Senegalský ministr hospodářství Amadou Hott vyzval světový potravinářský průmysl, aby nebojkotoval obchod s ruskými a ukrajinskými potravinářskými produkty, protože v některých zemích zuří potravinová krize. Ta může mít na svědomí víc obětí, než měl covid.
V květnu došlo k meziročnímu růstu cen průmyslových výrobců o astronomických 27,9 procenta. Nejvíce se zvýšily ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Téměř 40procentní nárůst cen zemědělských výrobců předznamenává další zdražování potravin.
Globální ceny potravin podle dat OSN kvůli dřívějším proticovidovým opatřením ve světě a nyní válce na Ukrajině stále rostou do rekordních výšin a zvyšují míru hladu ve světě. Ani další výhled není optimistický. Ceny rýže zásadní pro jídelníček většiny Asie plíživě rostou již pátý měsíc po sobě a nyní je nejdražší za poslední rok, uvedl server CNBC s odkazem na Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Do současných cen potravin v obchodech se propsalo masivní zdražování zemědělských surovin. Vysoká cena je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy často způsobena spíše panikou než nedostatkem surovin. Někteří velkozemědělci podle něho současnou situaci využívají a prodávají staré zásoby za nové ceny.
Na český trh vstupuje investiční fond skupiny Verdi Capital, který nabízí investice zejména do malých a středních zemědělských firem zabývajících se rostlinnou a živočišnou výrobou. Fond uvedl, že už vlastní podíl ve třech zemědělských podnicích v ČR a v následujících letech plánuje investovat do nákupu farem až miliardu korun. Cílem je restrukturalizací a efektivním řízením zvyšovat jejich hodnotu.
České zemědělce pálí nastavení dotací ve prospěch malých farmářů. Tvrdí, že se kvůli tomu ocitnou na hranici přežití. Apelují proto na politiky.
Spojené státy vyzvaly čtrnáct afrických zemí, aby nekupovaly obilí nabízené Ruskem, protože se s největší pravděpodobností jedná o obilí ukradené při invazi na Ukrajinu. Jenže africkým zemím hrozí hlad. Musí tak řešit morální dilema – zda riskovat případné oběti hladomoru, či od Rusů koupit nekale získané obilí, napsal The New York Times.
Světové náklady na potraviny podle předběžných odhadů OSN klesly v květnu oproti předchozímu měsíci o 0,6 procenta, zůstávají ale stále blízko svému březnovému rekordu. Hlavním důvodem je ruská invaze na Ukrajinu, která zásadně omezila export obilí z Ukrajiny, která je jedním z největších světových producentů, uvedla agentura Bloomberg.
Skupina Agrofert závazně nabídla za dusíkovou divizi rakouské chemičky Borealis 810 milionů eur (bezmála 20 miliard korun). Informovala o tom rakouská společnost, která spadá pod skupinu OMV. Transakce ještě musí získat souhlas rakouského antimonopolního úřadu.
Genově upravené zemědělské plodiny by se mohly už příští rok objevit na polích v Anglii. Ta by se tak mohla stát vzorem pro Evropskou unii, která genově upraveným rostlinám klade spoustu administrativních překážek, komentuje vědecký novinář Josef Tuček. I v EU se ale prosazuje názor, že nepoužívat poznatky vědy škodí zemědělcům i spotřebitelům.
Alespoň na jedné frontě, té potravinářské, si může Rusko připadat jako vítěz. V rámci invaze na Ukrajinu zablokoval Kreml ukrajinské přístavy, a tím i značnou část vývozu ukrajinského obilí do světa. Rusko tak nyní vesele prodává své obilí v zahraničí za vyšší ceny, a jen za dobu invaze vydělalo téměř dvě miliardy dolarů navíc, uvedl server Bloomberg.
