Pocit únavy, stres, deprese. V uspěchaném světě stále častější problém. A nevyvážená strava se na tom podílí významnou rolí. Naštěstí je výzkum látek, které mohou tělu pomoci zvládat vyšší zátěž, čím dál přesnější. Zkoumání aminokyselin, jako je například tyrosin, může lidem pomoci žít mnohem zdravěji a s menším stresem.
Tryptofan je další z řady esenciálních aminokyselin, kterou musíme konzistentně získávat stravou, protože si je nedokážeme v těle sami vytvořit. Jsou přitom klíčové pro správný chod organismu, jsou důležité například pro výstavbu a obnovu svalové tkáně, pomáhají s funkcí neurotransmiterů, zásobují mozek dostatkem energie a vyrovnávají hladinu cukru v krvi. Tryptofan je přitom zásadní pro tvorbu důležité emoce – štěstí.
Bílkoviny jsou dnes populárně popisovány jako bezvýhradně pozitivní živina, která je neškodnou alternativou „zlých“ tuků nebo sacharidů v jídle. Biochemická pravda je ale trochu jinde. Co se stane, když lidé jedí příliš moc proteinu?
Lysin je esenciální aminokyselina. Lidské tělo se bez něj zkrátka neobejde, ale zároveň si jej nedokáže vyrobit. Přitom pokud jej má tělo dostatek, lépe fungují jeho vnitřní procesy, organismus se lépe vyrovnává s úzkostmi a téměř zázračně umí léčit opary. A kde ho najdete nejvíc? V mase.
Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí, píše web BBC.
Aminokyseliny jsou stavebními kameny bílkovin. Pomáhají tělu vytvářet svaly, iniciovat chemické procesy, transportovat živiny a předcházet nemocem. Tělo si vyrobí jen 11 z těch, co potřebuje. Zbylé aminokyseliny je potřeba dodat tělu prostřednictvím stravy nebo doplňků.
Pyrrochinolinchinon (PQQ) je nepříliš známá, ale přitom důležitá sloučenina, funkcemi podobná vitamínům. Je nezbytná pro správnou funkci buněk a dobré zdraví a tělo ho samo zároveň neumí vyrobit. V současné době se však za vitamín nepovažuje a patří do skupiny růstových faktorů. Získávat jej lze ze stravy, zejména z fermentovaných potravin.
Najděte si čas jen sami na sebe. Regeneraci naše tělo potřebuje, jen když načerpá zpět ztracené síly, může zase fungovat. Jak na ni?
Možná jej znáte pod názvem mumio. Je to příbuzný ropy nebo uhlí, vozí se z Nepálu a Ruska a má řadu skoro zázračných účinků. Třeba na plodnost.
Vědci stále lépe chápou procesy v těle, které vedou ke stárnutí organismu. Na zpomalení stárnutí se pozitivně podepisuje celá řada látek, které postupně představujeme v seriálu Biohacking. Tentokrát se budeme věnovat rutinu, látce, která má pozitivní vliv zejména na srdeční činnost, ale také tlumí nástup neurodegenerativních chorob v čele s Alzheimerovou chorobou či Parkinsonem. Rutin přitom najdeme v běžných potravinách, včetně jablek nebo třeba v zeleném čaji.
Jednou z klíčových anti-aging molekul, která si stále významněji dobývá místo ve vědě a medicíně, je fisetin. Pomáhá předcházet řadě největších nebezpečí pro fyziologické stárnutí. Nejvíce jej obsahují jahody.
Experti zabývající se dlouhověkostí tvrdí, že je pro naše zdraví tak klíčový, že hladina glutathionu v našich buňkách se stává předpovědí délky života. Jeho produkci lze ale podpořit správnou stravou a vhodně zvolenými doplňky stravy.
Koenzym Q10 je velmi známý doplněk stravy, který je běžně doporučován k užívání zejména starší generaci či pacientům se srdečními problémy. O jakou vlastně látku se ale vlastně jedná? K čemu je dobrá? A komu nejvíce pomůže k lepšímu zdraví a delšímu životu.
Astaxantin. Zní to jako zaklínadlo, ale je to účinný antioxidant. Patří mezi hity anti-age přípravků. Chrání mozek i srdce a pleť.
Stárnutí, trombóza, deprese, zánět a revma. Proti tomu všemu bojuje kurkumin. Jen si člověk musí ohlídat, aby se dobře vstřebal.
