Evropské firmy obchodovatelné na burze by měly mít od roku 2026 ve svém vedení alespoň 40 procent žen. V kombinaci s výkonnými pozicemi by pak tato kvóta měla činit 33 procent. Shodli se na tom v úterý večer zástupci členských zemí a Evropského parlamentu.
Inkasní agentury řeší nesplácené pohledávky až tak s půlročním zpožděním od chvíle, kdy člověk přestane platit, vysvětluje šéfka české a slovenské pobočky pohledávkové společnosti Kruk Jaroslava Palendalová. Negativní efekty se podle ní sčítají. Ale během pandemie se i dlužníci rozplatili, dodává.
Členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová má plné ruce práce. Řídí digitální transformaci banky, která přijde na tři miliardy korun. Během pandemie měla jako nejvyšší manažerka provozu na starosti všechny krizové změny. Nyní s týmy zajišťuje výplatu klientů zkrachovalé Sberbanky, pomáhá Ukrajincům i řeší nápor dotazů kolem aktuální situace.
Žen mezi investory přibývá. Možná i v důsledku covidové krize a současných geopolitických turbulencí chtějí být ženy na budoucnost lépe připravené. Jsou to právě tyto kritické momenty, které ve vší nahotě ukazují, jaké jsou ženy investorky. Možná, že si tolik nevěří, ale na rozdíl od mužů nedělají impulzivní rozhodnutí. Nechybí jim racionalita a trpělivost. I díky tomu si jejich investiční portfolia vedou dlouhodobě lépe než ta, která spravují muži. To také dokazují data investiční platformy Portu.
Platová nerovnost mezi muži a ženami se v Česku během covidové pandemie ještě prohloubila. Ženy jsou placeny výrazně hůře než jejich mužští kolegové na stejných pozicích, vydělávají v průměru o pětinu méně, uvádí studie PwC.
Simona Kijonková před dvanácti lety založila Zásilkovnu. Tvrdě s ní šlape na paty České poště. Loňský obrat firmy, která již působí i na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v dalších zemích, poskočil na 4,9 miliardy korun. Kijonkovou i díky těmto úspěchům nyní vyhlásily Hospodářské noviny ve své anketě podnikatelkou roku. Newstream s ní udělal minulý týden exkluzivní rozhovor. Nyní ho znovu nabízíme ke čtení těm, kteří ho nestihli přečíst.
Transformace byznysu směrem k udržitelnosti je komplexní a firma ji musí začlenit do všech částí svého fungování a působení. Klíčovou se tak stává právní rozměr celé problematiky, který bude navíc čím dál podstatnější s tím, jak se budou kritéria ESG stávat součástí závazné legislativy. Své o tom ví Kristýna Faltýnková z advokátní kanceláře PRK Partners, která se svými klienty často řeší nejrůznější problémy spojené například s ekologizací nemovitostí. „Téma udržitelnosti se propisuje do mnoha právních vztahů. Například pronajímatelé zelených budov stanoví podmínky pro nájemce, aby je vedli k úsporám energie, nájemci naopak požadují určitou úroveň certifikace budovy, aby si v ní vůbec pronajali prostory,“ říká Faltýnková z PRK.
Navrhla desítky mrakodrapů, velké multifunkční komplexy i město pro milion lidí. Ke všem svým projektům ale architektka Eva Le Peutrec přistupuje stejně. „Na většině zakázek platí, že už dnes je pozdě,“ popisuje stavění v Číně, kde chvíli žila, aby mohla projektovat mrakodrapy.
Chci, aby se finanční gramotnost vyučovala na základních školách, říká ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková v rozhovoru pro newstream.cz. Asociace kromě toho nyní chystá novou statistickou platformu a pomáhá bankám s ESG. „Během krize si banky uvědomily svou celospolečenskou roli. A chovaly se neskutečně vstřícně,” říká Zahálková. I proto nejsou dopady covidu do bankovního sektoru tak negativní.
