Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Automobilkám mizí zisky. Honda už na každém autě prodělává

Honda
ČTK
Ivana Pečinková

Největším automobilkám světa prudce padá zisk na jedno vyrobené auto. Nejlépe jsou na tom Mercedes-Benz a BMW, nejhůře Honda, která dokonce prodělává.

Patnáctce největších světových automobilek v čele s japonskou Toyotou, německým Volkswagenem a korejským obrem Hyundai se v prvním pololetí letošního roku podle aktuální analýzy Center of Automotive Management (CAM) v průměru meziročně propadl provozní zisk na jedno vyrobené osobní auto o 16 procent z 1 409 eur (zhruba 34 tisíc korun) na 1 187 eur (asi 29 tisíc korun).

Bilance přitom vypadá tak, že z patnáctky sledovaných automobilek skončilo osm nad zmíněnou průměrnou hodnotou a sedm pod průměrem. Hodnotu průměru vytahují nahoru výrobci prémiových značek Mercedes-Benz, který na jednom autě vydělal 4 122 eur, a BMW (3 142 eur). Koncern Volkswagen, do nějž patří Škoda Auto, skončil co do provozního zisku na šestém místě s 1 492 eur. Za ním je Tesla miliardáře Elona Muska s 1 374 eur. Nad průměrem se drží ještě General Motors, Toyota, Hyundai a Ford.

Německý průmyslový symbol bledne. Česko mezitím dál chrlí auta

Německo loni vyrobilo necelých pět osobních aut na 100 obyvatel, Česko skoro 13. A letos německá produkce klesá, zatímco česká roste.

Přečíst článek

Honda vyrábí se ztrátou

Dolů naopak průměr sráží japonská Honda, která ke konci prvního pololetí vygenerovala ztrátu 3 418 eur na auto. Podprůměrné výsledky co do provozního zisku vykázaly Suzuki, Renault, Mazda, Mitsubishi, Nissan a Stellantis.

CAM, nezávislý výzkumný institut, který sídlí na odborné škole pro hospodářství v německém Bergisch Gladbachu, upozorňuje, že se situace jednotlivých automobilek nevyvíjí stejně. Zatímco velkým koncernům (BMW, Toyota, Hyundai-Kia, GM, Tesla a Volkswagen) zisky na jedno auto meziročně výrazně spadly, Stellantisu, Nissanu a Mazdě šly nahoru. Zlepšení ovšem nenaznačuje změnu trendu, nýbrž úspory a restrukturalizaci. BMW, VW i Toyota doplácejí hlavně na čínskou konkurenci, Hyundai zase na americká cla a Tesla a GM pak na náklady, které vynakládají na svou transformaci. Honda vyrábí se ztrátou kvůli vysokým odpisům kvůli změně své strategie pro výrobu bateriových aut.

„Rozhodující není pouze to, kdo dnes vykazuje nejvyšší zisk, ale které obchodní modely zůstanou dlouhodobě životaschopné pod neustálým tlakem na ceny, investice a transformaci. Velikost automaticky nechrání před klesající kvalitou hospodářského výsledku. Výrobci musí zeštíhlit nákladové struktury, zajistit si prosazení vlastních cen a silněji zaměřit investice. Kdo této rovnováhy nedosáhne, může i přes vysoké tržby a nadále pozitivní výsledky strategicky ztrácet půdu pod nohama,“ upozorňuje zakladatel institutu CAM a vedoucí kolektivu autorů studie Stefan Bratzel.

Celkové zisky spadly o 17,5 procenta

Celkový zisk patnáctky nejvýznamnějších výrobců aut se meziročně propadl o 17,5 procenta, zatímco obrat šel dolů o 1,4 procenta a provozní marže se snížila z 3,5 na 3,3 procenta. „Rozevírající se nůžky mezi vývojem tržeb a hospodářského výsledku jsou tím skutečným varovným signálem prvního pololetí: Pokud EBIT (provozní zisk, pozn. red.) klesá dvanáctkrát rychleji než tržby, neztrácí toto odvětví tržní podíl, nýbrž výdělečnou schopnost – a to je strategicky nebezpečnější,“ zhodnotil celkový výsledek profesor Bratzel.

I v případě provozní marže jsou na tom jednotlivé autokoncerny jinak. Nejlépe se v tomto ohledu daří automobilce Suzuki, která dosahuje vysoce nadprůměrné hodnoty (10,1 procenta), zatímco Toyotě, Hyundai-Kia a BMW i přes jejich nadprůměrné výsledky co do zisku provozní marže klesají. Mercedes-Benz si dlouhodobě drží marži na 5,4 procenta.

Nejvýznamnější čínští výrobci, jako BYD, Geely, SAIC či Chery, ve zmíněné studii zahrnuti nejsou, protože podle CAM nedodali v daném čase všechny požadované údaje nutné pro srovnání s ostatními.

„Neprodlužujte agonii.“ Hlavní akcionář tlačí Volkswagen k rychlému řezu

„Čím déle se budou rozhodnutí odkládat, tím větší budou problémy,“ varuje vedení Porsche SE. Holding ovládající většinu kmenových akcií Volkswagenu se propadl do miliardové ztráty a tlačí na automobilku, aby rychle omezila kapacity a náklady.

Přečíst článek

Co s klesající ziskovostí?

Šéf CAM Bratzel to vidí jasně: „Pokles EBIT na jedno osobní auto je varovným signálem, že mnoho výrobců v současnosti nedokáže dostatečně kompenzovat své vysoké náklady na transformaci prostřednictvím cen, produktového mixu a efektivity. Pod obzvlášť velkým tlakem jsou společnosti, které jsou zároveň silně závislé na čínském trhu a musí zvládat vysoké investice do elektromobility, softwaru a nových výrobních struktur. V budoucnu bude rozhodující méně samotný objem prodejů než schopnost snižovat komplexnost, kontrolovat náklady a nabízet technologicky atraktivní vozidla s dostatečným prosazením cen,“ konstatuje.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Prodej automobilů

Zpátky na předcovidových číslech. Za čtvrtletí se v Česku prodalo 60 tisíc nových aut

Přečíst článek
Odbyt nových osobních aut v Česku roste. Letos už se jich prodalo téměř sto tisíc

Odbyt nových osobních aut v Česku roste. Letos už se jich prodalo bezmála sto tisíc

Přečíst článek

Asijský průmysl se mění. Dekarbonizuje

Asijský průmysl čekají velké změny
Pixabay
Stanislav Šulc

Zatímco část evropských politiků a ekonomů dává za vzor asijský průmysl, ten se ve skutečnosti čím dál více bude podobat tomu evropskému. Alespoň to naznačuje Světové ekonomické fórum, které přišlo se studií o proměnách východoasijského průmyslu. Hlavním cílem je nyní posílení konkurenceschopnosti a cestou k ní může být i snižování ekologické zátěže.

Asijské ekonomiky se pro evropské populisty staly jedním z klíčových vzorů. Tamní růst, schopnost propojovat byznys a politiku a budovat globální lídry v řadě oblastí jsou údajně důkazy toho, že tento model „funguje“, a proto bychom si z něj měli vzít příklad. Pečlivě vyzobané statistiky pak ignorují to, co z Evropy činí unikátní ekonomický celek, zejména pracovní právo a snaha podporovat menší podniky. Naopak se Evropě často vyčítá proces takzvané dekarbonizace, která údajně podrývá konkurenceschopnost místních podniků na globálním ekonomickém kolbišti.

Jenomže vše může být zanedlouho jinak. Zatímco v Evropě se čím dál víc prosazují antidekarbonizační tendence, v Asii naopak na dekarbonizaci postupně chtějí budovat další posilování konkurenceschopnosti, ukazuje zpráva Světového ekonomického fóra o trendech ve východoasijském průmyslu.

„Napříč Asií a Tichomořím začíná nová fáze průmyslové transformace. Po většinu uplynulého desetiletí se pozornost soustředila na vývoj průlomových technologií, snižování nákladů a důkazy, že dekarbonizace průmyslu je technicky možná. Nyní začíná čas zavádění těchto technologií v masivním měřítku,“ uvádí zpráva Světového ekonomického fóra, která je součástí projektu věnovaného zavádění zelených technologií.

Šest trendů pro budoucí konkurenceschopnost

Autoři zprávy postupně vyjmenovávají šest trendů, které již nyní proměňují průmysl v klíčovém regionu. A podle autorů budou mít vliv čím dál silnější.

Prvním trendem je změna nastavení uvažování firem a podnikatelů. Centrální pozici přebírá právě snaha stát se, případně nadále zůstat konkurenceschopnými v globálním obchodě. Dříve přitom řada firem měla za cíl zejména naplňovat zadání a tabulky (anglicky se tento posun popisuje jako „competitiveness is replacing compliance“).

Druhým trendem je budování silných nadnárodních ekosystémů typu ASEAN a prohlubování spolupráce uvnitř nich. Následuje trend vytváření poptávky po nových technologiích (podobně jako v Evropské unii došlo systémem pobídek a dotací k podpoře elektromobility a fotovoltaických elektráren).

Evropa se otepluje dvakrát rychleji. A bude to chronické, varuje švýcarský gigant

Pojišťovnictví se připravuje na novou éru rizik kvůli neustálému růstu teplot, narušujícímu meteorologické vzorce. Extrémní horka nyní způsobují sucho, snižují úrodu i vedou k vysychání řek klíčových pro přepravu důležitých komodit, varují největší zajišťovny.

Přečíst článek

Cirkulární ekonomika jako základ úspěchu

Zástupci průmyslu i států si uvědomují, že boj o suroviny je čím dál složitější, i proto se jedním z rostoucích trendů v tomto regionu stává cirkulární ekonomika, což následně povede i ke snížení emisí.

„Cesta k nízkouhlíkovému světu vede přes asijsko-pacifický region. Díky rozsáhlému zavedení cirkulární ekonomiky by tento region mohl přispět až 25 procenty k celosvětovému snížení emisí skleníkových plynů, které je zapotřebí,“ domnívá se Anthony Watanabe, CSO ve společnosti Indorama Ventures.

A například v Jižní Koreji se největší firmy včetně LG Electronics či Hyundai Steel letos v červnu přihlásily k iniciativě, díky níž se cirkulární ekonomika stává klíčovým cílem tamního průmyslu.

Spolupráce klíčových stakeholderů

Poslední dva trendy se pak týkají vlivu finančních institucí a investorů působících v průmyslu a zapojení soukromého i veřejného sektoru.

Ačkoli jednotlivé finanční instituce dokázaly podpořit inovativní snahy, dělo se tak doposud zejména na úrovni konkrétních projektů. Podle odborníků by se to nyní mělo přetočit v systémovou podporu celých ekosystémů.

Musíme přejít od financování jednotlivých aktiv k financování průmyslových ekosystémů. Banky mohou sehrát klíčovou roli při propojování trhů v asijsko-pacifickém regionu, při usnadňování přeshraniční spolupráce a sdílení zkušeností a při budování infrastruktury potřebné k rozšíření této transformace na regionální úrovni,“ cituje zpráva Světového ekonomického fóra ředitelku skupiny Sustainable Solutions Group ve skupině ING Louise Kim.

V závěru pak zpráva uvádí, že nejdůležitější je partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Vlády mají zavádět jasná a stabilní pravidla, v nichž soukromí hráči budou schopni přicházet s inovacemi a zavádět je ve stále větším měřítku. Bez tohoto partnerství podobné projekty nemohou vést k růstu konkurenceschopnosti, uvádí Světové ekonomické fórum.

Michal Semotan, portfolio manažer v J&T

PPF rozjíždí nový investiční byznys. Z J&T přetáhla Michala Semotana

Po téměř třech dekádách v J&T mění portfolio manažer Michal Semotan dres. Přechází do PPF. Spolu s Patrikem Hudcem bude budovat novou investiční společnost pro klienty Air Bank a PPF banky.

Přečíst článek

Související

Emisní povolenky

Ekonomický diář Pavla Párala: Úprava emisních povolenek je jen dílčí ústupek. Průmysl EU zůstává v ohrožení

Přečíst článek
Stéphane Séjourné

Evropa nesmí být jen hřištěm pro konkurenty, varuje eurokomisař. Volá po strategii „Made in Europe“

Přečíst článek