Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého osoby zastávající funkce ve státním aparátu a odeslané služebně do okupovaných oblastí na východě a jihu Ukrajiny budou dostávat dvojnásobný plat. O Putinově dekretu informovala ruská média.
Letošní Nobelovu cenu za mír získali běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance, informují tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal v Kremlu smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci. Západ anexi odmítá. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj.
Nepříjatelné a mimo hranice demokracie. Tak hodnotí dnešní formální anexi čássti ukrajinského území Ruskem česká politická scéna. Někteří se chtějí zasadit za vytvoření zvláštního meziárodního tribunálu pro ruské válečné zločiny.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Kyjev a Západ anexi odmítá. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská oblast a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.
Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské Chersonské oblasti a Záporožské oblasti.
První skupiny mužů povolaných v rámci ruské částečné mobilizace začaly přijíždět na vojenské základny, uvedla ve své pravidelné zprávě britská vojenská rozvědka. Mezitím z Ruska uprchlo od středečního vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů.
Válka na Ukrajině by mohla skončit letos před 16. říjnem. Vyplývá to z rozhovoru Deutsche Welle s ruským ekonomem Andrejem Illarionovem, poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina z let 2000 až 2005. Podle Illarionova Putin v posledních dnech znatelně změnil svoji dosavadní strategii. Zatímco ještě donedávna se zdálo, že na Ukrajině upřednostní dlouhou opotřebovávací válku, nyní náhle velmi pospíchá, vyhlašuje v zabraných ukrajinských regionech referenda, částečně mobilizuje a chřestí jadernými zbraněmi.
V Rusku bylo během 24 hodin zatčeno více než 1300 lidí poté, co prezident Vladimir Putin vyhlásil kvůli vývoji invaze na Ukrajině částečnou mobilizaci v zemi, první od druhé světové války. Uvedl to server CNBC s odkazem na údaje nezávislé skupiny pro lidská práva OVD-Info.
Ministři zahraničí ze skupiny sedmi nejvyspělejších zemí G7 potvrdili na středečním setkání v New Yorku svou spolupráci při rozšiřování podpory Ukrajině. Po jednání to řekl japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. Podporu Kyjevu znovu vyjádřila i britská premiérka Liz Trussová na Valném zasedání OSN. Prohlášení o podpoře následují po středečním oznámení prezidenta Vladimira Putina o první válečné mobilizaci od druhé světové války a jeho hrozbě použití jaderných zbraní k „obraně jednoty země“, uvedla agentura Reuters.
V Rusku se po zprávě o částečné mobilizaci schyluje k nové vlně emigrace. Mladí muži se obávají odvodu do armády. Ceny letenek ze země prudce vystřelily. Někteří dopravci dokonce lety do dostupných destinací zcela vyprodali, píše server The Moscow Times.
