Počet lidí, kteří ve světě trpí akutním nedostatkem jídla, roste alarmujícím tempem, varuje nejnovější zpráva OSN. Těch, kteří potřebují naléhavou potravinou pomoc už je na 193 milionů. A situace se bude v souvislosti s válkou na Ukrajině jen horšit.
Až raketově rostoucí ceny potravin zejména kvůli dražším energiím, pohonným hmotám a dopadům války na Ukrajině je zásadní problém, který musí vyřešit zejména vláda, míní šéf tuzemské pekárenské jedničky společnosti Penam ze skupiny Agrofert Jaroslav Kurčík. „Česká republika si musí říct, jestli chce říkat: Budu volná, otevřená ekonomika, ale holt tady budou drahé potraviny. Anebo do toho zasáhne a řekne: Ne, musím obyvatele zabezpečit. Je to o sociálním smíru,“ říká.
Navzdory pokračujícím bojům na Ukrajině začalo podle tamní vlády jarní setí ve všech částech země. Výjimkou je Luhanská oblast, která je téměř zcela v držení ruských okupačních vojsk, píše agentura Ukrinform s odkazem na ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala.
Až polovina letošní sklizně na Ukrajině, která patří s Ruskem k hlavním světovým producentům obilí, by mohla být zničena válkou. Důvodem je nejen aktuální ruská invaze na Ukrajinu, ale i nedostatek hnojiv a paliva pro zemědělské stroje bránící výsadbě. To vše přispěje k většímu nedostatku zemědělských plodin ve světě a vyšší ceně potravin, která už nyní rapidně roste, uvedla agentura Bloomberg.
Jedním z důsledků ruské invaze na Ukrajinu a ekonomických dopadů na svět je i razantní zvyšování cen hnojiv, kterých je Rusko největším dodavatelem. Potravináři tvrdí, že potraviny zdraží i kvůli tomu až o desítky procent. „Situace v tuzemské zemědělské prvovýrobě je skutečně kritická a dosavadní reakci vlády na tuto situaci považujeme za liknavou až kontraproduktivní,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz prezident Agrární komory Jan Doležal.
Německý ministr financí Christian Lindner prohlásil, že Evropa a USA musejí přijít s obdobou Marshallova plánu pro Ukrajinu. Líbivá slova, která však mají k reálné akci ještě hodně daleko.
Rusko a Ukrajina jsou obilnicí světa. A také dominantními výrobci hnojiv, která podle indexu Bloombergu zdražují nad svá historická maxima.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil první dvě významná opatření v daňové soustavě. Zároveň zrušil veškeré kontroly průmyslových podniků. „Ať byznys funguje co nejlépe v rámci možností,“ prohlásil Zelenskyj ve videu, na němž oznamuje reformy.
Dozvuky protipandemických omezení se naplno projevují v cenách průmyslu, zemědělství a stavebnictví. Podle Českého statistického úřadu meziročně vyletěly až o 23 procent. Ekonomové upozorňují, že se nárůst cen ve výrobě brzy projeví také v koncových cenách pro zákazníky.
„Otázkou není, zda se svět zažije potravinou krizi, ale to, jak velká bude,“ popisuje pro BBC ředitel jedné z největších světových společností na výrobu hnojiv dopady ruské invaze na Ukrajinu.
Tento týden vstoupí do historie burzovního obchodování. Cena pšenice na burze v Chicagu během něj stoupla o více než 40 procent. Důvodem je válka na Ukrajině, která dramaticky ztenčuje světové zásoby obilovin. Ceny potravin přitom už v únoru, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, vystoupaly k historickému rekordu, jak vyplývá ze včerejší pravidelně zprávy OSN k cenám potravin ve světě.
Ceny ropy 🛢 se dnes výrazně zvyšují 📈 a přiblížily se k nejvyšší hodnotě za šest měsíců. Trhy znepokojily obavy z možného amerického vojenského útoku na Írán, tedy na zemi, která je čtvrtým největším producentem ropy v rámci ropného kartelu OPEC. Cena severomořské ropy Brent kolem přidává 3,9 procenta nad 71 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 3,8 procenta na 65,60 dolaru za barel.
