Čtyři grónské strany se po nedávných volbách dohodly na vládní koalici, kterou povedou vítězní Demokraté (Demokraatit). Den před návštěvou amerického viceprezidenta to oznámila grónská televizní a rozhlasová stanice KNR.
Prahu dnes soukromě navštívil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, setkal se mimo jiné s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem a zástupci energetické společnosti innogy, která má maďarského vlastníka. České ministerstvo zahraničí nebylo o programu maďarského ministra v Praze oficiálně informováno, maďarská ambasáda ho nekomentovala. Napsal to server Deník N. Ministr mu řekl, že pro nynější českou vládu nejsou dobré maďarsko-české vztahy důležité.
Týden ve znamení politických rozporů nejen s opozicí, ale přímo ve vládní koalici. K zákonodárcům z dolní komory parlamentu přidali zmatky senátoři, sněmovna jako obvykle – samá obstrukce. Ale, a to je pro nechápavé nutné zdůraznit, někteří obstruují jen proto, aby zabránili dalšímu „odrbávání občanů“. Třeba Andrej Babiš. Takže kvůli schvalování mediální novely, která mimo jiné zvyšuje koncesionářské poplatky České televizi a Českému rozhlasu, se bude konat mimořádná schůze s jediným bodem. Mediální novela.
Česko už asi navždy zůstane zemí důchodců. Řeči o inovacích, nových nápadech, podpoře investic do nových technologií, už zůstanou jenom řečmi. Andrej Babiš, respektive jeho levá ruka Alena Schillerová, protože pravá ruka je Karel Havlíček, na tiskové konferenci prohlásila, že se zasadí o to, aby důchodcům byla vyplacena státní dotace ke spoření.
České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
Jak říkat pravdu a mýlit se zároveň ukázal dnes v debatě CNN Prima NEWS premiér Petr Fiala, když se jal divákům vysvětlovat, že jsou v Česku vlastně daně nízké. A naneštěstí jen dal další hůl do rukou svým kritikům.
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
Státní zaměstnanci si příští rok polepší více než zaměstnanci soukromé sféry. To není úplně zdravé, když je stát ve stamiliardovém deficitu, vláda by měla citelněji snížit počet pracovníků „eráru“.
Není to žádné překvapení. Vláda se necelý rok před volbami celkem jednoduše dohodla, že milionu lidí, kteří jsou placeni z daní pracujících lidí a podnikatelů, přidá od příštího roku peníze. Mluví se o sedmi procentech v průměru, ale pro některé profese to bude i dvanáct procent. Učitelé, policisté, čert ví kdo ještě, prostě milion lidí, které tak trochu potřebujeme, ale kteří se také tak trochu umí vozit za cizí peníze, vydírat, a kteří nikdy nemají daleko k tomu, aby, když si usmyslí, vyhrožovali státu stávkou.
Vláda podle české pobočky Transparency International (TI) selhává v zavádění protikorupčních opatření. Vinu na tom nesou především občanští demokraté, uvedla organizace v hodnocení tří let kabinetu Petra Fialy (ODS). Předseda vlády podle Transparency International toleruje a kryje závažné prohřešky ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), ale také nechává vlastní poslance prosazovat zákony, které jdou proti veřejnému zájmu a nahrávají soukromým mocenským zájmům. ODS zpochybňuje morální kredit Transparency International. Nebude proto komentovat vyjádření organizace, že vláda selhává v protikorupčních opatřeních, reagoval mluvčí strany Jakub Skyva.
„Je mi jasné, že můj úkol bude těžký. Potřebujeme sjednotit lid. Každý ví, že ta cesta bude dlouhá,“ řekl François Bayrou po svém jmenování prezidentem Emmanuelem Macronem.
Desítky tisíc lidí protestovaly v Nizozemsku a Belgii na podporu Palestinců. V Nizozemsku také účastnící vyjadřovali nespokojenost ohledně postoje nizozemské vlády k izraelské válce v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters.
Jihomoravské krajské předsednictvo ANO vyzvalo své brněnské zastupitele, aby na magistrátu vypověděli koaliční smlouvu do příštího zasedání zastupitelstva, tedy do 9. září, řekla novinářům krajská předsedkyně Alena Schillerová. Rozhodnutí předsednictva je reakcí na bitcoinovou kauzu a na výzvu předsedy ANO Andreje Babiše, který řekl, že by hnutí mělo z brněnské koalice odejít.
Číst víceFrancozský prezident Emmanuel Macron přijel do Grónska, aby za Francii a EU podpořil nezávislost ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.
