Německý průmyslový symbol bledne. Česko mezitím dál chrlí auta
Německo loni vyrobilo necelých pět osobních aut na 100 obyvatel, Česko skoro 13. A letos německá produkce klesá, zatímco česká roste.
Sláva německého automotive upadá. Volkswagen, BMW, Audi, Mercedes-Benz, Porsche, Opel či tamější odnož Fordu loni v rámci výroby v tuzemsku v přepočtu na 100 obyvatel vyrobily necelých pět (4,9) osobních aut. Ještě v roce 2011, kdy dosáhla německá výroba svého dlouholetého vrcholu, to bylo více než sedm aut na stovku občanů.
V Česku se tento poměr při podobném vývoji počtu občanů vyvíjí opačně. Loni sjelo z výrobních pásů tří českých automobilek, Škody, Hyundai a Toyoty, bezmála 13 aut (12,8) na sto lidí, zatímco v roce 2011 to bylo necelých osm (7,9) aut. Vyplývá to z výpočtů Newstreamu na základě dat německého Svazu automobilového průmyslu (VDA), českého Svazu automobilového průmyslu (AutoSAP) a údajů statistických úřadů obou zemí.
Vývoj poslední doby ukazuje, že propad významu země, která vynalezla benzinový i dieselový motor a kde automobilový průmysl dlouhodobě vytváří kolem pěti procent hrubého domácího produktu a sedmi procent zaměstnanosti, pokračuje.
„Čím déle se budou rozhodnutí odkládat, tím větší budou problémy,“ varuje vedení Porsche SE. Holding ovládající většinu kmenových akcií Volkswagenu se propadl do miliardové ztráty a tlačí na automobilku, aby rychle omezila kapacity a náklady.
„Neprodlužujte agonii.“ Hlavní akcionář tlačí Volkswagen k rychlému řezu
Zprávy z firem
Slabý červenec
Podle aktuálních dat VDA se u našeho největšího obchodního partnera v červenci vyrobilo celkem 322 700 osobních automobilů, což znamená meziroční pokles o šest procent. Snížil se i export, a to o čtyři procenta na 260 tisíc aut. Podle svazu, který vedle automobilek sdružuje i dodavatele autodílů, jako jsou Bosch či Continental, a také stovky malých a středních dodavatelů, je hlavní příčinou poklesu několikatýdenní výrobní přestávka kvůli přestavbě jednoho ze závodů na výrobu elektromobilů. Nicméně výroba a export klesly i z pohledu prvních sedmi měsíců roku. Produkce se od ledna do července oproti stejnému období loňského roku snížila o tři procenta (vyrobeno bylo celkem 2,43 milionu aut) a export klesl o čtyři procenta (1,852 milionu aut).
Červnové srovnání Česka a Německa
Červencová data za Česko zatím nejsou k dispozici. Známe ale červnová data, která za automotive sektor připravuje AutoSAP. A podle nich z výrobních pásů českých automobilek v červnu sjelo 140 697 osobních aut, což je o 3,3 procenta více než v loňském červnu. V prvním letošním pololetí Škoda Auto, nošovický Hyundai a kolínská Toyota vyrobily 780 378 aut, tedy o 4,4 procenta meziročně více.
Loni se výroba aut v Česku oproti roku 2024 sice snížila, ale jen nepatrně, o půl procenta. Vyrobilo se 1,446 milionu osobních aut (a lehkých užitkových aut, jejichž výroba se ovšem v současnosti počítá v jednotkách kusů).
V červnu německé automobilky vyrobily 377 700 osobních aut a za období leden až červen pak 2,109 milionu, tedy o tři procenta meziročně méně. Za celý rok to bylo včetně zahraniční výroby 13,3 milionu aut, což znamená meziroční pokles o skoro 300 tisíc aut, respektive 2,2 procenta.
Čínská konkurence drtí německé automobilky. BYD dnes na tamějším trhu nabízí městské elektroauto srovnatelné se Škoda Fabia v přepočtu za 326 tisíc korun. Volkswagen tak musí sáhnout i na doposud nedotknutelnou ikonu: Porsche. 
Čínská auta dobývají Německo. Podbízejí se cenou i nákupní prémií
Zprávy z firem
Pět procent HDP, sedm procent zaměstnanců
Automobilový průmysl má pro německou ekonomiku zásadní význam. Podle studií zmiňovaných například mnichovským Institutem pro tržní integraci a hospodářskou politiku (MIWI) se v roce 2019 německé automobilky spolu se svými dodavateli podílely na tvorbě hrubého domácího produktu 4,7 procenty a podíl na celkové zaměstnanosti dosáhl sedmi procent, což znamenalo práci pro 3,2 milionu lidi.
Samotné automobilky přispívaly k HDP 3,3 až 3,8 procenty (dle různých metodik) a přímo v nich pracovalo zhruba 830 tisíc lidí. Novější data nejsou k dispozici, nicméně mezi výzkumníky vládne konsensus, že se tyto podíly dlouhodobě víceméně nemění. Kromě přímé zaměstnanosti – ta se na přelomu let 2025 a 2026 snížila na zhruba 730 tisíc, tedy na nejnižší úroveň za posledních 14 let.
Pokles zaměstnanosti bude pokračovat. V plánu to má nejen evropská automobilová jednička Volkswagen (140 tisíc míst), ale i třeba BMW (pět tisíc míst).
Personální otřes ve Volkswagenu může být ještě výraznější, než se dosud očekávalo. Podle podnikové závodní rady hrozí v příštích letech zánik až 140 tisíc pracovních míst, tedy více než pětiny současného počtu zaměstnanců koncernu. Ve hře je také úplné uzavření čtyř německých továren.
Volkswagen chystá historický řez. Zaniknout může až 140 tisíc míst
Zprávy z firem
V Česku se automobilky se svými dodavateli podle asi pět let starého propočtu ministerstva financí na HDP podílejí devíti procenty. Přímo v automobilkách podle údajů AutoSAP pracuje 180 tisíc lidí, spolu s dodavateli pak náš autoprůmysl živí okolo půl milionu zaměstnanců.
Doby převratných inovací jsou pryč
Výzkumný institut MIWI označuje automobilky také za lídra inovací, který se po finanční a posléze hospodářské krizi let 2008 až 2013 stal i motorem hospodářského růstu. V roce 2017 pocházela podle MIWI více než polovina patentů podaných v Německu od automobilek.
Obchodní model německého autoprůmyslu ještě nedávno úspěšně stál na zaměření na asijské a čínské trhy a také na prémiový segment. Tím se podle analýz podařilo německým automobilkám lépe se vyrovnat s ekonomickou krizí způsobenou koronavirem. Situace se ale změnila. Důvody jsou známé: vysoké mzdové náklady, zaostávající inovace, přílišná sázka na elektromobilitu v Německu a proti tomu jdoucí čínská konkurence.
Koncern Volkswagen pokračuje v pádu. Doposud nevídaný plán úspor, který si naplánoval, zcela jistě zasáhne Škodu Auto. I přes její zářné výsledky. Mohla by to odnést Škoda Fabia. 
Ivana Pečinková: Krize Volkswagenu – kdo si to vypije?
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
