Po slabším čtvrtletí přišel obrat. Zlato znovu láká investory
Investoři se v létě ve velkém vrátili ke zlatu. Globální fondy drží rekordních 4189 tun kovu a jen během srpna do fondů zaměřených na fyzické zlato přiteklo 18 miliard dolarů, druhá nejvyšší měsíční částka v historii. Silná poptávka pomohla zlatu během měsíce zdražit o 13 procent.
Zájem investorů o zlato v létě výrazně ožil. Objem drahého kovu drženého v globálních fondech vzrostl o 121 tun na rekordních 4189 tun a hodnota jejich aktiv se zvýšila o 16 procent na 615 miliard dolarů, tedy zhruba 13,2 bilionu korun. Jen v srpnu přiteklo do fondů investujících do fyzického zlata 18 miliard dolarů, přibližně 385 miliard korun. Podle Světové rady pro zlato šlo o druhý nejvyšší měsíční příliv v historii.
Silná investiční poptávka se promítla také do ceny kovu. Zlato během srpna zdražilo o 13 procent a měsíc zakončilo na 4563 dolarech za troyskou unci. Podle WGC to byl třetí nejsilnější měsíční růst za posledních 25 let. K růstu přispívaly zejména peníze proudící do burzovně obchodovaných fondů a vyšší aktivita na futures a opčních trzích. V současnosti se zlato obchoduje kolem 4300 dolarů za unci.
Fronty na výroční pětitisícikorunu ukazují, že hotovost má i v digitální době své kouzlo. Jako dlouhodobá investice však sběratelská bankovka nemusí obstát: i při desetinásobném růstu ceny za padesát let by její roční zhodnocení nedosáhlo pěti procent, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Její největší předností tak zůstává sběratelská hodnota a fakt, že jde stále o platné peníze.
Na pětitisícovku s přítiskem se stojí fronty. Akcie i zlato ji ale mohou drtivě převálcovat
Názory
Po slabším čtvrtletí přišel výrazný obrat
Letní vývoj znamená výraznou změnu proti druhému čtvrtletí, kdy z ETF naopak odteklo 45 tun zlata. „Nejnovější data ukazují, že zájem investorů o zlato po slabším druhém čtvrtletí znovu výrazně zesílil,“ uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Rekordní množství zlata v ETF podle něj ukazuje, že na trh vstupují nejen drobní investoři, ale také velké institucionální peníze.
Za první pololetí dosáhla celosvětová poptávka po zlatě včetně mimoburzovního trhu 2522 tun, meziročně o dvě procenta více. Kvůli vysokým cenám ale její hodnota vystoupala na rekordních 380 miliard dolarů. Investice do slitků a mincí zůstaly ve druhém čtvrtletí relativně stabilní.
Nakupují i centrální banky
Důležitým zdrojem poptávky zůstávají rovněž centrální banky. V červenci podle WGC nakoupily v čistém vyjádření 23 tun zlata. Největším kupcem byla Čína s 20 tunami, následovaná Polskem s osmi tunami. Od začátku roku činily podle dosud nahlášených údajů čisté nákupy centrálních bank přibližně 130 tun.
Podle Ryby se letos rychle mění především struktura poptávky. Vysoká cena omezuje nákupy šperků, zároveň ale podporuje investiční zájem. Pokud budou peníze dál proudit do zlatých ETF a v nákupech budou pokračovat i centrální banky, bude to podle něj pro trh představovat významnou oporu.
