Rusko a Spojené státy by se mohly dohodnout na nových odzbrojovacích smlouvách, pokud se podaří ukončit konflikt na Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě před páteční schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce.
Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). ČR se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Ukrajině pomoci.
Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit, prohlásil americký prezident Donald Trump. Řekl také, že je nespokojen s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat příměří, na které ale Rusko doposud nepřistoupilo, naopak Ukrajina s návrhem opakovaně souhlasila.
Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že bude hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura Reuters. Oba politici by mohli jednat o přerušení dodávek některých amerických zbraní Ukrajině, což Trump odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní. Trump již ve čtvrtek mluvil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O jednání s ním řekl, že ho zklamalo.
Ostravská firma Leseft International s.r.o. se podílí na zprostředkování dodávek součástek do ruských raket. Od začátku plošné ruské invaze objednala pro ruského odběratele zboží v přepočtu za bezmála půl miliardy korun. Vyplývá to ze zjištění, které zveřejnil deník Ukrajinska pravda. Jednatel společnosti Leseft International Lev Seferjan řekl, že tvrzení deníku je nesmysl a „fake news“ s potenciálem poškodit dobré jméno firmy v obchodě, kterým se skutečně zabývá.
Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Napsala to agentura AFP s tím, že tuto informaci sdělil Zelenskyj novinářům v pátek s embargem do dneška. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl.
Zbrojařská skupina Colt CZ Group SE (Colt CZ) koupila amerického výrobce součástek do střelných zbraní Valley Steel Stamp Inc. Zaplatila za něj 59,5 milionu dolarů (zhruba 1,3 miliardy korun). Akvizice byla dokončená v pondělí, americký Výbor pro zahraniční investice v USA ji schválil.
Mezi Slovenskem a Uzbekistánem nejsou otevřené politické otázky, které by bránily spolupráci, uvedl slovenský premiér Robert Fico po jednání s prezidentem středoasijské republiky Šavkatem Mirzijojevem. Premiér podle slovenských médií zdůraznil především možnosti vzájemně výhodné spolupráce ve zbrojním průmyslu.
Británie postaví nejméně šest nových továren vyrábějících zbraně a výbušniny. Jde o součást velké revize obranných schopností země, uvedla agentura Reuters.
Vojenská hrozba ze strany Číny je reálná a může být i bezprostřední, řekl na konferenci o bezpečnosti v Asii a Tichomoří americký ministr obrany Pete Hegseth. Dle něj se Čína připravuje na možné použití vojenské síly s cílem změnit mocenskou rovnováhu v indo-pacifickém regionu.
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.