Michal Nosek: Babišův rozpočet. Ministři mají šetřit, premiér chce utrácet
Andrej Babiš slibuje na příští rok schodek výrazně nižší než 400 miliard korun. Zároveň však odmítá omezit investice, chce plnit obranné závazky a nehodlá sáhnout na výdaje důležité pro voliče. Úspory mají najít především ministři. Taková rovnice ale bez zásadních změn nebo nových příjmů nevychází.
Andrej Babiš už načrtl základní obrysy státního rozpočtu na příští rok. Jeho schodek má být podle premiéra „významně pod 400 miliardami korun“. Co přesně to znamená, však neřekl. Za úspěch tak vláda nakonec může vydávat i deficit, který se této hranici bude nebezpečně blížit.
Šetřit se má především na provozu ministerstev. Tento slib zaznívá při sestavování rozpočtu téměř pravidelně, skutečně zásadní úspory ale zpravidla nepřináší. Omezení nákupů, rušení úřednických míst nebo slučování některých agend může státní správu zefektivnit, stomiliardový problém veřejných financí však nevyřeší.
Schodek státního rozpočtu by měl být v příštím roce výrazně nižší než 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš chce po ministrech provozní úspory, zároveň ale počítá s růstem investic. Přesnější odhad deficitu bude podle ministryně financí Aleny Schillerové známý až po zveřejnění srpnové makroekonomické prognózy.
Babiš slibuje schodek výrazně pod 400 miliard. Ministři mají hledat úspory
Politika
Provoz ministerstev je jen malá část problému
Největší výdaje státu dál rostou. Rozpočet musí financovat důchody, sociální dávky, platy ve veřejném sektoru, obsluhu státního dluhu i obranu. Bez zásahu do těchto oblastí zůstane vládní šetření jen souborem dílčích škrtů, které mohou dobře vypadat na tiskové konferenci, ale celkovou bilanci výrazně nezmění.
Babiš přitom zároveň slibuje další investice. Stavět se mají dálnice, obchvaty, psychiatrické nemocnice, chirurgické pavilony i onkologická centra. Vláda chce současně plnit rostoucí závazky v oblasti obrany.
Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.
Prezident Petr Pavel vetoval rozpočtovou novelu. Varuje před růstem dluhu i oslabením Sněmovny
Politika
Premiér tedy požaduje více investic, zachování výdajů důležitých pro voliče a současně nižší deficit. Nevysvětlil však, kde na to stát vezme peníze. Odpověď má dodat ministryně financí Alena Schillerová spolu se srpnovou makroekonomickou prognózou.
Investice se škrtat nebudou. Alespoň před volbami
Schillerová chce po jednotlivých resortech zdůvodnění každé investice a důkaz, že ji skutečně zvládnou uskutečnit. Stejně důsledně by však měla prověřit také premiérovy sliby. Právě ty mohou rozpočet zatížit podstatně více než provoz ministerstev.
Investiční výdaje mají samozřejmě pro ekonomiku větší smysl než bezhlavé financování spotřeby. Ani užitečná investice ale nepřestává být výdajem. Pokud stát současně odmítne omezovat jiné rozpočtové položky, musí zvýšit příjmy, dál se zadlužovat, nebo část plánů odložit.
Výnos českých desetiletých dluhopisů se meziročně zvýšil nejvíce v celé Evropské unii. Z toho však nelze automaticky vyvozovat, že investoři trestají současnou vládu za její rozpočtovou politiku. Většina nárůstu totiž nastala ještě za předchozího kabinetu a riziková přirážka vůči Německu se od nástupu nové vlády dokonce mírně snížila.
Lukáš Kovanda: Český dluh se prodražuje. Větší díl viny za to nese Fiala, ne Babiš
Názory
Před volbami se navíc špatně vysvětluje, proč nebude dokončena nemocnice, obchvat nebo dálnice. Mnohem snazší je oznámit úspory na úřadech, jejichž skutečný rozsah veřejnost jen obtížně posoudí.
EET rozpočtovou díru nezaplní
Další příjmy má přinést obnovená elektronická evidence tržeb a tvrdší postup proti nelegálnímu zaměstnávání. Obě opatření mohou výběr daní zlepšit, vláda však jejich potenciální přínos přeceňuje.
Příjmy z opatření, která dosud nebyla zavedena, jsou vždy nejisté. EET může státní pokladně přinést dodatečné miliardy, nenahradí však reformu státní správy ani změny v důchodovém systému, dotacích či daních. Už vůbec sama nezaplatí všechny nové investice a politické sliby.
Rozpočet se nakonec nějak poskládá
Průběh rozpočtového vyjednávání lze předvídat. Ministři požádají o desítky miliard korun navíc, ministerstvo financí jejich požadavky seškrtá a vláda výsledný kompromis označí za odpovědný a prorůstový.
Deficit pravděpodobně zůstane pod 400 miliardami korun, ale možná jen těsně. Pokud peníze nevystačí, vláda může vsadit na optimistický odhad příjmů, část výdajů označit za mimořádné nebo se pokusit upravit rozpočtová pravidla.
Ministři tak budou hledat úspory v provozu svých úřadů, zatímco premiér bude dál připisovat nové položky na společný účet. Hlavní problém Babišova rozpočtu nespočívá v tom, zda budou jednotlivé resorty dostatečně šetřit. Jde o to, zda začne systematicky šetřit vláda jako celek.
