České pivovary loni pro český i zahraniční trh uvařily téměř 20,9 milionu hektolitrů piva, což je o 4,2 procenta více než v roce 2023. Hlavními důvody nárůstu byly větší vývoz piva a zvyšující se obliba nealkoholického piva, která se promítla do tuzemských prodejů. Naopak opět klesla průměrná spotřeba alkoholického piva na obyvatele, loni činila 126 litrů, tedy o dva litry méně než v roce 2023. V porovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 byla spotřeba o 16 litrů nižší, uvedl Český svaz pivovarů a sladoven. Výsledky podle něj ale ukazují, že české pivovarnictví po letech ekonomického útlumu začíná mírně ožívat.

Nealkoholického piva a jeho ochucených variant loni pivovary uvařily 1,613 milionu hektolitrů. Meziroční nárůst činí 13,7 procenta, oproti roku 2019 vzrostl objem o více než polovinu. Na celkovém výstavu tuzemských pivovarů pro český trh se nealkoholické pivo loni podílelo zhruba z deseti procent, vyplývá z dat svazu.

„Za nárůstem vidíme především aktivní životní styl Čechů, kteří se rádi osvěží například při sportu. Zároveň je vidět, že Češi po nealkoholických pivech stále častěji sahají v případech, kdy si to alkoholické dát nemohou nebo ho jednoduše nechtějí,“ uvedl výkonný ředitel svazu pivovarů Tomáš Slunečko. Pivovary na rostoucí popularitu nealkoholických piv dlouhodobě reagují rozšiřováním nabídky o nové příchutě nebo nealkoholické varianty pivních stylů.

FOTOGALERIE: Pivovar Elektrárna v Plzni

Svaz tvrdí, že vzrostl také objem uvařeného piva, které míří mimo Česko. Z 20,85 milionu hektolitrů uvařeného piva připadá na export více než čtvrtina, tedy 5,9 milionu hektolitrů, což je nejvyšší hodnota od roku 2009. Meziročně export posílil o 788 tisíc hektolitrů.

Za nárůstem vývozu stojí především zvyšující se zájem o české pivo v zemích Evropské unie, jeho popularita roste nejvíce v Německu a na Slovensku. Mimo unii směřovalo 1,16 milionu hektolitrů piva.

Po dvou letech svaz eviduje také meziroční nárůst importu piva, zvýšil se o devět procent a byl především z evropských zemí. Podíl dovozu na tuzemské spotřebě ale zůstává nízký, činí tři procenta a zbylých 97 procent spotřebovaného piva v Česku bylo loni uvařeno v tuzemsku. „To má výrazný pozitivní dopad na českou ekonomiku. Je vidět, že Češi mají rádi své pivo a neholdují tomu dovezenému,“ dodal Slunečko.

Dalibor Martínek: Češi milují léky víc než pivo. A teď, kruciš, zase některé chybí

Názory

Až do konce roku bude na českém trhu nedostupné antidepresivum Anafranil. Vyplývá to z údajů SÚKL. Zmíněný lék nemá podle ústavu náhradu. Dodávky léku jsou prý přerušeny z výrobních důvodů. To je pro Čechy, zvláště před blížícími se volbami, špatná zpráva. Tisíce lidí bude lék na tuto zdánlivě banální chorobu, pro někoho dokonce „nechorobu“, jistě na podzim potřebovat.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Pokračujícím trendem je přesun konzumace piva z hospod a restaurací směrem k nákupu v obchodech a pití doma. Téměř tři čtvrtiny piva se loni prodaly v obchodech, s výjimkou covidových let je to historicky nejvíce.

Meziročně se lépe dařilo pivu v plechovkách, které v současnosti tvoří téměř čtvrtinu všech pivních obalů. Oproti roku 2023 je to nárůst o více než desetinu. Nejoblíbenější zůstává klasická skleněná pivní lahev, její podíl na výstavu ale loni klesl o jeden procentní bod na 39 procent. Obliba PET lahví mírně klesla a v souvislosti s odklonem od pití piva v restauračních zařízeních se snížil podíl sudů a cisteren.

Češi si stejně jako v předchozích letech nejraději dají ležák stupňovitosti 11 až 12. Ze všeho uvařeného piva tvořil loni ležák 58,3 procenta, posílil o jeden procentní bod. Výčepní piva stupňovitosti sedm až deset klesly na 36,9 procenta celkového výstavu, zájem o ostatní druhy se přes 15 let drží na úrovni čtyř až pěti procent.