Bělorusko a Čína zahájily v pondělí společné vojenské cvičení, a to jen několik kilometrů od hranic Polska, členského státu Severoatlantické aliance. Cvičení začalo v předvečer summitu NATO, uvedla agentura Reuters s odvoláním na komuniké běloruského a čínského ministerstva obrany. Není jasné, kolik vojáků se cvičení zúčastní, dodal Reuters.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s týdeníkem The Economist opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Stát by se tak podle něj mohlo v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev o pomoc požádal. O rozhovoru informuje agentura AFP.
Nová vzletová dráha a armádní zázemí, ale také výstavba obchodů, školek či bytů čeká v rámci rozšíření rumunskou základnu Mihail Kogalniceanu poblíž černomořského přístavu Konstanca, kde jsou nasazení vojáci NATO.
Přibližně milion mužů, kteří slouží v ukrajinské armádě, je omlácený a vyčerpaný. Mnozí vojáci jsou v bojové službě už dva roky. Desítky tisíc jich přišly o život nebo utrpěly vážná zranění. Zoufale jsou proto zapotřebí noví rekruti. Ukrajina však naráží na zásadní demografické omezení, ke kterému se schylovalo dlouho: má málo mladých mužů, píše list The New York Times.
Ukrajinský parlament přijal zákon o mobilizaci, oznámila média s odvoláním na poslance. Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu, čelící více než dva roky ruské agresi. Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě podpis prezidenta Volodymyra Zelenského.
Nemáme v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky NATO, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance. Ukrajinu podporujeme v její obraně proti ruské agresi, to z nás nedělá stranu konfliktu, dodal Jens Stoltenberg po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu. Hlavním tématem setkání byla situace na Ukrajině, NATO si ale ve svém bruselském sídle rovněž připomnělo 75. výročí založení aliance.
Ruské invazní síly od začátku svých ofenzivních operací loni v říjnu obsadily odhadem 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území, napsal ve své analýze bojů americký Institut pro studium války (ISW). To je přibližně jako rozloha Prahy, která se rozkládá na zhruba 496 kilometrech čtverečních.
Přítomnost vojáků NATO na Ukrajině není nemyslitelná, řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na konferenci o Polsku jakožto členském státu Severoatlantické aliance. Na sociální síti X o tom informovalo polské ministerstvo zahraničí. Šéf polské diplomacie také uvedl, že vítá myšlenku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který nevyloučil možnost, že by na Ukrajinu byli vysláni cizí vojáci.
Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh, oznámil Karel Řehka, šéf generálního štábu armády. Je to silný apel nejvyššího vůdce ozbrojených sil. Trochu politické prohlášení. Ale kdo umí číst mezi řádky, dobře tuší, že je to předzvěst věcí budoucích.
Ukrajinské bojové řady jsou vyčerpány dvěma roky války bojů s ruskou válečnou mašinérií, vítají proto i zocelené bojovníky z jednoho z nejdéle trvajících ozbrojených konfliktů na světě - profesionální vojáky z Kolumbie. Ti posilují řady dobrovolníků z různých koutů světa, kteří už reagovali na výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zapojit se do války jeho národa s Ruskem, napsala agentura AP.
Lotyšsko obnovilo povinnou službu v armádě, aby odstrašilo Rusko od invaze do Evropy, vysvětloval v britském tisku lotyšský ministr zahraničí Krišjánis Kariňš. V malé pobaltské zemi, která je členem Severoatlantické aliance, se vyžaduje, aby všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let absolvovali roční službu ve vojsku. Nová pravidla schválená v loňském roce začala platit od začátku tohoto roku.
