Prezident Petr Pavel počítá s tím, že summit Severoatlantické aliance (NATO) za dva týdny v Haagu přijme závazek k navýšení výdajů na obranu až na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to v pořadu Ptám se já na webu Seznam Zprávy. Česko toho podle něj může dosáhnout.
Zatímco dříve přicházely různé inovace nejdříve do armády, dnes se do ní dostávají až nakonec. „Demokratické země totiž zápasí s tím, že obrannému průmyslu, který usiluje o zakázky, často chybí zpětná vazba,“ upozornila v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Rusko a Čína oproti tomu spoléhají na řízenou výrobu. Tamní firmy přesně vědí, co mají vyrábět a mají na to rozpočet.
Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom ve středu hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu varoval před rozkolem v transatlantických vztazích a zdůraznil, že Spojené státy i Evropa se k zajištění obrany a bezpečnosti vzájemně potřebují.
Nastala éra zbrojení. Česko chce v příštích letech o desítky miliard korun ročně zvýšit výdaje na obranu, na zbrojení. Má na to naše země peníze? Kde je vezme? Bude to na dluh? Když mám novou výdajovou prioritu, musím se podívat na ty původní, a rozhodnout se, co je důležitější, říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, která hlídá, aby se Česko nezadlužilo nad neúnosnou mez. Hampl by nejraději osekal zelenou agendu.
Země Evropské unie se při očekávaném zvýšení výdajů na obranu zřejmě nedokážou vyhnout zvýšení daní. Uvádí to analýza společnosti XTB. Podle materiálu nelze očekávat, že by se dost peněz podařilo získat škrty v jiných oblastech, v řadě států vzhledem k jejich současnému zadlužení může znamenat problém i financování obrany prostřednictvím větších rozpočtových deficitů. Na posílení výdajů na obranu a bezpečnost se ve čtvrtek na mimořádném summitu EU dohodlo 26 členských zemí unie, stranou zůstalo Maďarsko.
Vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.
Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval k navýšení vojenské podpory Ukrajiny. Jen tak lze podle něj zabránit tomu, aby se pár set kilometrů od Česka dál rozpínalo agresivní Rusko. Premiér to dnes uvedl na síti X před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně.
Čas komfortu skončil, Evropa musí masivně zbrojit. Dnes to v projevu před poslanci Evropského parlamentu k prioritám polského předsednictví Evropské unie prohlásil polský premiér Donald Tusk, který zmínil výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští členové NATO dávali na armádu pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
Česko si musí připravit 260 miliard ročně navíc. Trump totiž v úterý potvrdil, že bude žádat, aby země NATO dávaly na obranu 5 procent HDP. Mnohé země EU ale možná ztratí vůli na Ukrajině dále válčit, když už budou muset boje platit ze svého, ne z amerického. I to Trump zřejmě testuje.
Zvolený americký prezident Donald Trump říká, že bude chtít po členských zemích NATO, aby dávaly na obranu 5 procent HDP. Pro představu, pokud by tento požadavek platil už příští rok, bude Česko muset na obranu dávat místo nyní plánovaných zhruba 160 miliard korun hned přibližně 420 miliard korun. To je nárůst o 260 miliard. Což dokonce o přibližně dvacet miliard převyšuje schodek státního rozpočtu, jak je na příští rok plánován.
