Včerejší aljašskou schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina hodnotí trhy celkově negativně. Zatím tedy hlavně moskevská burza, jejíž stěžejní ukazatel MOEX dnes po 16. hodině středoevropského čase klesal o zhruba dvě procenta. Mezi tituly, jež nejvíce k poklesu přispěly, patří ty plynárenského kolosu Gazpromu, které oslabovaly o více než tři procenta. Největší ruská přepravní společnost, převážně státní Sovcomflot, zase ztrácela takřka tři procenta.
Donald Trump se včera na Aljašce pokusil si Vladimira Putina podmanit. Pompézně i výstražně. Totiž jak poplácáním po zádech na červeném koberci, tak ale i – hned o pár vteřin později – demonstrací vojenské síly v podobě přeletu chlouby americké armády, bombardéru B-2 stealth. Načež to opět zkusil po dobrém nečekaným gestem, zjevně mimo protokol: usazením ruského prezidenta do své limuzíny. V ní oba světově nejsledovanější lidé včerejšího dne získali cenný čas zapřést hovor vskutku jen mezi čtyřma očima. Možná to nejdůležitější padlo už tam.
Je to bizarní, nicméně český stát může nakonec na prodeji bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti prodělat. Česko by se tak stalo historicky první zemí, která prodejem bitcoinů utrpěla ztrátu. Státy celkem běžně prodávají například bitcoiny zabavené kriminálníkům, vždy ovšem pochopitelně se ziskem. Česku ale nyní hrozí zhruba půlmiliardová ztráta. Tedy nikoli výnos „jedné miliardy“, jímž se resort spravedlnosti chlubil.
Cena bitcoinu se vyhoupla na svůj nový historický rekord a překonala hranici 124 500 dolarů. Vývoj, jenž z velké části odráží rostoucí zájem velkých institucionálních hráčů, včetně státních institucí, je však bolehlavem alespoň pro jednoho z nich – a to pro český stát. S růstem ceny bitcoinu totiž stoupá potenciální ztráta, kterou český stát, tedy český daňový poplatník, utrpí v důsledku kauzy „Blažkovy bitcoiny“.
Od konce roku budou muset dovozci do EU dokládat, že produkty jako káva, kakao, kaučuk či dřevo nepocházejí z nedávno odlesněných oblastí. Je to možná dobrá zpráva pro přírodu, horší však pro peněženky. Nové požadavky na prokazování původu zvednou ceny celé řady produktů, které používáme každý den.
Za pár desetiletí bude v Česku na sto pracujících připadat devadesát nepracujících. S klesající porodností a rostoucím průměrným věkem se změní trh práce, města i priority celé společnosti.
Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.
Stačí přesednout z domácí židle do kupé vlaku a rázem se ocitáme v digitálním středověku. Je to tak na většině železnic v rámci EU. Ne tak ovšem na těch českých. Tam se naopak začíná blýskat na lepší časy. A to s přispěním Elona Muska.
Chladné léto zastavilo rostoucí spotřebu elektřiny na chlazení a ulevilo přetíženým sítím i domácím rozpočtům. V červenci klimatizace často zůstaly vypnuté – a tisíce domácností tak ušetřily stovky korun.
Americký prezident Donald Trump hrozí dalšími cly, a to přímo v těchto hodinách, kdy vstupují v platnost jeho takzvaná reciproční cla. Z nich jsou však některé vývozní položky vyčleněny. Týká se to i mikročipů či obecněji polovodičů. Na jejich dovoz do USA nyní Trump právě plánuje překvapivě zavést 100procentní clo.
Zájem o korespondenční volbu zatím zaostává za očekáváním. Tím pádem by se ani neměly vyčerpat finanční prostředky s ní související, rámcově vyčíslené v důvodové zprávě k příslušné legislativě. Podle ní by letošní korespondenční volba měla daňové poplatníky České republiky vyjít na 10 až 15 milionů korun.
Nerovnováhy mezi největšími ekonomikami výrazně vzrostly. Podle Mezinárodního měnového findu většina těchto nerovnováh není přirozeným vývojem, ale výsledkem špatně nastavených domácích politik.
Trump přitvrdil vůči Švýcarsku, uvalil na něj 39procentní clo. Jde o předzvěst jeho vysokého cla na dovoz farmaceutických přípravků z EU? ptá se ekonom Lukáš Kovanda.
Vlády po celém světě nalévají do domácích firem stovky miliard s vírou, že z nich vychovají tahouny ekonomiky. Místo růstu ale často jen přiživují neefektivitu a narušují tržní soutěž. Zjišťuje v nové studii OECD.
Německý průmysl v prvním čtvrtletí poprvé za téměř tři roky 📈 zvýšil tržby, počet zaměstnanců v odvětví se ale snížil. Propouštění se týkalo zejména automobilového sektoru a strojírenství, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EY. Ta vychází z údajů spolkového statistického úřadu, informuje agentura DPA.
Ceny ropy dnes prudce 📉 klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
Spojené státy buď dosáhnou s Íránem dobré dohody, nebo se s touto zemí vypořádají jiným způsobem. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům během své návštěvy v Dillí americký ministr zahraničí 👨 Marco Rubio. USA podle něj chtějí dát všechny šance diplomacii, než začnou zkoumat alternativní možnosti.
Mírových sil nasazených ve světě je 📉 nejméně za nejméně 25 let. Takzvaných modrých přileb a dalšího personálu zapojeného do misí bylo na konci prosince 78 633, což je o 49 procent méně než ještě před deseti lety. Vyplývá to ze zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI).
Válka mezi Spojenými státy a Izraelem proti Íránu dopadá kromě jiného na 🍵 čajový průmysl na Srí Lance, který ztrácí významné odběratele na Blízkém východě. To se promítá do ekonomiky ostrova i životů lidí pracujících na čajových plantážích, napsala agentura Reuters.
