Obliba točeného piva klesá. Zatímco v roce 2009 se v českých hospodách a restauracích vypila téměř polovina celorepublikové spotřeby, loni to bylo jen 31 procent. A plánované změny DPH na tomu rozhodně neprospějí.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v neděli uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.
Poslanci budou v nadcházejícím týdnu schvalovat celou řadu zákonů. Je mezi nimi také zavední automatického růstu platů učitelů. Ti by podle nového zákona měli automaticky pobírat 130 procent průměrné mzdy.
Opoziční hnutí ANO by považovalo za důvod pro vyslovení nedůvěry vládě, pokud by ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) předložilo paragrafovaný návrh novely na snížení daně z hazardu. V souvislosti s informacemi o návrhu, který ministr označil za pracovní podklad, o němž se teprve povede ve vládní koalici politická debata, to uvedla šéfka klubu ANO Alena Schillerová.
Vláda dnes schválila nařízení, jímž se snižuje minimální počet poboček, které musí provozovat Česká pošta, z 3200 na 2900. Návrh nařízení jí předložil Český telekomunikační úřad, který poštovní trh reguluje. Po zasedání vlády to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Naše chyba, měli jsme si zvyknout. Minulá vláda přišla s novým stylem politiky: když něco chtěla nebo potřebovala udělat, nejprve to některý z ministrů někde prohlásil mimoděk ve vedlejší větě, nebo to zveřejnilo některé z médií na základě zdrojů obeznámených s návrhem. A podle míry nenávisti v reakcích se daná věc buďto skutečně zavedla, zavedla se v jiné podobě, nebo skončila jako „nápad konkrétního ministra“ v propadlišti dějin. Od stávající vlády řada lidí očekávala návrat rozumové i rozumné politiky s jasnými procesy. Leč, realita je opět jiná, jak naznačují nejnovější veletoče kolem možných nových sazeb DPH.
Ministerstvo financí od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho 56 budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí, uvedlo ministerstvo.
Chystané změny daně z přidané hodnoty, které aktuálně zvažuje vláda, jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Štěpán Křeček, ekonom, který radí premiérovi, má doporučení i pro lidi, které trápí drahota - mají jezdit na nákupy třeba do Polska, kde jsou ceny potravin výhodnější. „Už se to vyplatí i Pražanům,“ konstatuje. Na Žhavý problém, jak říká, vidí hlavně z pohledu lidí. Chce, aby se lidem ušetřilo v rodinných rozpočtech. Jeho veřejná rada předsedu vlády a ministra financí jistě potěší. Zvlášť ji ovšem ocení ti, kteří mají hodně hluboko do kapsy: Rodiče samoživitelé a osamělí důchodci.
Stát vybral za první pololetí rekordně peněz na daních, 280 miliard korun. Daňové příjmy rostly jak za fyzické osoby, tak za firmy, a také z DPH. Nelze ve sdělení ministerstva financí, které navazuje na den starý údaj o rekordním čtvrtletním schodku rozpočtu, vnímat jakýsi pokus o satisfakci. Podívejte, nejsme tak špatní.
Vláda letos v prvním čtvrtletí hospodařila s historicky rekordním schodkem, který ještě o více než 40 miliard korun překonal dosud rekordní schodek za první čtvrtletí, ten z pandemického roku 2021.
Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v srpnu dosáhl 📈 nejrychlejšího tempa za 15 měsíců. Poprvé za více než tři roky se navíc k růstu vrátila také aktivita v průmyslu. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, které dnes zveřejnila společnost S&P Global. V Německu však aktivita v průmyslu dál klesá, i když už jen mírně.
Členka Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) ❌ Lisa Cooková nehodlá rezignovat. Její reakci na výzvy prezidenta Donalda Trumpa a šéfa Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) Billa Pulteho citovala agentura Bloomberg. Pulte Cookovou ve středu obvinil z hypotečního podvodu.
Americká technologická společnost Meta Platforms pozastavila nábor zaměstnanců do oddělení umělé inteligence, v posledních měsících už přijala více než 5️⃣0️⃣ nových pracovníků. Uvedl to server deníku The Wall Street Journal. Rozhodnutí se podle WSJ týká rovněž interních přesunů mezi týmy a není jasné, jak dlouho bude platit.
Rafinérská a petrochemická společnost Orlen Unipetrol vykázala v Česku za letošní první pololetí čistou ztrátu 5️⃣ miliard korun a tržby 74,3 miliardy korun, uvedl mluvčí Orlenu Pavel Kaidl. Meziroční srovnání firma neposkytla, za celý loňský rok ale byla ve ztrátě 16,3 miliardy korun po zisku 5,2 miliardy korun v roce 2023.
Čínští regulátoři se snaží přimět domácí technologické firmy, aby ❌ přestaly nakupovat pokročilé čipy H20 od amerického výrobce Nvidia. Důvodem jsou podle zprávy listu Financial Times výroky amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka, který označil čipy určené pro čínský trh za druhořadé a hovořil o snaze udržet čínské vývojáře závislé na amerických technologiích.
Generální tajemník OSN António Guterres ☝ vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy poté, co Izrael ve středu ohlásil zahájení první fáze operace na obsazení města Gaza. Současně vyzval Izrael, aby zvrátil rozhodnutí o dalším rozšíření nelegální výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze, řekl prezident 👨 Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude záležet na podobě dohody.
Evropské země budou muset převzít ☝ „lví podíl“ nákladů na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, prohlásil podle agentury Reuters americký viceprezident J. D. Vance. O bezpečnostních garancích pro Ukrajinu, které by v případě uzavření mírové dohody s Moskvou zabránily opakování ruské agrese, se intenzivně jedná od rusko-amerického summitu na Aljašce a návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a zástupců evropských zemí, EU a NATO v Bílém domě.