Předseda hnutí ANO Andrej Babiš při řešení svého možného budoucího střetu zájmů udělá nevratné kroky, Agrofert ale neprodá. Učiní to v den, kdy se stane premiérem, nebo den předem podle toho, jak se dohodne s prezidentem Petrem Pavlem, uvedla místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová.
Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Prvním místopředsedou Sněmovny se stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher z hnutí ANO. Rozhodl o tom o předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí nyní dvojice místopředsedů. Nacher tak bude Okamuru přednostně zastupovat při jeho absenci, pokud bude sám přítomný. Jde například o svolávání schůzí Sněmovny a o řízení organizačního výboru.
Voliči STAN jsou ve srovnání s voliči koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) více nakloněni tomu, aby jejich strana tolerovala případnou menšinovou vládu ANO, která by zabránila vzniku koalice ANO, SPD a Motoristů. Toto řešení preferuje 45 procent voličů STAN a 38 procent voličů Spolu. Ale většina voličů STAN i Spolu nadále upřednostňuje to, aby strany dodržely předvolební slib s ANO se nespojovat. Vyplývá to z průzkumu o povolebních postojích, který zveřejnila agentura Median.
Reálně lidi rozpočet státu vlastně nezajímá. Jestli bude jeho schodek 286 miliard nebo 360 miliard? Nikdo kromě Mojmíra Hampla si kvůli tomu vlasy na hlavě rvát nebude. Každého zajímá jen to, kolik peněz mu měsíčně přistává na účtu. A všichni chtějí víc. Soudci jsou dokonce schopni se za zvýšení svých vysokých platů soudit.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) schválila svou demisi. Kabinet demisi podává po ustavující schůzi nově zvolené Sněmovny. Podle ústavy demisi přijme prezident Petr Pavel, současní ministři dostanou pověření, aby prozatímně vykonávali své funkce do jmenování nové vlády. O vzniku příštího kabinetu jedná z pověření prezidenta šéf ANO Andrej Babiš s SPD a Motoristy. Fiala uvedl, že demisi předá prezidentovi osobně odpoledne v 16:00.
Vítěz českých sněmovních voleb Andrej Babiš vytvořil se dvěma stranami z pravého okraje politického spektra koalici, která bude kritická k Evropské unii a další pomoci Ukrajině. Napsala to německá média poté, co hnutí ANO a strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristé v pondělí podepsaly koaliční smlouvu. Špinavou práci podle nich nechal pravděpodobný příští premiér Babiš na prezidentovi Petrovi Pavlovi.
Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše schválit státní rozpočet na příští rok ve třetím čtení ve Sněmovně 17. prosince, a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu. Babiš doufá v to, že nynější vláda Petra Fialy (ODS) rozpočet pošle do Sněmovny ideálně už po ustavení komory. Fiala uvedl, že by ho zajímalo, jak ANO, SPD a Motoristé přistoupí k výdajům na obranu a energetiku.
Zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v Poslanecké sněmovně podepsali koaliční smlouvu. Dokument potvrzuje rozdělení ministerstev i obsazení funkce předsedy dolní komory zástupcem hnutí SPD. Smlouvu strany stvrdily hodinu před začátkem ustavující schůze nové Sněmovny.
Prvním velkým cílem Andreje Babiše na evropské scéně je zhatit plány Evropské unie na nový systém emisních povolenek ETS2, napsal bruselský server Politico s odvoláním na programové prohlášení nové české vlády, které uniklo do médií. Server si všímá i toho, že se český politik, který byl po vítězství v parlamentních volbách pověřen jednáním o stavení budoucí vlády, více zaměřuje na potlačení zelené agendy EU, než na podkopávání Ukrajiny. Mohl by tak najít spojence spíše u polského premiéra Donalda Tuska, než u jeho maďarského kolegy Viktora Orbána.
Součástí návrhu programového prohlášení vznikající vlády je i změna v oblasti spropitného. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmy a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
