Německý průmyslový symbol bledne. Česko mezitím dál chrlí auta
Německo loni vyrobilo necelých pět osobních aut na 100 obyvatel, Česko skoro 13. A letos německá produkce klesá, zatímco česká roste.
Sláva německého automotive upadá. Volkswagen, BMW, Audi, Mercedes-Benz, Porsche, Opel či tamější odnož Fordu loni v rámci výroby v tuzemsku v přepočtu na 100 obyvatel vyrobily necelých pět (4,9) osobních aut. Ještě v roce 2011, kdy dosáhla německá výroba svého dlouholetého vrcholu, to bylo více než sedm aut na stovku občanů.
V Česku se tento poměr při podobném vývoji počtu občanů vyvíjí opačně. Loni sjelo z výrobních pásů tří českých automobilek, Škody, Hyundai a Toyoty, bezmála 13 aut (12,8) na sto lidí, zatímco v roce 2011 to bylo necelých osm (7,9) aut. Vyplývá to z výpočtů Newstreamu na základě dat německého Svazu automobilového průmyslu (VDA), českého Svazu automobilového průmyslu (AutoSAP) a údajů statistických úřadů obou zemí.
Vývoj poslední doby ukazuje, že propad významu země, která vynalezla benzinový i dieselový motor a kde automobilový průmysl dlouhodobě vytváří kolem pěti procent hrubého domácího produktu a sedmi procent zaměstnanosti, pokračuje.
„Čím déle se budou rozhodnutí odkládat, tím větší budou problémy,“ varuje vedení Porsche SE. Holding ovládající většinu kmenových akcií Volkswagenu se propadl do miliardové ztráty a tlačí na automobilku, aby rychle omezila kapacity a náklady.
„Neprodlužujte agonii.“ Hlavní akcionář tlačí Volkswagen k rychlému řezu
Zprávy z firem
Slabý červenec
Podle aktuálních dat VDA se u našeho největšího obchodního partnera v červenci vyrobilo celkem 322 700 osobních automobilů, což znamená meziroční pokles o šest procent. Snížil se i export, a to o čtyři procenta na 260 tisíc aut. Podle svazu, který vedle automobilek sdružuje i dodavatele autodílů, jako jsou Bosch či Continental, a také stovky malých a středních dodavatelů, je hlavní příčinou poklesu několikatýdenní výrobní přestávka kvůli přestavbě jednoho ze závodů na výrobu elektromobilů. Nicméně výroba a export klesly i z pohledu prvních sedmi měsíců roku. Produkce se od ledna do července oproti stejnému období loňského roku snížila o tři procenta (vyrobeno bylo celkem 2,43 milionu aut) a export klesl o čtyři procenta (1,852 milionu aut).
Červnové srovnání Česka a Německa
Červencová data za Česko zatím nejsou k dispozici. Známe ale červnová data, která za automotive sektor připravuje AutoSAP. A podle nich z výrobních pásů českých automobilek v červnu sjelo 140 697 osobních aut, což je o 3,3 procenta více než v loňském červnu. V prvním letošním pololetí Škoda Auto, nošovický Hyundai a kolínská Toyota vyrobily 780 378 aut, tedy o 4,4 procenta meziročně více.
Loni se výroba aut v Česku oproti roku 2024 sice snížila, ale jen nepatrně, o půl procenta. Vyrobilo se 1,446 milionu osobních aut (a lehkých užitkových aut, jejichž výroba se ovšem v současnosti počítá v jednotkách kusů).
V červnu německé automobilky vyrobily 377 700 osobních aut a za období leden až červen pak 2,109 milionu, tedy o tři procenta meziročně méně. Za celý rok to bylo včetně zahraniční výroby 13,3 milionu aut, což znamená meziroční pokles o skoro 300 tisíc aut, respektive 2,2 procenta.
Čínská konkurence drtí německé automobilky. BYD dnes na tamějším trhu nabízí městské elektroauto srovnatelné se Škoda Fabia v přepočtu za 326 tisíc korun. Volkswagen tak musí sáhnout i na doposud nedotknutelnou ikonu: Porsche. 
Čínská auta dobývají Německo. Podbízejí se cenou i nákupní prémií
Zprávy z firem
Pět procent HDP, sedm procent zaměstnanců
Automobilový průmysl má pro německou ekonomiku zásadní význam. Podle studií zmiňovaných například mnichovským Institutem pro tržní integraci a hospodářskou politiku (MIWI) se v roce 2019 německé automobilky spolu se svými dodavateli podílely na tvorbě hrubého domácího produktu 4,7 procenty a podíl na celkové zaměstnanosti dosáhl sedmi procent, což znamenalo práci pro 3,2 milionu lidi.
Samotné automobilky přispívaly k HDP 3,3 až 3,8 procenty (dle různých metodik) a přímo v nich pracovalo zhruba 830 tisíc lidí. Novější data nejsou k dispozici, nicméně mezi výzkumníky vládne konsensus, že se tyto podíly dlouhodobě víceméně nemění. Kromě přímé zaměstnanosti – ta se na přelomu let 2025 a 2026 snížila na zhruba 730 tisíc, tedy na nejnižší úroveň za posledních 14 let.
Pokles zaměstnanosti bude pokračovat. V plánu to má nejen evropská automobilová jednička Volkswagen (140 tisíc míst), ale i třeba BMW (pět tisíc míst).
Personální otřes ve Volkswagenu může být ještě výraznější, než se dosud očekávalo. Podle podnikové závodní rady hrozí v příštích letech zánik až 140 tisíc pracovních míst, tedy více než pětiny současného počtu zaměstnanců koncernu. Ve hře je také úplné uzavření čtyř německých továren.
Volkswagen chystá historický řez. Zaniknout může až 140 tisíc míst
Zprávy z firem
V Česku se automobilky se svými dodavateli podle asi pět let starého propočtu ministerstva financí na HDP podílejí devíti procenty. Přímo v automobilkách podle údajů AutoSAP pracuje 180 tisíc lidí, spolu s dodavateli pak náš autoprůmysl živí okolo půl milionu zaměstnanců.
Doby převratných inovací jsou pryč
Výzkumný institut MIWI označuje automobilky také za lídra inovací, který se po finanční a posléze hospodářské krizi let 2008 až 2013 stal i motorem hospodářského růstu. V roce 2017 pocházela podle MIWI více než polovina patentů podaných v Německu od automobilek.
Obchodní model německého autoprůmyslu ještě nedávno úspěšně stál na zaměření na asijské a čínské trhy a také na prémiový segment. Tím se podle analýz podařilo německým automobilkám lépe se vyrovnat s ekonomickou krizí způsobenou koronavirem. Situace se ale změnila. Důvody jsou známé: vysoké mzdové náklady, zaostávající inovace, přílišná sázka na elektromobilitu v Německu a proti tomu jdoucí čínská konkurence.
Koncern Volkswagen pokračuje v pádu. Doposud nevídaný plán úspor, který si naplánoval, zcela jistě zasáhne Škodu Auto. I přes její zářné výsledky. Mohla by to odnést Škoda Fabia. 
Ivana Pečinková: Krize Volkswagenu – kdo si to vypije?
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
