Probiotika, prebiotika a postbiotika slibují zdravější střeva, jenže každé funguje jinak. Co je odlišuje, kde je najdete v běžné stravě a proč počet miliard bakterií na obalu nic nezaručuje?
Skořice, hřebíček a muškátový oříšek k podzimu patří nejen kvůli vůni. Obsahují biologicky aktivní látky, které mohou ovlivňovat zánět i metabolismus glukózy. Ve větších dávkách ale mohou škodit a laboratorní výsledky nelze přenášet přímo na člověka.
Omega-3 mastné kyseliny patří k nejprodávanějším doplňkům stravy a slibuje se od nich ochrana srdce i mozku. Výzkumy ale ukazují pestřejší obrázek. Nejsilnější důkazy se týkají těhotenství, u srdce a cév jsou výsledky rozpačité a vysoké dávky mohou zvyšovat riziko poruch srdečního rytmu.
Nadledviny hrají důležitou roli v reakci organismu na stres, kolem jejich fungování ale vznikla řada zjednodušení. Populární pojem „únava nadledvinek“ dostupné vědecké důkazy jako samostatné onemocnění nepotvrzují. Jak ve skutečnosti funguje stresová osa, co s ní může dělat dlouhodobý stres a jak její zdravé fungování podpořit?
Med se používá jako lék už čtyři tisíce let, dnes ho ale vědci zkoumají u kašle, popálenin i při radioterapii. Zdravější než cukr být snad může, jenže 46 procent vzorků dováženého medu budilo při unijní kontrole podezření z falšování. Jak poznat kvalitní med a kdy se kazí? Přinášíme přehled toho, co o medu skutečně víme a co zůstává jen tradicí.
S příchodem podzimu přibývá virů, ale imunitu podle nejnovějších studií nejlépe podporují obyčejné věci. Kratší spánek zvyšuje riziko infekce přibližně o 30 procent, pomáhá i pravidelný pohyb a vláknina. Vitamin D před nachlazením nechrání a zinek nemoc zkrátí jen při užití hned na začátku.
Volba oleje na vaření patří k tématům, o kterých koluje řada přesvědčení. Olivový olej se nesmí zahřívat, protože se při teple znehodnocuje, nebo že oleje ze semen obsahují vysoký podíl omega-6 mastných kyselin, a tím zvyšují zánět v těle. Aktuální výzkum ukazuje, že realita je složitější a některé rozšířené představy koriguje.
Co kdyby se roztříštěná kost nemusela jen sešroubovat, ale její drobné úlomky by šlo přilepit zpět na místo? Vědci v Brně vyvíjejí porézní kostní lepidlo, které napodobuje strukturu skutečné kosti, postupně jím prorůstají buňky pacienta a nakonec se v těle vstřebá. Materiál, jehož vývoj inspirovala mimořádná přilnavost mušlí i ve vlhkém prostředí, už prochází preklinickými testy. Cesta k pacientům ale může stát stovky milionů korun.
Terapie červeným světlem se za posledních deset let posunula z okraje zájmu biohackerů a sportovců do oblasti klinického zájmu. Množství a kvalita důkazů se ale mezi jednotlivými oblastmi použití výrazně liší. Nejvíce klinických dat máme například pro léčbu bolesti, podporu hojení a některé dermatologické indikace, zatímco u spánku nebo kognitivních funkcí jsou důkazy zatím méně přesvědčivé.
Chytré technologie vám dnes změří délku spánku, tepovou frekvenci, stres i REM fázi. Jenže co když je právě neustálé měření součástí problému? Nový trend obrací dosavadní biohacking naruby. Místo dalších senzorů nabízí tmu, ticho, ovčí vlnu, seno a místa, kde není mobilní signál.
Kreatin se z doplňku stravy spojovaného výhradně se silovými sportovci a kulturistikou stal jedním z nejdiskutovanějších témat v komunitě zaměřené na biohacking, kognitivní výkon a longevity. Výzkum posledních let ukazuje, že mechanismy fungování kreatinu v organismu přesahují benefity svalům.
Rozsáhlá studie sledovala 15 tisíc lidí 25 let a zjistila, že kdo pije málo, má vyšší hladinu sodíku v krvi a stárne biologicky rychleji než odpovídá jeho věku. Riziko nemocí přitom roste až o 64 procent. Přitom polovina populace pije chronicky málo.
Babí léto není jen krátkým návratem teplých dnů. S ubývajícím světlem se lidské tělo už začíná přepínat do podzimního režimu: mění se spánek, nálada, hormonální aktivita i fungování imunity. Právě přelom léta a podzimu proto může být vhodnou chvílí upravit denní režim, pohyb i jídelníček.
Wellness už nemusí znamenat jen masáž, saunu a pár hodin odpočinku. Nová generace lázeňských a wellness konceptů pracuje s tělem komplexněji. Propojuje regeneraci, pohyb, spánek, péči o pokožku, gastronomii i pobyt v přírodě.
Pravidelná konzumace ovoce patří podle rozsáhlých studií k návykům spojovaným s nižším rizikem předčasného úmrtí. Konec léta je navíc ideální dobou, kdy z lokální úrody získat vlákninu, polyfenoly, vitamíny a další látky důležité pro zdravé stárnutí.
