Průšvih. Cena ropy se vrátila nad sto dolarů
Situaci související s cenou ropy dále komplikují útoky Íránem podporovaných Húsíů na energetickou infrastrukturu Saúdské Arábie a obavy z dlouhodobějšího nedostatku ropy na světových trzích.
Cena ropy Brent se ve středu dostala nad hranici 100 dolarů za barel poprvé od konce července. Růst ceny žene vzhůru další eskalace konfliktu mezi USA a Íránem i útoky Íránem podporovaných Húsíů na energetickou infrastrukturu v Saúdské Arábii. Trhy se obávají, že výpadky dodávek z Blízkého východu mohou být dlouhodobější, uvedl Financial Times.
Cena severomořské ropy Brent ve středu vzrostla o více než dvě procenta a během obchodování se dostala až na 100,19 dolaru za barel. Nad hranici 100 dolarů se tak dostala poprvé od 24. července. Americká ropa WTI zdražila zhruba o 1,6 procenta na více než 94 dolarů za barel.
Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta. Cenovou hladinu tlačí vzhůru zejména dražší pohonné hmoty, jejich dopad ale zatím tlumí zlevňování potravin. Podle ekonomů tento příznivý efekt postupně odezní a na začátku příštího roku se může inflace přiblížit třem procentům.
Inflace znovu nabírá dech. Paliva zdražují, levnější potraviny ji už dlouho brzdit nebudou
Money
Za růstem stojí především obavy z dalšího narušení dodávek ropy z Blízkého východu. Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech znovu výrazně vyostřil a boje se stále více dotýkají klíčových tras, kterými se ropa a další energetické suroviny dostávají na světové trhy.
Jedním z hlavních problémů zůstává Hormuzský průliv, strategická vodní cesta mezi Perským zálivem a Ománským zálivem. Před vypuknutím války jím procházela přibližně pětina světové produkce ropy a plynu. Provoz v průlivu je nyní výrazně omezený. Podle údajů citovaných agenturou Reuters v poslední době klesl objem přepravy na méně než dva miliony barelů denně, zatímco před poslední eskalací jím proudilo přibližně osm až devět milionů barelů denně.
Situaci dále zkomplikovaly přímé útoky mezi USA a Íránem. Americká armáda uvedla, že zničila pět íránských ropných tankerů poté, co Íránské revoluční gardy dvakrát během tohoto týdne zaútočily balistickými raketami na americkou válečnou loď. Írán následně oznámil útoky na dvě americká plavidla a osm ropných tankerů. Revoluční gardy zároveň uvedly, že zaútočily na lodě, které se pokusily proplout zakázanou a nebezpečnou oblastí Hormuzského průlivu.
Saúdská Arábie pod palbou povstalců
Obavy o dodávky se přitom netýkají pouze Hormuzu. Do konfliktu se stále výrazněji zapojují také Húsíové v Jemenu, kteří jsou podporováni Íránem.
Ti v úterý zaútočili desítkami balistických raket a dronů na energetická zařízení v jižní Saúdské Arábii. Útoky zasáhly několik měst a na některých energetických zařízeních vypukly požáry. Saúdské ministerstvo energetiky následně uvedlo, že útoky vedly k dočasnému zastavení některých provozů. Specializované týmy pracovaly na likvidaci požárů a vyhodnocení škod.
Saúdské úřady zatím nezveřejnily přesný rozsah škod ani kompletní seznam zasažených zařízení. Podle dostupných informací však útoky zasáhly energetickou infrastrukturu v několika městech včetně Džazánu, Nadzránu a Abhá. Rafinerie v Džizánu má podle Bloombergu kapacitu 400 tisíc barelů denně, čímž ohrožuje již tak napjatý trh s rafinovanými palivy.
„Obavy z pokračujícího a vážného narušování dodávek v důsledku eskalace konfliktu mezi USA a Íránem jsou nyní výrazně vyšší,“ řekl agentuře Tamas Varga, analytik makléřské společnosti PVM. „Inflační tlaky ovlivní poptávku po ropě, ale nabídka zatím není schopna poptávce stačit.“
Útok představuje významnou eskalaci dlouhodobého konfliktu mezi Saúdskou Arábií a Húsíi. Občanská válka v Jemenu byla od roku 2022 relativně klidná poté, co znepřátelené strany uzavřely příměří. Boje se však letos znovu rozhořely.
Húsíové navíc pohrozili uzavřením průlivu Báb al-Mandab, který spojuje Rudé moře s Adenským zálivem. Průliv je důležitou trasou pro přepravu ropy a dalších komodit. Jeho význam pro saúdský export vzrostl právě kvůli omezení provozu v Hormuzském průlivu.
Pro světový trh s ropou jde o potenciálně nebezpečnou kombinaci. Pokud jsou omezeny dodávky přes Hormuz a současně se zkomplikuje alternativní trasa přes Rudé moře, mají producenti z Perského zálivu méně možností, jak dostat ropu k odběratelům.
Hrozí delší výpadky
Růst ceny ropy proto nemusí být pouze krátkodobou reakcí na jednotlivé útoky. Trhy začínají počítat s možností, že narušení dodávek z Blízkého východu potrvá delší dobu.
Venezuela zvažuje odchod z ropného kartelu OPEC, který v roce 1960 pomáhala zakládat. Caracas o této možnosti jedná s Washingtonem, jenž chce získat významný podíl v tamních ropných polích. Ve hře je dokonce pronájem některých ložisek na sto let a vznik americko-venezuelské ropné velmoci.
Venezuela se může obrátit zády k OPEC. S USA chce vytvořit novou ropnou velmoc
Politika
Podle analytiků se zvyšuje takzvaná bezpečnostní prémie, tedy příplatek v ceně ropy, který odráží riziko dalších geopolitických problémů a výpadků produkce či přepravy. Několik velkých bank v posledních dnech zvýšilo své prognózy cen ropy pro letošní i příští rok.
Problémem je také stav světových zásob. Země začaly čerpat ze strategických rezerv, aby zmírnily dopady výpadků. Současně se však globální nabídka ropy podle Mezinárodní energetické agentury letos může snížit o zhruba 4,3 milionu barelů denně.
Ropa tak stojí před dvojím rizikem: válka může současně omezovat těžbu i dopravu ropy. A právě druhý faktor je v současné situaci mimořádně důležitý. I ropa, která je vytěžena, totiž nemusí být schopná dostat se ke světovým odběratelům, pokud zůstávají uzavřené nebo nebezpečné klíčové námořní trasy.
Analytici proto varují, že pokud bude konflikt pokračovat a útoky se budou dál rozšiřovat, mohou ceny ropy růst ještě výrazněji. Brent se přitom od začátku srpna zvýšil přibližně o čtvrtinu a středešní překonání hranice 100 dolarů je dalším signálem, že trh začíná počítat s dlouhodobějším nedostatkem ropy.
Stačí pár chybějících tankerů a účet platí celá Evropa. Přestože plyn proudící přes Hormuz pokrývá jen asi tři procenta spotřeby EU, jeho výpadek dokázal evropské ceny dramaticky vystřelit. USA stejný šok téměř nepocítily. Důvod ukazuje jednu z největších slabin evropské energetiky.
Lukáš Kovanda: Cenu plynu Evropě diktuje poslední chybějící tanker. Smiřte se s tím
Názory
