Dánsko poslalo soukromé zprávy přípravnému týmu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, v nichž vyjádřilo ochotu diskutovat o zvýšení bezpečnosti Grónska nebo posílení americké vojenské přítomnosti na tomto arktickém ostrově. S odkazem na dva nejmenované zdroje o tom informoval server Axios.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o podzimních odvodech do armády. Podle výnosu má být do konce roku povoláno k povinné službě v ozbrojených silách 133 tisíc lidí. V souladu s Putinovým dřívějším slibem generální štáb ujistil, že tyto odvedence nepošle do války proti Ukrajině, která trvá už třetím rokem, uvedla agentura Interfax. Služba v ruských ozbrojených silách, která je stále povinná, trvá 12 měsíců.
Ruský prezident Vladimir Putin výnosem navýšil tabulkový počet ruských vojáků o asi 180 tisíc na celkových 1,5 milionu. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách Kremlu. Je to potřetí od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, co Moskva rozšířila řady armády, připomněl ruskojazyčný server BBC.
Někteří noví ukrajinští vojáci odmítají střílet po nepříteli. Jiní podle velitelů i dalších vojáků mají potíže rozebrat a složit zbraň nebo provést základní pohyby potřebné v boji. Několik jich dokonce zcela opustilo své pozice a z boje zběhlo.
Ukrajina rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120 tisíc vojáků a Bělorusko v reakci na to vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou skoro třetinu své armády.
V ukrajinské armádě už slouží 3800 vězňů, kteří se ve věznicích přihlásili do války proti ruské agresi. V ukrajinských médiích to uvedl poslanec Roman Kostenko z branného výboru ukrajinského parlamentu.
Bělorusko a Čína zahájily v pondělí společné vojenské cvičení, a to jen několik kilometrů od hranic Polska, členského státu Severoatlantické aliance. Cvičení začalo v předvečer summitu NATO, uvedla agentura Reuters s odvoláním na komuniké běloruského a čínského ministerstva obrany. Není jasné, kolik vojáků se cvičení zúčastní, dodal Reuters.
Na Ukrajině žije mnoho mužů ve skrytu kvůli strachu z odvodů do armády k obraně země proti ruské invazi. S několika z nich hovořil deník The New York Times (NYT). Muži si nechávají doručovat jídlo, pracují z domova a ve skupinách na sociálních sítích, které mají desítky tisíc členů, sledují pohyb odvodových důstojníků.
Polsko by podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského nemělo vyloučit vyslání svých vojáků na Ukrajinu. Šéf polské diplomacie to řekl v rozhovoru, který zveřejnila média. Sikorski neupřesnil, jakou roli by polští vojáci na Ukrajině měli zastávat, píše Reuters. Spojenci ze Severoatlantické aliance zemi napadené Ruskem dodávají zbraně a finanční pomoc, vyslání vojáků se ale zdržují.
Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu pro mladé lidi, pokud zvítězí v červencových volbách. Podle premiéra Rishiho Sunaka by vojenská či civilní služba mohla být zkušeností, která změní život mladých lidí a umožní jim vyvinout schopnosti, aby se prosadili v reálném světě, píše dnes britský tisk. Plán by měl stát 2,5 miliardy liber (72 miliard korun) ročně. Za porušení povinnosti by zřejmě nehrozilo trestní stíhání, vyplývá z vyjádření konzervativních politiků.
Nedostatek zbraní a střeliva ukrajinské armády je podle odborníka Zdeňka Petráše z Univerzity obrany problém, ale největším problémem je podle něj úbytek vojáků. Kritickou se pak podle něj stává situace v oblasti Charkova.
