Ivana Pečinková: Zavedení sektorové daně zdraží hypotéky
Vláda chce pomoci státní kase sektorovou daní, přičemž na tapetě jsou i banky, a zároveň kritizuje peněžní instituce i ČNB za výši sazeb. Sektorová daň by ale hypotéky naopak zdražila. A k ziskům bank přispívají rozpočtové schodky.
Vláda už pěkně dlouho okopává kotníky bankám. Dělá to přesně podle osvědčeného schématu propagandy: rozjitřit negativní emoce, v tomto případě posypat pepřem otevřenou ránu mnoha českých domácností a voličů, kterou je bydlení a cena hypoték. A ukázat prstem na toho, kdo za to může, a národu vštípit do paměti, že tento viník bude potrestán.
Viníkem jsou podle vlády samozřejmě banky, protože chtějí po lidech za hypotéku přes pět procent, zatímco čtrnáctidenní repo sazba České národní banky je na čtyřech procentech. A na trestné lavici by samozřejmě měla sedět také ČNB, protože ta čtyři procenta jsou prostě moc. Zdražily hypotéky a bankám nechávají vydělat miliardy.
Pochopitelně si nelze ani na sekundu myslet, že by vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová či premiér Andrej Babiš nevěděli, že od repo sazby k sazbám hypoték je opravdu hodně daleko. Velmi zjednodušující a zavádějící schéma se jim ovšem hodí, složitější kauzální řetězec by u voličů nepadl na moc úrodnou půdu. Zato si provládní volič řekne, že vládní ANO opravdu důsledně pracuje na naplnění svého volebního slibu, a to zlevnit hypotéky.
Hypotéky v Česku zdražují už osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba v listopadu vystoupala na 5,96 procenta a od březnového minima vzrostla o více než jeden procentní bod. U modelového úvěru na 3,5 milionu korun to znamená měsíční splátku vyšší o více než 2200 korun. Přesto se podle analytiků Swiss Life Select může blížit obrat. První zlevňování hypoték by mohlo přijít už začátkem příštího roku.
Hypotéky útočí na šest procent. Zlevnění může přijít už na jaře, tvrdí analytici
Money
Bankovní daň jako další zbraň vlády
Brzy možná uvidíme, že okopávání kotníků bankám přešlo v přímý výpad. Rozpočtový výbor včera propustil do druhého čtení s doporučením schválit návrh novely zákona o daních z příjmů, která zavádí mimořádnou sektorovou daň pro rafinérské společnosti. Daň se bude uplatňovat v letech 2026 a 2027 a bude činit 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025.
Neoficiální zdroje hovoří o tom, že by se ke zmíněné novele mohla přidat i sektorová daň pro banky. Cesta, jak to udělat, už je prošlapaná: během druhého čtení se ve Sněmovně prostě a jednoduše načte příslušný poslanecký návrh. Nejeden příklad už známe. A voličům se to bude líbit, protože hamižné banky je přece třeba chytit pod krkem. Přesně jak říkají ministryně a premiér.
Jenže takový příběh nemá happy end. Vyšší daně banky promítnou – a v kuloárech už zaznívá, že jedna ku jedné - do vyšších poplatků za své služby a vyšších cen úvěrů včetně hypotečních. Depozitní sazby (například spořicí účty) by naopak mohly být nižší.
Hypotéky zdražují, ceny nemovitostí dál rostou, a přesto Češi nepřestávají nakupovat bydlení. Jenže silná čísla hypotečního trhu neznamenají, že je vlastní byt dostupnější. „Každý další milion korun úvěru znamená při pětiprocentní sazbě přibližně 5400 korun měsíčně navíc,“ upozorňuje Tomáš Rusňák z Gepard Finance. V rozhovoru pro Newstream vysvětluje, proč se nevyplatí čekat na vysněné úroky. Co očekává od roku 2027 a kdy může být lepší zůstat u stávající banky?
Rusňák: Kdo čeká na hypotéku pod čtyři procenta, může se přepočítat
Reality
Vláda kritizuje zisky bank. Sama jim ale pomáhá vydělávat
A je tu ještě jedna neopomenutelná věc. K růstu zisků bank přispívá sama vláda. Rozpočtové schodky a dluhovou službu totiž pokrývá vydáváním státních dluhopisů, jejich výnosy, tedy úroky, které vyplácí držitelům dluhopisů, se neustále zvyšují. Stejně jako dluhová služba. Banky drží okolo 40 procent vydaných dluhopisů a v letošním říjnu si stát půjčoval už za 5,37 procenta.
Nelze nechat stranou fakt, že růst výnosů je součástí globálního trendu, který má poměrně jasné geopolitické důvody. Ale zásluhu na zdražování dluhu mají i domácí faktory. Rozpočtový schodek je obrovský a dluhová služba roste málem geometrickou řadou. Ostatně i kritizovaná výše repo sazby ČNB je do určité míry i reakcí na vládní rozpočtovou politiku. Takže vláda by vlastně nakonec v duchu plnění volebních slibů svého hlavního koaličního hráče hypoteční sazby snížit mohla. Tím, že by zmenšovala rozpočtové schodky.
Koalice chce přílepkem zavést bankovní daň ještě na letošní zisky. Jenže evropské zkušenosti ukazují, že stát může vybrat mnohem méně, než čeká. A účet nakonec banky přehodí na své klienty. Dražší hypotéky, horší úročení vkladů a vyšší poplatky. Politické body tak může inkasovat vláda, zatímco náklady ponesou domácnosti a firmy. 
Babiš chce sáhnout bankám na zisky. Odnesou to hypotékáři i spořílci
Názory
