Češi řeší duševní klid alkoholem. Jít k lékaři se stydí, ukázal průzkum
Mezinárodní průzkum Stada Health Report 2025 představuje mnoho důležitých témat, jako například udržitelnost zdravého životního stylu, vnímání vlastního duševního zdraví, důvěra ve zdravotní systémy, role umělé inteligence v medicíně, vlastní přístup k prevenci a péči o sebe, věnuje se také nezdravým návykům jako je nadužívání sociálních sítí, nebo konzumace alkoholu.
Z průzkumu vyplynulo, že Češi mají zájem o prevenci a vysokou důvěru v lékaře, avšak čelí alarmujícím ukazatelům duševního zdraví, nízkému zájmu o odbornou pomoc a rozšířené konzumaci alkoholu. Na tyto problémy upozorňuje studie Stada Health Report 2025.
Češi mají zájem o prevenci a vysokou důvěru v lékaře, avšak čelí alarmujícím ukazatelům duševního zdraví, nízkému zájmu o odbornou pomoc a rozšířené konzumaci alkoholu. Na tyto problémy upozorňuje studie Stada Health Report 2025.
Česko v Evropě patří k zemím, kde lidé oceňují dostupnost preventivní péče, ale zároveň výrazně nedůvěřují těm, kdo o zdravotnictví rozhodují. Z nejnovějšího Stada Health Reportu 2025 vyplývá, že Evropa se sice těší vysoké důvěře v samotné zdravotníky, ale férovost systémů lidé zpochybňují.
Co u obyvatel České republiky pokulhává je péče o duševní pohodu. Ta je u nich mnohem slabším článkem než fyzická péče. Zásadní ukazatele analýzy hovoří jasně, 43 procent Čechů prožívá problémy s duševním zdravím, zatímco průměr v Evropě je výrazně nižší, kolem 36 procent. Přitom jen mizivých šest procent vyhledá odbornou pomoc, ač jsou přitom ochotni hledat úlevu třeba skrze digitální detox nebo alternativní cesty a relaxační techniky.
Nová rozsáhlá studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences přináší možná překvapivý pohled na příčiny nárůstu obezity v souvislosti s ekonomickým rozvojem světa. Vědci zkoumali více než čtyři tisíce dospělých osob ze čtyřiatřiceti populací na šesti kontinentech a systematicky tak porovnali celkový denní energetický výdej, bazální metabolismus, výdej spojený s pohybem, ukazatele obezity a úroveň ekonomického rozvoje. Do výzkumu byly zahrnuty jak lovecko-sběračské a pastevecké komunity, tak ty nejbohatší národy. Výsledky ukázaly, že to není nedostatek pohybu či pouze množství stravy, které způsobují nárůst hmotnosti ve vyspělých populacích, ale že kvalita stravy hraje daleko větší roli, než se předpokládalo.
Biohacking: Rozhodujícím faktorem u obezity není nedostatek pohybu, ale strava, ukázala nová studie
Enjoy
"Celkově své duševní zdraví jako dobré hodnotí 64 procent Evropanů – zejména ve Švýcarsku (74 procent) a ve Francii (71 procent), v České republice je to jen 57 procent. „V posledních letech se napříč společností čím dál více mluví o potřebě důslednější péče o duševní zdraví napříč generacemi. Aktuální Health Report ale ukazuje, že nás čeká ještě dlouhá cesta. Většina odborníka bohužel nevyhledá, a to především kvůli nedůvěře, finančním překážkám či pocitům studu,“ hodnotí stav Martin Šlégl, generální ředitel Stada Česká republika, a dodává: „Tato zjištění ukazují na nutnost silnější systémové podpory a většího důrazu na duševní zdraví ve zdravotním systému. Jen 16 procent Čechů má pocit, že je v českém zdravotnictví tento aspekt zdraví dostatečně zohledňován, ve srovnání se zdravím fyzickým, což v lidech s duševními obtížemi jen prohlubuje nedůvěru a pocity stigmatizace.
České pivovary loni pro český i zahraniční trh uvařily téměř 20,9 milionu hektolitrů piva, což je o 4,2 procenta více než v roce 2023. Hlavními důvody nárůstu byly větší vývoz piva a zvyšující se obliba nealkoholického piva, která se promítla do tuzemských prodejů. Naopak opět klesla průměrná spotřeba alkoholického piva na obyvatele, loni činila 126 litrů, tedy o dva litry méně než v roce 2023. V porovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 byla spotřeba o 16 litrů nižší, uvedl Český svaz pivovarů a sladoven. Výsledky podle něj ale ukazují, že české pivovarnictví po letech ekonomického útlumu začíná mírně ožívat.
Češi přecházejí z alkoholického piva na nealko
Zprávy z firem
Další rizikový, zdravému životnímu stylu odporující způsob boje proti duševní nepohodě a stresu představuje v Česku rozšířená konzumace alkoholu. Třetina Evropanů i Čechů přiznává, že konzumují alkohol každý týden, 16 procent Evropanů a téměř pětina Čechů pak alespoň několikrát týdně. Obecně častěji pijí muži, ale důvody uvádí obě pohlaví stejné – 23 procent Čechů hledá úlevu od stresu, dalším 23 procentům pití pomáhá cítit se šťastnější a téměř 30 procent lidí pak přiznává, že pravidelně pijí, ale vlastně neví proč.
Alkohol jako „tichý lék“
Dalším špatným ukazatelem je roztříštěná hranice mezi běžnou konzumací a závislostí. Muži představují 43 procent populace, kteří pijí alkohol alespoň jednou týdně, a 9 procent pánů uvedlo že je alkohol součástí jejich každého dne. "Závažné je, že mnoho z nich neuvádí jasné důvody. ˇČasto prostě pijí protože to pomáhá nebo „nedokážou říct proč. Pití se stalo formou úniku," hodnotí stav Šlégl.
Prevence i motivace
Na druhou stranu Česko vykazuje pozitivní cestu v oblasti prevence. 75 procent Čechů dochází na některé doporučované preventivní prohlídky (zejména lidé nad 55 let), ovšem pouze 40 procent považuje tyto prohlídky za smysluplné . Navíc dle průzkumu motivace často spočívá v obavě, že něco není v pořádku, a ne v aktivním zájmu o zdraví.
Na rozdíl od některých jiných států se tak lidé necítí tolik ohroženi nedostatkem základní zdravotní služby. Problém je jinde, právě v Česku se objevuje nadprůměrně vysoká nedůvěra k osobám odpovědným za zdravotní politiku. Jinými slovy, lékaři mají důvěru, ale ministerstvo a politici nikoli, vyplývá za Stada Health Report 2025.
Stada Health Report 2025 tak ukazuje, že české zdravotnictví rozhodně není na chvostu Evropy — naopak, v oblasti prevence si vede dobře. Zároveň ale jasně odhaluje slabé místo, které nelze ignorovat: pokud lidé nevěří těm, kdo systém řídí, bude spokojenost vždy omezená.
Lepek není problémem pouze pro celiaky. I zdraví lidé mohou při jeho nadměrné konzumaci pocítit únavu, nadýmání, mozkovou mlhu nebo podráždění kůže. Jak správně pracovat s lepkem a kdy ho omezit, aby vaše tělo zůstalo v rovnováze?
Biohacking: Přítel nebo záškodník? Otestujete na sobě, co dělá lepek s vaším tělem
Enjoy
Právě vrcholí sezóna čerstvých plodin. Nabídka lokálního ovoce a zeleniny je tak široká, že si vybere opravdu každý, navíc jsou výhodné i ekonomicky. Plodiny můžeme sklidit či nakoupit, zmrazit, usušit či zavařit pro pozdější konzumaci. Ideálně zařazujeme čerstvé plodiny do jídelníčku každý den, protože nyní jsou nejen chuťově nejvýraznější, ale také nutričně nejbohatší.
Biohacking: Meruňky, borůvky a papriky nyní dosahují vrcholu své nutriční i chuťové hodnoty
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
