Rychlá chůze může zabránit předčasnému úmrtí. A stačí i jen 11 minut denně
Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí, píše web BBC.
Většině lidí se nedaří cvičit doporučovaných 150 minut týdně. Alespoň nějaký pohyb je však lepší než žádný, tvrdí vědci z Cambridgeské univerzity. Britské zdravotnictví NHS doporučuje, aby se lidé každý týden 150 až 300 minut věnovali fyzické aktivitě, která zvedá tep, nebo 75 až 150 minut týdně intenzivnímu cvičení, při kterém se zadýchají.
Přínosy byť malé aktivity jsou obrovské
Tým vědců analyzoval stovky předchozích studií o přínosech fyzické aktivity a dospěl k závěru, že i polovina doporučeného pohybu může zabránit každému dvacátému kardiovaskulárnímu onemocnění a skoro každému třicátému případu rakoviny. V praxi se jedná o 75 minut pohybu týdne v podobě rychlé chůze, jízdy na kole, chození po horách, tance či tenisu. To znamená 11 minut denně.
Vitamín B5 je jednou z klíčových látek, které si tělo nedokáže samo vyrobit, ale musí je přijímat v potravě. Podceňovaný vitamin přitom sehrává pozitivní roli v boji proti celé řadě civilizačních chorob.
Biohacking: Vitamín nesmrtelnosti. B5 bojuje s alzheimerem, cholesterolem i vráskami
Enjoy
„Měli byste cítit, že se hýbete, vaše srdce bude bít rychleji, ale nebudete mít nutně pocit, že se zadýcháváte,” říká vedoucí výzkumu Soren Brage. Podle jeho zjištění takové množství pohybu snižuje riziko vzniku srdečních onemocnění a mrtvice o 17 procent a rakoviny o sedm procent.
Pravidelné cvičení snižuje množství tělesného tuku a krevní tlak a zároveň dlouhodobě zlepšuje kondici, spánek a je dobré pro srdce.
Přínos cvičení byl ještě větší u snižování rizika specifických druhů rakoviny, jako je rakovina hlavy a krku, žaludek a leukémie, ale menší u rakoviny plic, jater, endometria, tlustého střeva a prsu.
Každému se ale nedaří cvičit po doporučovanou dobu; dva ze tří lidí uvádějí, že provozují méně než 150 minut (2,5 hodiny) méně intenzivního cvičení týdne, a méně než jeden z deseti cvičí více než 300 minut (pět hodin) týdně.
Možná jej znáte pod názvem mumio. Je to příbuzný ropy nebo uhlí, vozí se z Nepálu a Ruska a má řadu skoro zázračných účinků. Třeba na plodnost. 
Biohacking: Šilajit. Zní to jako šarlatánství, ale funguje. Snižuje tuk v krvi a zvyšuje testosteron
Enjoy
Malé změny, velký efekt
„Pokud patříte k těm, pro které je představa 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně poněkud skličující, pak by pro vás naše zjištění měla být dobrou zprávou,” říká Brage. „Jestliže zjistíte, že 75 minut týdně zvládáte, můžete zkusit postupně zvyšovat intenzitu pohybu až na celou doporučovanou dobu,” dodal.
Analýza v odborném časopise British Journal of Sports Medicine se zabývala předchozími publikovanými výzkumy o přínosech cvičení v téměř 100 rozsáhlých studiích a téměř 200 recenzovaných článcích. Vědci vypočítali, že pokud by všichni účastníci studií cvičili alespoň 150 minut týdně, tedy po plnou doporučenou dobu, předešlo by přibližně jednomu ze šesti předčasných úmrtí.
K dosažení cíle podle vědců stačí změnit jen některé návyky, například chodit do práce pěšky či jezdit tam na kole místo autem. Doporučují také, aby byli rodiče a prarodiče aktivní při hrách s potomky či vnoučaty.
NHS doporučuje dospělým také dvakrát týdně cvičením posilovat svaly. Počítá se jóga, pilates, zvedání činek, těžká práce na zahradě a nošení těžkých nákupních tašek.
Aminokyseliny jsou stavebními kameny bílkovin. Pomáhají tělu vytvářet svaly, iniciovat chemické procesy, transportovat živiny a předcházet nemocem. Tělo si vyrobí jen 11 z těch, co potřebuje. Zbylé aminokyseliny je potřeba dodat tělu prostřednictvím stravy nebo doplňků.
Biohacking: Kulturisté ho vyzkoušeli první. Glutamin ale potřebuje každý, hlavně pro zdravá střeva
Enjoy
Zajímáte se o zdravý životní styl? Sledujete seriál Biohacking na newstream.cz
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
