Jan Palaščák: Útočit na elektrické vedení dokáže amatér. Vyřadit síť je úplně jiná liga
Výbušná zařízení pod elektrickým vedením, zkraty a odstavené bloky elektráren. Německo řeší další útoky na svou kritickou energetickou infrastrukturu. Zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák varuje, že podobné incidenty se mohou objevit také v Česku. Amatérský útok podle něj blackout sice nezpůsobí, ale může stačit k tomu, aby zabrnkal na nervy veřejnosti i energetických trhů.
V návaznosti na středeční nález výbušných zařízení u rozvodny Turnow-Preilack včera braniborská policie oznámila, že incident vyšetřuje jako teroristický útok. Podle úřadů někdo na zhruba tuctu míst pod dráty elektrického vedení rozmístil „podomácku“ vyrobenou pyrotechniku připomínající komerčně dostupné silvestrovské rakety‘, která měla vymrštit do vzduchu „vodivý materiál“ a vedení poškodit. Ve dvou případech se to útočníkům povedlo a došlo ke zkratu.
V noci na čtvrtek se přitom odehrálo to samé na opačné straně Spolkové republiky poblíž rozvodny Bergheimu v Severním Porýní-Vestfálsku. Na poli tam bylo nalezeno šest výbušných zařízení, o nichž se „předpokládá, že byla navržena k odpálení drátu do výšky přes elektrické vedení“, jak uvedla místní policie. Minimálně jednou záměr vyšel a došlo ke zkratu, který vedl k automatickému odpojení pěti bloků nedalekých uhelných elektráren Niederaußem a Neurath od sítě.
Český i iberský blackout měly odlišné technické příčiny, spojuje je ale slabší odolnost evropské energetické soustavy. Rychlý nástup obnovitelných zdrojů předběhl investice do stability sítí – a účet začínají platit spotřebitelé, průmysl i stát.
Síť zkřehla. Blackouty v Česku a Španělsku ukazují účet zelené transformace
Názory
Úřady zatím cizí mocnost neprokázaly
Úřady zdůrazňují, že zatím nelze prokázat „zapojení cizí mocnosti a použití zpravodajských metod“ ani souvislost s dalšími útoky na kritickou infrastrukturu země. Těch loni napočítal Spolkový kriminální úřad 321. Za letošek zmiňme třeba incident z ledna, kdy údajní levicoví extremisté zapálili vedení vysokého napětí poblíž elektrárny na jihozápadě Berlína. Přibližně 45 000 domácností a více než 2 200 podniků zůstalo na čtyři dny bez proudu.
Profesionálové i najatí amatéři
Útok na ukrajinský Antonov napěchovaný municí, ke kterému nedávno došlo na letišti Lipsko/Halle, proběhl se zásadním podílem profesionálů, jako byli ti, co si vyrazili „na dovolenou“ do Vrbětic nebo na výlet za Sergejem Skripalem do Salisbury.
Po Evropě čím dál častější zapalování ukrajinských restaurací, obchodních center či vojensko-průmyslových objektů, poškozování železniční infrastruktury nebo právě také útoky na přenosovou soustavu však očividně provádějí amatéři, které někdo pouze na dálku navede či zaplatí.
Proto mají pouze lokální dopad – vletět s dronem do drátů vysokého napětí dokáže kdekdo, ale vyřadit velké části přenosové soustavy není jen tak.
Velký blackout vyžaduje mnohem víc
Útočníci by museli napadnout vícero důležitých prvků najednou s tím, že hlavní uzly její digitální infrastruktury, velíny či klíčové rozvodny a trafostanice zpravidla nestřeží jen bezpečnostní služba, ale také policie s právem sestřelit dron.
Vysokou míru fyzické, ale i kybernetické ochrany přitom požívají také velké elektrárny.
Podobné útoky mohou přijít i do Česka
Neboli je dost dobře možné, že k incidentům jako v Braniborsku a Severním Porýní-Vestfálsku začne docházet také u nás. Mnohadenní celostátní výpadek elektrické energie by způsobit neměly.
Zjevně jde o brnkání na geopolitické struny – to však umí zabrnkat i na nervy energetických trhů.
Další kometáře Jana Palaščáka
Španělé vsadili na slunce a vítr a část Evropy jim závidí levnější elektřinu i menší závislost na plynu. Jenže za zeleným úspěchem se skrývá drahý účet za sítě, úložiště a stabilitu soustavy. A největší chyba může teprve přijít: vypnutí jádra.
Géniové, nebo snílci? Španělská „zelená“ energetika se stala vzorem i odstrašujícím příkladem
Názory
