Biohacking: Protein je modla, přitom škodí. Kolik bílkovin tedy jíst?
Bílkoviny jsou dnes populárně popisovány jako bezvýhradně pozitivní živina, která je neškodnou alternativou „zlých“ tuků nebo sacharidů v jídle. Biochemická pravda je ale trochu jinde. Co se stane, když lidé jedí příliš moc proteinu?
L-methionin nebo také metionin, je esenciální aminokyselina, která se v těle používá k tvorbě bílkovin a peptidů. Nachází se v mase, rybách a mléčných výrobcích, ale i v ořeších a obilovinách. Nejvíce je jí zkrátka v potravinách, které mají vysoký podíl bílkovin.
Oproti dnes tak populárnímu názoru na bílkoviny, jako na bezvýhradně pozitivní živinu, která je neškodnou alternativou „zlých“ tuků nebo sacharidů v jídle, je biochemická pravda trochu jinde. Není totiž známý fakt, že proteiny nejsou palivo, z kterého se v organismu za standardního režimu vytváří energie. Bílkoviny jsou stavební jednotky všech tkání a člověk je nezbytně potřebuje. A to zejména v období růstu, při rekonvalescenci a při náročné fyzické aktivitě. Bílkoviny přijímané stravou jsou složeny z 20 našemu organismu přístupných aminokyselin. Polovinu z nich jsme nuceni pouze přijmout stravou, tělo je není schopno vyrobit.
Pyrrochinolinchinon (PQQ) je nepříliš známá, ale přitom důležitá sloučenina, funkcemi podobná vitamínům. Je nezbytná pro správnou funkci buněk a dobré zdraví a tělo ho samo zároveň neumí vyrobit. V současné době se však za vitamín nepovažuje a patří do skupiny růstových faktorů. Získávat jej lze ze stravy, zejména z fermentovaných potravin.
Biohacking: Proč je japonská kuchyně tak zdravá? Stojí za tím látka zvaná PQQ
Enjoy
Avšak tělo je velmi výkonné v recyklaci bílkovin již použitých v tkáních a fakticky jich externě přijmout potřebuje daleko méně, než je dnes hojně propagováno a než kolik se jich v moderní stravě každodenně konzumuje. Když jich je příliš mnoho, může to mít nepříjemné dopady- poruchy homeostázy kostí a vápníku, poruchy funkce ledvin, zvýšené riziko rakoviny, poruchy funkce jater a urychlenou progresi ischemické choroby srdeční.
Kolik proteinu jíst?
Denní doporučené množství konzumace bílkovin je 0,8g/kg váhy dospělé osoby, 1,5g/kg u dítěte a 1g/kg u mladistvého. U 70 kilového dospělého by to mělo být 56g bílkovin denně, což činí zhruba 250 kilokalorií a tedy tvoří pouze asi 10-15% celkového denního kalorického příjmu. Na tomto příkladu lze tedy vidět, že nelze konzumovat zdraví prospěšné množství proteinů jako náhradu za sacharidy a tuky. V Česku je průměrná konzumace na osobu cca 85g na osobu a den.
Za určitých podmínek tělo umí z proteinů vytvořit čistý cukr glukózu, kterou pak používá pro tvorbu jednotek energie ATP v mitochondriích v buňkách. Tento proces se nazývá glukoneogeneze a je to až o třetinu méně efektivní reakce v porovnání se získáváním glukózy ze stravy přijatých sacharidů. Rozbíhá se v případě nedostatku jídla, různým způsobem ochuzené stravy či půstu, nebo při striktní low carb dietě- zkrátka v situacích s výrazně sníženým vnějším příjmem sacharidů. Část aminokyselin- mezi ně patří i methionin- se řadí k těm, které lze ke glukoneogenezi využít. Tento proces je ale evolucí míněn jako nouzová strategie, která je k dispozici pro přežití organismu a ne jako každodenní životní styl určený k zachování dlouhodobého zdraví.
Zvláště mozek je velmi citlivý na vyrovnanou hladinu manganu, neboť kromě nedostatku i přebytek manganu způsobuje problémy, a to zejména neurologické dysfunkce.
Vegani ho mají moc a low carb milovníci málo. Hlídejte si mangan
Enjoy
Existují studie, které zkoumají fakt, že omezením methioninu ve stravě je možné „vyhladovět“ rakovinné nádory. Je to tím, že methionin významně podporuje angiogenezi, což je tvorba nových cév. To jako vyživovací strategii potřebují právě tumory pro své přežití. Na zvířecích případech bylo dokázáno, že zvířata s nejvyšší koncentrací methioninu v organismu mají nejkratší život. Opačný přístup je tedy nyní zkoumám také jako strategie dlouhověkosti.
Methionin je jako ostatní aminokyseliny součástí proteinů a tedy v přílišném množství může škodit, ale v případě kaloricky chudých či jednostranných diet lze trpět bílkovinnou deficiencí nebo i nedostatečností konkrétních aminokyselin, což se týká i methioninu. Zvýšení příjmu stravy s vysokým obsahem methioninu může prospět například mozku- v případě Parkinsonovy choroby či při odvykání drog. Časopis Journal of Neuroscience provedl studii na potkanech závislých na kokainu zjistil, jak může methionin ovlivnit návykové vlastnosti této drogy. Když byl subjektům podáván methionin, blokoval účinky kokainu, takže byl méně návykový než bez přidaného methioninu. Může to naznačovat, že L-methionin může pomoci těm, kteří se snaží o abstinenci tím, že pomalu snižuje účinky a pomáhá zbavit se závislosti nebo dokonce pomáhá závislosti dokonce předcházet.
V drtivé většině případů je vždy lepší doplnit methionin stravou, než ho zvyšovat pomocí doplňků stravy. Methionin se například běžně přidává do doplňků stravy určené pro zlepšení stavu pleti či vlasů.
Aminokyseliny jsou stavebními kameny bílkovin. Pomáhají tělu vytvářet svaly, iniciovat chemické procesy, transportovat živiny a předcházet nemocem. Tělo si vyrobí jen 11 z těch, co potřebuje. Zbylé aminokyseliny je potřeba dodat tělu prostřednictvím stravy nebo doplňků.
Biohacking: Kulturisté ho vyzkoušeli první. Glutamin ale potřebuje každý, hlavně pro zdravá střeva
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
