Venezuela se může obrátit zády k OPEC. S USA chce vytvořit novou ropnou velmoc
Venezuela zvažuje odchod z ropného kartelu OPEC, který v roce 1960 pomáhala zakládat. Caracas o této možnosti jedná s Washingtonem, jenž chce získat významný podíl v tamních ropných polích. Ve hře je dokonce pronájem některých ložisek na sto let a vznik americko-venezuelské ropné velmoci.
Venezuela zvažuje jeden z největších obratů ve své moderní hospodářské politice. Země by mohla opustit Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC), u jejíhož vzniku před více než šedesáti lety stála. Podle agentury Bloomberg se tato možnost objevila při rozhovorech venezuelské vlády s americkými představiteli. Konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo.
Těžba ropy v zemích OPEC se v květnu propadla na nejnižší úroveň nejméně od roku 2000. Podle průzkumu agentury Reuters produkci srazila americká námořní blokáda Íránu a omezení dopravy přes Hormuzský průliv, které zasáhlo i další producenty v Perském zálivu.
Těžba OPEC klesla nejníže od roku 2000, vývoz zasáhla blokáda Íránu i Hormuz
Zprávy z firem
Odchod z OPEC by završil prudkou změnu venezuelského směřování po svržení dlouholetého prezidenta Nicoláse Madura. Z někdejšího protivníka Spojených států se Caracas stává jejich partnerem a Washington získává stále větší vliv na budoucnost tamního ropného průmyslu.
Američané chtějí podíl v ropných polích
Spojené státy s venezuelskou vládou jednají o získání významného podílu v tamních ropných polích. Podle zdrojů Bloombergu se zvažuje také možnost pronajmout některá ložiska na sto let. Šlo by o mimořádné rozšíření amerického vlivu na ekonomiku jiné země.
Někteří představitelé ve Washingtonu podle jednoho ze zdrojů vidí příležitost vytvořit z USA a Venezuely ropnou velmoc, která by dokázala výrazně omezit vliv OPEC. Caracas by se zároveň mohl soustředit na zvyšování těžby bez případných budoucích omezení kartelu.
Venezuela, Grónsko, celní smršť. Spojené státy aktuálně nejsou zrovna spolehlivým partnerem. Donald Trump se konfliktů nebojí, ostatně má v rukou řadu nástrojů, jak si vynucovat poslušnost. Jedním z nich mohou být i obyčejné platební karty. Evropané si to začínají uvědomovat. Zdá se, že nejdál jsou Britské banky.
Co když tu na všechno ostatní nebude Mastercard? Britské banky se chtějí vymanit ze závislosti na USA
Politika
V současnosti se na Venezuelu žádné těžební limity OPEC nevztahují. Země získala výjimku kvůli výraznému propadu produkce v předchozích letech.
Produkce spadla na méně než polovinu
Venezuela bývala jedním z nejvlivnějších členů OPEC, její postavení však oslabily americké sankce, nedostatek investic a dlouhodobé problémy domácího ropného průmyslu.
V červenci země podle průzkumu Bloombergu těžila 1,16 milionu barelů ropy denně. To je méně než polovina objemu před deseti lety. V letošním roce však venezuelská produkce opět roste a její další navyšování by mohlo přilákat americké i další zahraniční těžaře.
Výrazněji už v zemi expanduje americký Chevron. Washington po svržení Madura obnovil s Caracasem diplomatické vztahy a získal značný vliv na podobu venezuelské těžební politiky.
Pro ceny ropy zatím malá změna, pro OPEC velká rána
Samotný odchod Venezuely by kvůli její nynější nízké produkci pravděpodobně neměl okamžitý a výrazný vliv na světové ceny ropy. Pro OPEC by ale představoval citelnou politickou a symbolickou ztrátu.
Kartel před čtyřmi měsíci opustily také Spojené arabské emiráty. Odchod dalšího člena by proto mohl prohloubit pochybnosti o tom, zda skupina vedená Saúdskou Arábií dokáže udržet jednotu a nadále účinně ovlivňovat světové ceny ropy.
V delším období by však obnovení venezuelského ropného průmyslu mohlo světový trh ovlivnit podstatněji. Vyšší produkce by rozšířila globální nabídku suroviny, vytvořila tlak na pokles cen a pomohla snížit náklady na pohonné hmoty.
Takový vývoj by představoval politické vítězství pro amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten OPEC dlouhodobě kritizuje za jeho schopnost omezovat těžbu, zvyšovat ceny ropy a zdražovat pohonné hmoty americkým spotřebitelům.
Zakládající člen může kartel opustit
Venezuela byla v roce 1960 společně se Saúdskou Arábií, Íránem, Irákem a Kuvajtem jedním z pěti zakládajících členů OPEC. Významnou roli sehrála také při vzniku širší aliance OPEC+ v roce 2016, která kartel propojila s dalšími velkými producenty včetně Ruska.
OPEC po desetiletí patřil k nejmocnějším hráčům světové ekonomiky. Stál za arabským ropným embargem v 70. letech a masivním omezením těžby, které během pandemie covidu-19 stabilizovalo ceny a pomohlo značné části globálního ropného průmyslu.
Jeho vliv ale v posledních letech slábne. Přispívá k tomu především růst těžby ropy z břidlic ve Spojených státech a rozvoj nových nalezišť v Guyaně a Brazílii. Pokud by nyní kartel opustila také Venezuela, šlo by o další důkaz, že někdejší mocenské centrum světového trhu s ropou ztrácí sílu.
