Zajímá nás
Zkrácená valorizace penzí u Ústavního soudu obstála, důchodci si tak po dnešku finančně nepolepší. Soud zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů.
![Rezidenci Block A[rt] navrhlo studio IDENTITY DESIGNERS.](https://www.newstream.cz/uploads/article/320x225_exact/eua2o9i4Fasada.jpg)
Pravidelná valorizace na rok 2024 počítá s růstem penzí o stovky korun. K tomu vláda zvýší důchody například bojovníkům za svobodu. Celkem na důchody půjde třetina státních výdajů.
Ano, bude naděje. Kdo nechce v příštím roce chudnout, měl by si zajistit růst mzdy alespoň o osm. Kromě inflace se na tom podepíše také negativní vliv vládního „konsolidačního“ balíčku a také růst cen energií.
V neděli vstoupi v platnost nový zákon, který zamezuje velkým firmám optimalizovat daně v takzvaných daňových rájích. Česko by si tak mohlo přijít na dvě miliardy korun ročně. Zaplatí je největší firmy světa včetně technologických gigantů.
Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl.
Blíží se 1. leden a spolu s ním také největší změny v daních za poslední dekádu. Důvodů pro to má vláda opravdu dost. Nicméně fakt je i ten, že měnit daně je oblíbená disciplína všech vlád. Přitom právě daně by měly být stabilním základem fungování společnosti.
Premiér Fiala přednesl své vánoční poselství.V něm opět předvedl, že víc než schopným kapitánem, který umí provést zemi těžkými časy, je spíše snílkem, který žije ve světě velkých myšlenek a iluzí, ale všední realita společnosti mu uniká.
České republice podle podnikatele a zakladatele výrobce zdravotnických lůžek Linet Zbyňka Frolíka chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem. Týkat by se měla především infrastruktury, digitalizace, míry zadlužení či reforem důchodů a zdravotnictví. Absence dlouhodobých základních společných jmenovatelů brání rozvoji české ekonomiky i její konkurenceschopnosti, řekl Frolík, zakladatel firmy na výrobu zdravotnických lůžek Linet, který 26. prosince oslaví 70. narozeniny. Působil například také jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, od roku 2016 je také členem Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj.
Stát jako věřitel hutní společnosti Liberty Ostrava, která má problémy platit své závazky, zvažuje i podání návrhu na insolvenci. Radiožurnálu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že situaci by to ale ztížilo. Zcela vyloučená je pak podle něj finanční pomoc od státu. Stanjura uvedl, že huť má pohledávky v rámci své skupiny sedm nebo osm miliard korun, pokud by tedy vlastník peníze nechal v Liberty Ostrava, žádný problém by nyní nenastal, podotkl. Firma patří od roku 2019 do Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Českému státu dluží Liberty Ostrava 1,5 miliardy korun.
Vláda Petra Fialy na příští rok počítá se schodkem ve výši 252 miliard korun. To je sice méně než schodek očekávaný za rok 2023, přesto jde o stále obří sumu. A žádnou změnu v této rozhazovačné rozpočtové politice podle bývalého guvernéra České národní banky Miroslava Singera nelze v následujících letech očekávat. „Samozřejmě by šlo mít nižší rozpočet, ale není po tom poptávka,“ uvedl Singer v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS.
Minimální mzda od ledna vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se zvýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Nařízení ve středu schválila vláda. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.
