o vagon. Přesněji řečeno, o třicet procent. Podle šéfa Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka ale za zdražováním nestojí jen ropa, nýbrž i nervozita trhu. „Vývoj cen nafty a benzínu se děje v Rotterdamu. Tam je ten trh, který udává cenu pohonných hmot. Produkty jako nafta, letecký petrolej, LPG, mají svůj vlastní trh, který reaguje na emoce,“ říká Indráček.
Když nebude benzín, lidé nepojedou na chalupu. Když nebude nafta, klekne stát, říká šéf pumpařů
Zprávy z firem
Nejde jen o letošní nulu
Pro hejtmany je problémem nejen letošní výpadek. Půta varuje, že stát naznačuje konec této podpory i pro další roky.
„Za mnohem horší považuji to, že ministerstvo dopravy už dnes poměrně jasně naznačuje, že podobnou nulu mohou české a moravské kraje dostat i v roce 2027 a v dalších letech,“ uvedl.
Radim Holiš ale považuje věc stále za otevřenou. „Do té doby to téma není uzavřené,“ řekl s odkazem na zářijové jednání Asociace krajů.
Právě Holiš přitom už loni při projednávání rozpočtu SFDI před úplným zastavením podpory varoval. Pokud stát nechá odpovědnost za silnice na krajích, ale přestane přispívat na jejich opravy, povede to podle něj k rychlé degradaci infrastruktury.
České dálnice a silnice čeká složitý boj o peníze. Původní návrh rozpočtu ministerstva dopravy na příští rok, tak jak jej předložilo ministerstvo financí, by nestačil ani na rozjeté stavby, varoval šéf ŘSD Radek Mátl. Podle něj i ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyňka Hořelici už je ale situace o něco lepší, oba věří, že se podaří vyjednat výrazné navýšení rozpočtu. Ministr dopravy Martin Kupka žádá o 60 miliard korun navíc, aby se udrželo tempo výstavby a Česko mohlo do roku 2033 dokončit základní dálniční síť.
Šéf ŘSD: S původním rozpočtem bychom nedokončili ani už rozestavěné dálnice
Politika
Spor se přelévá i do politiky
O peníze na silnice se už vede také politický spor. Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) kritizuje premiéra Andreje Babiše a hejtmany za ANO, kterých je osm ze čtrnácti.
„Andrej Babiš nám bere peníze a jeho hejtmani z ANO to akceptují. Dříve se mohli přetrhnout kvůli pár milionům, dnes se krajům berou miliardy a oni bázlivě přikyvují,“ citovaly Peckovou Seznam Zprávy.
Dlouhodobým řešením měla být změna rozpočtového určení daní, která by krajům zajistila stabilnější zdroj peněz na vlastní silniční síť. Některé kraje ji opakovaně navrhovaly, v Parlamentu ale dosud neuspěly.
Podle Půty jsou krajské legislativní návrhy bez ohledu na aktuální vládu dlouhodobě „otloukánkem“ a většinou se ani nedostanou k projednání.
Česko může získat přes 50 miliard korun z evropského fondu SAFE. Peníze mají posílit armádu, ale část zamíří i do infrastruktury. Schvalování se přitom zdrželo kvůli úpravám nové vlády.
Česko má přístup k desítkám miliard z EU. Peníze půjdou na armádu i dálnice
Politika