Zajímá nás
Nigel Farage má za sebou sedm neúspěšných pokusů o vstup do britského parlamentu, i přesto však ostrovní politiku ovlivnil jako málokdo. A ovlivňuje ji stále, i když momentálně nemá žádnou funkci, a zrovna se za přítomnosti kamer zavírá do bedny plné hadů.
Ruský prezident Vladimir Putin neuzavře mír na Ukrajině, dokud nebude znát výsledky amerických prezidentských voleb, které se uskuteční v listopadu příštího roku, je přesvědčen vysoce postavený činitel americké diplomacie, kterého citovala agentura Reuters.
V politickém srdci Evropy poprvé vyhrála volby protievropská a populistická strana Geerta Wilderse. Pro Nizozemsko je to otřes, ale změnu kurzu ještě nutně přinést nemusí. Záleží na povolebních vyjednáváních, která budou složitá.
V nizozemských parlamentních volbách zvítězila s velkým náskokem krajně pravicová populistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala 23,5 procenta hlasů. Ukázaly to výsledky hlasování po sečtení 97,9 procenta všech spočtených hlasů.
Staronový španělský premiér Pedro Sanchéz si k funkci pomohl dohodou s katalánskými (i jinými) separatisty. Konzervativní opozice je konsternována, lídra socialistů srovnává s Orbánem a žaluje na něho i v Bruselu.
Už za 11 měsíců nás čekají krajské volby. Jak kraje vlastně fungují, co o nich víme a zajímá to někoho? Veřejnost obvykle zaujme maximálně zpráva o zatýkání na krajském úřadě kvůli zakázkám, jako teď v Olomouci. Nebo když třeba Babiš bizarně vybere na příštího hejtmana v Ostravě provařeného policajta Tuhého. Anebo když hejtman Vondrák vyhozený po letech z ANO, se obratem dohodne a povede krajskou kandidátku STAN. To je umělé panoptikum naší krajské politiky.
Ministr financí Stanjura je přesvědčený, že i když se zhoršuje ekonomický výhled, průmyslníci žehrají kvůli cenám energií a odbory chystají stávky, je hlavní neuhnout a pokračovat v tom, co pětikoalice začala. Neuhnout by bylo dobré, podstatnější je nezacouvat.
Volby do Poslanecké sněmovny by v říjnu vyhrálo hnutí ANO, získalo by 33 procent hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s 21,5 procenta, na třetím místě by se shodným ziskem 10,5 procenta byli Piráti a SPD. Pokud by strany koalice Spolu kandidovaly samostatně, ODS by obdržela 15,5 procenta hlasů a byla by druhá. TOP 09 a KDU-ČSL by skončily pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny. Vyplývá to z volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT). Průzkum se uskutečnil od 16. října do 3. listopadu a zúčastnila se ho necelá tisícovka lidí.
Argentinci si v prvním kole nového prezidenta nevybrali. Nyní je čeká nezáviděníhodné dilema. Dotáhne radikál, který se nebrání legalizaci obchodu s tělesnými orgány, až do funkce hlavy státu? Nebo budou pokračovat už tolikrát zdiskreditovaní perónisté?
Říká se, že volby jsou esencí demokracie, její oslavou. Ale platí to ještě dnes? Neutěšujeme se tímto klišé o svátku demokracie? Jak to naše demokratické volební divadlo provozujeme? Kde je nějaké skutečné skládání účtů a odpovědností za chyby a minulé kroky? Nepíšu filipiku proti volbám, právě naopak. Jen chci ukázat pár aspektů hry, kterou sledujeme ve všech demokratických zemích, v každých významnějších volbách.
Nedělní volby do polského Sejmu vyhrála se ziskem 35,38 procenta hlasů vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Druhá je s odstupem necelých pěti procentních bodů proevropská Občanská koalice (KO). Do dolní komory polského parlamentu se dostalo pět politických uskupení. Současná opozice podle serveru Onet.pl získala nadpoloviční většinu poslaneckých mandátů.
