Ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazí na Ukrajinu 24. února 2022 největší evropský vojenský útok od druhé světové války. Ruská armáda a rakety dosud zabily tisíce lidí, vyhnaly miliony z jejich domovů zejména do Evropy včetně Česka, otřásl geopolitickým pořádkem po studené válce a rozvířil globální trhy. Připomeňte si hlavní milníky ročního konflliktu.
Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj důrazně odsoudil invazi své země na Ukrajinu. Označil ji za nevyprovokovanou agresivní válku, která Rusko uvrhla na dno. Moskva podle něj směřuje k nevyhnutelné porážce, po níž by měly následovat reparace Ukrajině, návrat k hranicím z roku 1991 a změna politického systému v Rusku.
Spojené státy informovaly ruskou stranu o návštěvě prezidenta Joea Bidena v Kyjevě několik hodin před jeho odletem. Agentuře Reuters to řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Biden strávil v Kyjevě asi pět hodin, setkal se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ohlásil další americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené zemi.
Pro Vladimira Putina Ukrajina neexistuje, uvedl v ruský umělec a aktivista Anton Litvin, který již osm let žije v Česku. Podle Litvina si ruský prezident stejně jako kdysi Vladimir Lenin „myslí, že Ukrajina není nezávislý stát a Ukrajinci nejsou svébytný národ, ale jen jakousi větví Rusů“.
Před rokem, pár dní po ruské invazi na Ukrajinu, jsme válečnou situaci rozebírali s generálem a bezpečnostním expertem Andorem Šándorem. Tehdy Šándor tvrdil, že Rusové během prvních dnů sice nedosáhli cílených výsledků, nicméně nepředvedli všechno, co dovedou. Za poslední rok toho už předvedli mnohem víc. Zničili ukrajinskou energetickou infrastrukturu, mohutně mobilizovali. Především však ukázali, jak dokážou bez mrknutí oka obětovat tisíce vlastních vojáků. Jaká je podle Šándora situace na bojišti nyní, kdy Rusové podnikají na Donbase rozsáhlou ofenzivu?
Ruský prezident Vladimir Putin připravuje na Ukrajině novou ofenzivu a zároveň zoceluje svou zemi pro konflikt se Spojenými státy a jejich spojenci. Šéf Kremlu přitom očekává, že tato válka potrvá roky. S odvoláním na činitele a poradce obeznámené se situací to dnes napsala agentura Bloomberg.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval Severoatlantickou alianci, že porážka Ruska na Ukrajině by mohla vyvolat jadernou válku. Podle agentury Reuters vyjádření odráží míru znepokojení Moskvy nad zvýšenými dodávkami západních zbraní Ukrajině.
Hodnota ruského fondu národního blahobytu na začátku letošního roku činila 148,4 miliardy dolarů (zhruba 3,3 bilionu korun). Klesla tak ze 174,9 miliardy dolarů ze začátku loňského února, tedy z doby před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů ruského ministerstva financí.
Je to jak ve třicátých letech před druhou světovou válkou, řekl Putin rok před tím, než zaútočil na Ukrajinu.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu při návštěvě ruských vojsk válčících na Ukrajině uspořádal poradu se svými náměstky a veliteli o zvětšení početního stavu ozbrojených sil na 1,5 milionu vojáků. Oznámila to ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany. Odhaduje se, že Rusko má v současnosti asi milion až 1,15 milionu vojáků.
Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) před novináři tvrdě zaútočil na svého protikandidáta, bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla a jeho minulost. Mimo jiné uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem", je ruský prezident Vladimir Putin. Pavel studoval v 80. letech československou vojenskou školu, stejně jako Babiš byl členem komunistické strany. Za svou minulost se Pavel mnohokrát omluvil. Babiš sám stále čelí soudu na Slovensku, u kterého se snaží zpochybnit, že byl vědomým agentem komunistické Státní bezpečnosti.
