Včerejší vojenská přehlídka ve Washingtonu vyjde amerického daňového poplatníka až na 45 milionů dolarů. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa, jejího iniciátora, jde však o „drobné“, v porovnání se zásluhami amerických vojsk, které je prý třeba takto okázale připomenout.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Podle Španělska jsou takové úvahy zatím předčasné.
Uvažujete o nové práci? Armáda shání nové lidi a začátek služby se jim snaží zpříjemnit.
Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě 15 miliard dánských korun (50,5 miliardy korun). Podle agentury Ritzau to oznámil ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a dálkových dronů pro dohled nad regionem. Agentura Reuters poznamenala, že nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
Jeden ze dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinci potvrdil těžké ztráty v řadách svých krajanů, kteří bojují po boku ruské armády proti Ukrajině. Videozáznam z další části jeho výslechu na síti X zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Přes pět metrů vysoký plot s ostnatým drátem, za nimi protitankové zákopy, obří železobetonové bloky spojené ocelovým lanem a minová pole. To vše v délce 800 kilometrů. Tak by mělo do budoucna vypadat opevnění východní hranice Polska, které Varšava plánuje vybudovat v rámci programu nazvaného Východní štít (Tarcza Wschód, East Shield). Výstavba začala v létě 2024, ukončena by měla být do roku 2028.
Jihokorejská tajná služba (NIS) potvrdila informace ukrajinských představitelů, že ukrajinská armáda v bojích v ruské Kurské oblasti zajala dva severokorejské vojáky. Podle agentury Jonhap během výslechu jeden z nich vypověděl, že nevěděl o tom, že je posílají do zóny konfliktu, a domníval se, že jde jen o výcvik.
Dánsko poslalo soukromé zprávy přípravnému týmu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, v nichž vyjádřilo ochotu diskutovat o zvýšení bezpečnosti Grónska nebo posílení americké vojenské přítomnosti na tomto arktickém ostrově. S odkazem na dva nejmenované zdroje o tom informoval server Axios.
Severní Korea se zřejmě chystá vyslat do Ruska do bojů proti Ukrajině další vojáky a vojenskou techniku, informovala podle agentury Jonhap jihokorejská armáda. Kyjev odhaduje, že v západoruské Kurské oblasti je po boku ruských jednotek nasazených asi 11 tisíc vojáků z KLDR, kteří mají za úkol pomoci Rusům vytlačit z tohoto regionu ukrajinské síly.
Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 tisíc trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů za roky 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.
V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600 tisíc ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Potvrdil také, že do ruské Kurské oblasti byli vysláni severokorejští vojáci. Je to podle něj známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina, ale zároveň bezpečnostní hrozba. Mluvčí ukrajinské armády řekl, že zatím nemá informace o bojovém střetu mezi vojáky KLDR a ukrajinskými ozbrojenými silami.
