Ruští vojáci v rozhovoru, jehož záznam získala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR), mluví pohrdavě o vojácích z Severní Koreje a spekulují o tom, jak budou vyzbrojeni a jak bude možné jim velet, uvádí CNN. Podle ukrajinské strany do Ruska dorazilo na 12 tisíc severokorejských vojáků a Moskva je v nejbližších dnech plánuje začít nasazovat na bojišti proti ukrajinské armádě.
V ukrajinské armádě už slouží 3800 vězňů, kteří se ve věznicích přihlásili do války proti ruské agresi. V ukrajinských médiích to uvedl poslanec Roman Kostenko z branného výboru ukrajinského parlamentu.
Bělorusko a Čína zahájily v pondělí společné vojenské cvičení, a to jen několik kilometrů od hranic Polska, členského státu Severoatlantické aliance. Cvičení začalo v předvečer summitu NATO, uvedla agentura Reuters s odvoláním na komuniké běloruského a čínského ministerstva obrany. Není jasné, kolik vojáků se cvičení zúčastní, dodal Reuters.
Na Ukrajině žije mnoho mužů ve skrytu kvůli strachu z odvodů do armády k obraně země proti ruské invazi. S několika z nich hovořil deník The New York Times (NYT). Muži si nechávají doručovat jídlo, pracují z domova a ve skupinách na sociálních sítích, které mají desítky tisíc členů, sledují pohyb odvodových důstojníků.
Polsko by podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského nemělo vyloučit vyslání svých vojáků na Ukrajinu. Šéf polské diplomacie to řekl v rozhovoru, který zveřejnila média. Sikorski neupřesnil, jakou roli by polští vojáci na Ukrajině měli zastávat, píše Reuters. Spojenci ze Severoatlantické aliance zemi napadené Ruskem dodávají zbraně a finanční pomoc, vyslání vojáků se ale zdržují.
Britští konzervativci slibují, že obnoví vojenskou službu pro mladé lidi, pokud zvítězí v červencových volbách. Podle premiéra Rishiho Sunaka by vojenská či civilní služba mohla být zkušeností, která změní život mladých lidí a umožní jim vyvinout schopnosti, aby se prosadili v reálném světě, píše dnes britský tisk. Plán by měl stát 2,5 miliardy liber (72 miliard korun) ročně. Za porušení povinnosti by zřejmě nehrozilo trestní stíhání, vyplývá z vyjádření konzervativních politiků.
Nedostatek zbraní a střeliva ukrajinské armády je podle odborníka Zdeňka Petráše z Univerzity obrany problém, ale největším problémem je podle něj úbytek vojáků. Kritickou se pak podle něj stává situace v oblasti Charkova.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s týdeníkem The Economist opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Stát by se tak podle něj mohlo v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev o pomoc požádal. O rozhovoru informuje agentura AFP.
Nová vzletová dráha a armádní zázemí, ale také výstavba obchodů, školek či bytů čeká v rámci rozšíření rumunskou základnu Mihail Kogalniceanu poblíž černomořského přístavu Konstanca, kde jsou nasazení vojáci NATO.
Přibližně milion mužů, kteří slouží v ukrajinské armádě, je omlácený a vyčerpaný. Mnozí vojáci jsou v bojové službě už dva roky. Desítky tisíc jich přišly o život nebo utrpěly vážná zranění. Zoufale jsou proto zapotřebí noví rekruti. Ukrajina však naráží na zásadní demografické omezení, ke kterému se schylovalo dlouho: má málo mladých mužů, píše list The New York Times.
Ukrajinský parlament přijal zákon o mobilizaci, oznámila média s odvoláním na poslance. Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu, čelící více než dva roky ruské agresi. Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě podpis prezidenta Volodymyra Zelenského.
Česko odmítá zákaz spalovacích motorů po roce 2035, zopakoval na jednání v Lucemburku český vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). V tuto chvíli je podle něj nejdůležitější stanovit dobrý cíl pro rok 2030. Bez výrazných změn tohoto cíle, včetně větší flexibility, hrozí evropskému automobilovému průmyslu pokuty v řádu mnoha miliard eur, dodal.
