Úleva na elektřině pokračuje. Účet za 41 miliard zůstane státu

Poplatek za podporované zdroje energie se na účty domácností a firem příští rok nevrátí. Vláda rozhodla, že jej dál uhradí stát. Úleva pro odběratele tak pokračuje, účet pro veřejné finance ale zůstává vysoký: zhruba 41 miliard korun ročně.

Vláda v pondělí rozhodla, že také v roce 2027 převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie (POZE). Po jednání kabinetu to oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Domácnosti a podniky tak nebudou příspěvek platit v regulované složce ceny elektřiny ani příští rok.

Stát už letos převzal i část podpory, kterou měli původně hradit odběratelé. Rozpočet to dodatečně zatížilo přibližně 17 miliardami korun. Celkové výdaje státu na POZE letos dosahují zhruba 41 miliard a podobnou částku vláda předpokládá také pro rok 2027. 

Úleva pro odběratele, zátěž pro rozpočet

Přesun poplatku na stát se do cen elektřiny pro domácnosti promítl už letos. Příspěvek, který domácnosti dříve platily, činil 495 korun za megawatthodinu bez DPH, tedy 599 korun včetně daně. Od ledna 2026 jej odběratelé neplatí bez ohledu na to, zda mají cenu elektřiny u dodavatele zafixovanou.

„Už letos jsme díky tomu snížili cenu elektřiny o deset procent a srovnali jsme tak krok s ostatními zeměmi kolem nás. Snížili jsme také energetickou inflaci, což má pozitivní dopad do celkové inflace,“ řekl Havlíček. Podle ministra opatření pomáhá také výkonnosti podniků.

Příští rok však nelze automaticky očekávat další desetiprocentní zlevnění. Vláda rozhodla o zachování úlevy. Konečná cena elektřiny bude dál záviset i na cenících dodavatelů a dalších regulovaných platbách.

Co vlastně stát platí

Příspěvky na POZE jsou určeny na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované produkce elektřiny a tepla. Od roku 2006, kdy byly zavedeny, bylo na platby celkově vyplaceno více než půl bilionu korun. Část dotací poskytoval stát, další část pak dopláceli ve fakturách za elektřinu spotřebitelé. Výjimkou byl rok 2023, kdy vláda kvůli vysokému růstu cen v době energetické krize rozhodla o mimořádném přesunutí všech plateb na stát.