Průměrná mzda překonala 51 tisíc. Češi bohatnou, ale pomaleji, než se čekalo
Průměrná mzda v Česku se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na 51 966 korun a lidé si díky nízké inflaci reálně polepšili o 4,3 procenta. Mzdová euforie se ale nekoná. Růst zaostal za očekáváním analytiků a statistici výrazně snížili dříve zveřejněná čísla za začátek roku. Pro ČNB je to argument, proč s úrokovými sazbami nespěchat vzhůru.
Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 6,4 procenta na 51 966 korun. Zaměstnancům tak na výplatních páskách v průměru přibylo 3105 korun. Spotřebitelské ceny ve stejném období vzrostly o dvě procenta, takže po započtení inflace se kupní síla mezd zvýšila o 4,3 procenta.
Za celé první pololetí dosáhla průměrná mzda 50 650 korun. Nominálně byla meziročně vyšší o 6,2 procenta a reálně rovněž o 4,3 procenta.
Průměr přitom neznamená, že na částku kolem 52 tisíc korun dosáhne běžný zaměstnanec. Samotný ČSÚ upozorňuje, že průměrná mzda nevypovídá o výplatě konkrétního pracovníka. Medián mezd, který obvykle lépe ukazuje situaci „typického“ zaměstnance, nyní statistici kvůli změně datových zdrojů dočasně nezveřejňují.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Ekonomický diář Pavla Párala: Minimální mzda zvedne výplaty. Vyšší životní úroveň ale může sežrat inflace
Názory
Velká revize zchladila mzdovou euforii
Možná ještě důležitější než samotné číslo za druhé čtvrtletí je zpětná oprava začátku roku.
ČSÚ snížil průměrnou mzdu za první čtvrtletí z původně uváděných 50 282 na 49 328 korun. Podle ekonoma Lukáše Kovandy se tím původně vykazovaný nominální růst 8,1 procenta snížil na 6,1 procenta a reálný růst z 6,4 na 4,4 procenta.
„Obraz českého trhu práce je po dnešní revizi citelně méně přehřátý, než se ještě v létě zdálo,“ hodnotí Kovanda.
Podobně situaci čte hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle něj druhé čtvrtletí v podstatě kopíruje vývoj ze začátku roku a „žádné mzdově-inflační drama se neodehrává“.
Revize souvisí se zásadní změnou způsobu, jakým statistici údaje získávají. ČSÚ postupně přechází na Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů a během roku doplňuje administrativní data, která při prvních odhadech ještě nebyla dostupná. Další zpřesnění proto nelze vyloučit.
Zveřejněná makro predikce ministerstva financí (MF) vidí ekonomický růst v mírně horších barvách než v dubnu. Na víně je Hormuz i utahování měnových šroubů světových centrálních bank. Směrem dolů ale experti MF posunuli odhad růstu cen, větší růst naopak čeká mzdy a platy.
Horší vyhlídky pro Česko. Růst bude slabší, varuje ministerstvo financí
Money
Nejvíc přidávaly obory s nižšími výdělky
Rozdíly mezi jednotlivými částmi ekonomiky zůstávají značné. Nejrychleji rostly mzdy v administrativních a podpůrných činnostech, meziročně o 16,6 procenta. Do této skupiny spadají mimo jiné pracovní a bezpečnostní agentury, kde jsou mzdy obecně nižší.
Ve veřejné správě a obraně rostly mzdy o devět procent a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech o 8,7 procenta. Na opačném konci žebříčku byly ostatní činnosti s růstem pouze o 0,2 procenta a těžba a dobývání s 2,2 procenta.
Dufek upozorňuje také na slabší vývoj v průmyslu. Ve zpracovatelském průmyslu se podle něj mzdy zvýšily o méně než šest procent. Zároveň zde v prvním pololetí meziročně ubylo zhruba 6600 pracovníků.
Český trh práce se tak postupně proměňuje. Zaměstnanost roste především ve službách, zdravotní a sociální péči, školství nebo stavebnictví, zatímco průmysl dlouhodobě pracovní místa ztrácí.
Praha ujíždí zbytku republiky
Vývoj průměrné mzdy ale zároveň zakrývá výrazné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Nejlépe jsou na tom tradičně zaměstnanci v Praze, kde průměrná mzda ve druhém čtvrtletí dosáhla 66 459 korun. Na opačném konci žebříčku je Karlovarský kraj s průměrem 44 476 korun.
Rozdíl mezi oběma regiony tak činí téměř 22 tisíc korun měsíčně.
„Kupní síla českých zaměstnanců svižně narůstá, což podporuje spotřebu, která je hlavním motorem růstu naší ekonomiky. Mezi regiony však přetrvávají značné mzdové rozdíly, kdy zbytek republiky s obřím odstupem sleduje Prahu,“ upozorňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Právě regionální rozdíly ukazují, proč samotná celostátní průměrná mzda vypovídá o situaci konkrétního zaměstnance jen omezeně. Částka téměř 52 tisíc korun vypadá na první pohled velmi solidně, v některých částech země je ale běžná úroveň výdělků výrazně nižší.
Velký růst úspor českých domácností nebyl přechodným jevem kvůli covidovým lockdownům. Češi i nadále potvrzují roli druhého největšího šetřílka v EU po Německu. Je to ale vůbec dobře? Bohužel, víc než polovina úspor stále leží na účtech u bank. Místo v investicích do více výnosných finančních aktiv, která navíc podporují ekonomický růst. 
Češi rádi šetří, ale jejich peníze leží. Ekonomice je to k ničemu
Money
Vyšší výplaty pomáhají spotřebě, firmy ale tlačí náklady
Pro domácnosti jsou nová čísla stále dobrou zprávou. Reálné mzdy rostou díky relativně nízké inflaci svižněji než ceny, takže se obnovuje kupní síla ztracená během inflační vlny minulých let.
Podobně situaci hodnotí hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Příznivý vývoj ekonomiky se příznivě projevuje také v růstu životní úrovně,“ říká. Připomíná ale, že současná reálná průměrná mzda je stále zhruba na úrovni roku 2020 a rekord z roku 2021 podle něj Češi překonají nejspíš až příští rok.
Za celý letošní rok Marek očekává růst průměrné mzdy přibližně o šest procent. Celoroční průměr by se tak podle jeho odhadu vůbec poprvé dostal nad hranici 50 tisíc korun.
Dufek očekává, že za celý letošní rok průměrná mzda vzroste přibližně o 6,5 procenta a po započtení inflace by si lidé mohli reálně polepšit zhruba o 4,5 procenta.
Růst mezd ale zároveň dál předbíhá produktivitu práce. Marek upozorňuje, že se tím postupně zvyšují jednotkové mzdové náklady, tedy náklady práce připadající na jednotku produkce. Z pohledu konkurenceschopnosti ale podle něj situace zatím není dramatická – tento ukazatel zůstává stále pod úrovní let 2020 a 2021.
Podobně varuje partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Radovan Hauk. „Zmrazit mzdy přitom v prostředí nedostatku lidí nejde, protože kdo nepřidá, o lidi přijde. Jediná cesta, jak růst mezd dlouhodobě ufinancovat, je zvýšit výkon na jednoho zaměstnance, tedy investovat do automatizace a robotizace,“ říká Hauk.
Podobně varuje analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Podle ní Česko naráží na limity dlouho fungujícího modelu relativně levné práce. Pokud budou náklady na zaměstnance dál růst rychleji než produktivita, firmy budou muset více investovat do technologií a modernizace.
Apple prožívá rok velkých gest. Dlouholetý šéf technologické společnosti Tim Cook ke konci srpna opustil funkci výkonného ředitele a nahradil jej úspěšný technolog John Ternus. Jeho éra má být plná nových a inovativních technologií a produktů, které potvrdí status Applu jako největší firmy svého druhu na světě. Jak to vnímají investoři? Zá se, že velkému snu zatím věří, protože akcie letos posilují o více než 20 procent, což je nejvíc ze skupiny Magnificent 7, tedy největších technologických akcií světa.
Investoři větří úspěch. Akcie Applu letos výrazně posilují
Trhy
ČNB má o jeden důvod ke zvyšování sazeb méně
Slabší než očekávaný růst mezd je důležitou zprávou také pro Českou národní banku.
Podle Kovandy centrální banka pro druhé čtvrtletí očekávala nominální růst mezd o 7,3 procenta. Skutečných 6,4 procenta je tedy citelně méně. Navíc se po revizi ukazuje, že ani začátek roku nebyl mzdově tak silný, jak původní čísla naznačovala.
Právě rychle rostoucí mzdy a napjatý trh práce patřily k argumentům ČNB pro zachování přísnější měnové politiky. Bankovní rada v srpnu ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta.
Nová mzdová statistika podle Kovandy oslabuje argumenty pro její další zvýšení a podporuje scénář, že současných 3,75 procenta může představovat vrchol nynějšího cyklu.
Na rychlé snižování sazeb ale samotná mzdová čísla nestačí. Rizikem zůstává zejména zvýšená inflace ve službách a další cenové tlaky.
Pro české domácnosti je tedy zpráva poměrně příznivá: jejich výdělky dál předbíhají inflaci. Pro ekonomiku jako celek je ale obrázek složitější. Mzdy rostou rychleji než produktivita a pracovní místa se přesouvají z průmyslu do jiných částí ekonomiky. Právě schopnost firem zvýšit produktivitu tak bude rozhodovat o tom, zda současný růst výplat bude dlouhodobě udržitelný.
Stačí pár chybějících tankerů a účet platí celá Evropa. Přestože plyn proudící přes Hormuz pokrývá jen asi tři procenta spotřeby EU, jeho výpadek dokázal evropské ceny dramaticky vystřelit. USA stejný šok téměř nepocítily. Důvod ukazuje jednu z největších slabin evropské energetiky.
Lukáš Kovanda: Cenu plynu Evropě diktuje poslední chybějící tanker. Smiřte se s tím
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
