Na prvních místech světového žebříčku ekonomik z pohledu podmínek pro podnikání žen se umístily Spojené státy, Nový Zéland a Kanada. Česko na 39. pozici se mírně zlepšilo, mezi vyspělými zeměmi ale výrazně zaostává. Vyplývá to z pátého vydání zprávy Mastercard Index of Women entrepreneurs, která popisuje podnikání žen v 65 zemích světa.
Platová nerovnost mezi muži a ženami se v Česku během covidové pandemie ještě prohloubila. Ženy jsou placeny výrazně hůře než jejich mužští kolegové na stejných pozicích, vydělávají v průměru o pětinu méně, uvádí studie PwC.
Simona Kijonková před dvanácti lety založila Zásilkovnu. Tvrdě s ní šlape na paty České poště. Loňský obrat firmy, která již působí i na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v dalších zemích, poskočil na 4,9 miliardy korun. Kijonkovou i díky těmto úspěchům nyní vyhlásily Hospodářské noviny ve své anketě podnikatelkou roku. Newstream s ní udělal minulý týden exkluzivní rozhovor. Nyní ho znovu nabízíme ke čtení těm, kteří ho nestihli přečíst.
Transformace byznysu směrem k udržitelnosti je komplexní a firma ji musí začlenit do všech částí svého fungování a působení. Klíčovou se tak stává právní rozměr celé problematiky, který bude navíc čím dál podstatnější s tím, jak se budou kritéria ESG stávat součástí závazné legislativy. Své o tom ví Kristýna Faltýnková z advokátní kanceláře PRK Partners, která se svými klienty často řeší nejrůznější problémy spojené například s ekologizací nemovitostí. „Téma udržitelnosti se propisuje do mnoha právních vztahů. Například pronajímatelé zelených budov stanoví podmínky pro nájemce, aby je vedli k úsporám energie, nájemci naopak požadují určitou úroveň certifikace budovy, aby si v ní vůbec pronajali prostory,“ říká Faltýnková z PRK.
Navrhla desítky mrakodrapů, velké multifunkční komplexy i město pro milion lidí. Ke všem svým projektům ale architektka Eva Le Peutrec přistupuje stejně. „Na většině zakázek platí, že už dnes je pozdě,“ popisuje stavění v Číně, kde chvíli žila, aby mohla projektovat mrakodrapy.
Chci, aby se finanční gramotnost vyučovala na základních školách, říká ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková v rozhovoru pro newstream.cz. Asociace kromě toho nyní chystá novou statistickou platformu a pomáhá bankám s ESG. „Během krize si banky uvědomily svou celospolečenskou roli. A chovaly se neskutečně vstřícně,” říká Zahálková. I proto nejsou dopady covidu do bankovního sektoru tak negativní.
Na neděli připadl den, od kterého až do konce roku ženy pomyslně pracují zadarmo. Ve skutečnosti samozřejmě nebudou pracovat zadarmo. Jde o statistickou figuru, která má upozornit na fakt, že ženy mají v průměru mnohem menší platy než muži. Rozdíl činí v Česku 22 procent a 24. října je tedy pomyslný den, od kdy muži ještě vydělávají, zatímco ženy již ne.
Jak ne příliš oblíbený ústav během pár let přeměnit na moderní banku, která bude oporou střední třídy? Pojďme dát drobným klientům to, co bohatí znají už dávno, říká Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny a nejvýše postavená bankéřka v Česku.
Pandemie změnila spoustu návyků, některé trendy se akcelerovaly. „Vidíme spoustu pop-up podniků, nebo že si lidé dělají barbecue akce se sudem, sousedské akce, oslavy, tam určitě toto bude fungovat, hrají v tom roli i sociální média ve smyslu, jak se nyní lidé svolávají, jak probíhá socializace. Plus vidíme u mladší generace, že preferuje jiné typy drinků,” vysvětluje členka představenstva Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová.
Pozice žen ze střední a východní Evropy na pracovním trhu je stále mnohem slabší než na Západě. Češky do HDP přispívají jen 38 procenty, Slovenky 41 procenty. V západní Evropě to je 46 procent a ve Skandinávii 47 procent, zjistila poradenská firma McKinsey & Company.
