Zásadní obrat ve válce na Ukrajině? Tím měla být víkendová exploze na klíčovém mostě spojujícím Krym s ruským územím. Ruský prezident Vladimir Putin potvrdil, že pondělní ostřelování Kyjeva a dalších měst je odvetou za útok na most. Rusko navíc podle britských tajných služeb pokračuje v úspěších i v Doněcké oblasti. Rusko odpálilo proti Ukrajině 75 raket, z nichž 41 se podařilo sestřelit, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Přinejmenším deset lidí přišlo o život a asi šest desítek utrpělo zranění, uvedla policejní mluvčí podle listu Ukrajinska pravda.
Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské Chersonské oblasti a Záporožské oblasti.
První skupiny mužů povolaných v rámci ruské částečné mobilizace začaly přijíždět na vojenské základny, uvedla ve své pravidelné zprávě britská vojenská rozvědka. Mezitím z Ruska uprchlo od středečního vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů.
Válka na Ukrajině by mohla skončit letos před 16. říjnem. Vyplývá to z rozhovoru Deutsche Welle s ruským ekonomem Andrejem Illarionovem, poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina z let 2000 až 2005. Podle Illarionova Putin v posledních dnech znatelně změnil svoji dosavadní strategii. Zatímco ještě donedávna se zdálo, že na Ukrajině upřednostní dlouhou opotřebovávací válku, nyní náhle velmi pospíchá, vyhlašuje v zabraných ukrajinských regionech referenda, částečně mobilizuje a chřestí jadernými zbraněmi.
V Rusku bylo během 24 hodin zatčeno více než 1300 lidí poté, co prezident Vladimir Putin vyhlásil kvůli vývoji invaze na Ukrajině částečnou mobilizaci v zemi, první od druhé světové války. Uvedl to server CNBC s odkazem na údaje nezávislé skupiny pro lidská práva OVD-Info.
Ministři zahraničí ze skupiny sedmi nejvyspělejších zemí G7 potvrdili na středečním setkání v New Yorku svou spolupráci při rozšiřování podpory Ukrajině. Po jednání to řekl japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. Podporu Kyjevu znovu vyjádřila i britská premiérka Liz Trussová na Valném zasedání OSN. Prohlášení o podpoře následují po středečním oznámení prezidenta Vladimira Putina o první válečné mobilizaci od druhé světové války a jeho hrozbě použití jaderných zbraní k „obraně jednoty země“, uvedla agentura Reuters.
V Rusku se po zprávě o částečné mobilizaci schyluje k nové vlně emigrace. Mladí muži se obávají odvodu do armády. Ceny letenek ze země prudce vystřelily. Někteří dopravci dokonce lety do dostupných destinací zcela vyprodali, píše server The Moscow Times.
Z eskalace ukrajinského konfliktu těží dolar. Zpráva o částečné mobilizaci v Rusku dostala americkou měnu na její dvacetileté maximum. Kurz koruny vůči dolaru se přiblížil k 25 korunám za dolar, což je nejslabší úroveň za více než dva roky. Částečná ruská mobilizace ovlivnila i obchodování na pražské burze.
Nejhorší na ruské veřejné debatě je, že se hledají důvody neúspěchu války na Ukrajině. Nehledá se příčina této války, nediskutuje se tam, proč se vlastně vede. Ruští politologové a politici vyjadřují ve veřejných debatách v ruské televizi zděšení nad tím, jak špatně Rusko válku vede. Jak bylo nepřipravené, jak zvolilo špatnou strategii. Údery byly málo razantní. Jak to, že dosud nebyla zcela zničena ukrajinská infrastruktura?
Osvobodíme celé území Ukrajiny navzdory vyhrůžkám ruského prezidenta Vladimira Putina jadernými zbraněmi, řekl v rozhovoru s německým deníkem Bild ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Částečnou mobilizaci podle něj Rusko provádělo skrytě již dříve, než ji dnes oficiálně vyhlásilo.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil první mobilizaci od druhé světové války a varoval Západ, že pokud bude pokračovat v tom, co nazval „jaderným vydíráním“, Moskva odpoví silou svého obrovského arzenálu. „Pokud je ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu – to není blufování," řekl Putin v televizním projevu k národu podle agentury Reuters.
Zástupci Mezinárodního měnového fondu v příštích týdnech navštíví Ukrajinu, aby zhodnotili pokrok země v ekonomických reformách a rozšiřování daňové základny a ověřili, zda země plní podmínky úvěrového programu 8,1 miliardy dolarů (168,7 miliardy korun). Uvedla to mluvčí MMF Julie Kozacková. Program pomoci schválil fond letos v únoru.
V Budapešti se dnes dokončilo oficiální předání moci. Odcházející ministři předali dokumenty, smlouvy a protokoly z doby svého působení členům nové maďarské vlády. Zatímco ministři kabinetu nového premiéra Pétera Magyara vstoupili do budovy hlavním vchodem, ministři odcházející vlády Viktora Orbána zvolili zadní vchod, aby se vyhnuli otázkám novinářů, napsala agentura APA s odvoláním na maďarská média.
Německo-francouzský výrobce tanků KNDS se zajímá o převzetí továren německých automobilek Mercedes-Benz a Volkswagen. Informoval o tom německý časopis Spiegel bez upřesnění svých zdrojů.
Britskému výrobci luxusních aut Jaguar Land Rover (JLR) v loňském fiskálním roce prudce klesl zisk 📉 před zdaněním a mimořádnými položkami na 14 milionů liber (393,2 milionu korun) z 2,5 miliardy liber o rok dříve. Hospodaření firmy negativně ovlivnily kybernetický útok, který narušil výrobu, americká cla a propad poptávky v Číně. Uvedla to společnost, kterou vlastní indická Tata Motors, v tiskové zprávě.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,75 procenta na 2513,31 bodu. Polepšily si z emisí, s nimiž se obchodovalo v největším objemu, třeba akcie energetické firmy ČEZ či bank Moneta a Erste. Cenné papíry ČEZ, které zaznamenaly druhý největší objem obchodů, zdražily o 1,56 procenta na 1237 korun. Energetická skupina ČEZ dnes oznámila, že v letošním prvním čtvrtletí jí čistý zisk meziročně stoupl o 13 procent na 14,5 miliardy korun.
Česká měna dnes lehce posílila 💪 k euru a mírně oslabila vůči americkému dolaru. Obchoduje se za 24,31 Kč/EUR a za 20,81 Kč/USD. V porovnání se středečním závěrem koruna získala vůči jednotné evropské měně tři haléře, naopak k dolaru tři haléře ztratila.
Ceny ropy 🛢 se mírně snižují poté, co Írán uvedl, že Hormuzským průlivem proplulo několik desítek lodí. Severomořská ropa Brent kolem vykazuje pokles o zhruba 0,6 procenta a pohybuje se těsně pod 105 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácí asi 0,5 procenta a nachází se v blízkosti 100,5 dolaru za barel.
Britský antimonopolní úřad (CMA) zahájil vyšetřování pozice americké softwarové společnosti Microsoft na trhu s podnikatelským softwarem. Cílem vyšetřování je zajistit správné fungování hospodářské soutěže na tomto trhu. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Společnost Microsoft podle agentury Reuters uvedla, že se zavázala k rychlé a konstruktivní spolupráci s britským úřadem, aby jeho vyšetřování usnadnila.
Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které zakazuje pražské Technické správě komunikací (TSK) zbourat historický Libeňský most a postavit jeho repliku.
Nejvyšší ceny pohonných hmot ⛽ v pátek vzrostou. Litr benzinu oproti dnešku zdraží o 21 haléřů na 44,22 koruny. Naftu bude možné prodávat maximálně za 42,03 Kč za litr, tedy o 17 haléřů dráž než dnes. U nafty se tak zastavil cenový pokles z posledních dnů. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí.
