Transplantace orgánů geneticky upravených prasat nemocným lidem mohou zase o kousek posunout vývoj léčebných postupů tak, aby byly individuální pro každého pacienta přesně podle jeho potřeby. Odborná média probírají souvislosti nynějších případů přenesení orgánu z geneticky modifikovaného prasete do lidského organismu, takzvané xenotransplantace. Do tohoto oboru se zapojují i další firmy a některé věří, že operace, byť velice nákladné, mohou být ekonomicky návratné.
Roboty, které dělají svou práci a ještě si samy vyrobí nástupce, by mohly být snem průmyslníků. Na stopu toho, jak by šel jednou tento nápad uskutečnit, se nyní dostali američtí vědci. Robot ovšem musí být složen ze živých buněk. Budou mu však konkurovat i roboti vyvíjení v Česku, kteří se sice nerozmnožují, ale mohou být šikovnější.
Drahé umělé družice kolem Země – ať už meteorologické, navigační, telekomunikační, vědecké či ty špionážní – jsou ohroženy kosmickým smetím, které je může při srážce zničit. Vznikají proto firmy, které se snaží srážkám zabránit. A je to poměrně výnosný byznys.
Proslulý bonmot, připisovaný obvykle dánskému jadernému fyzikovi Nielsi Bohrovi, říká: Předpověď je velmi obtížná, zvlášť, když se týká budoucnosti. Na jednu takovou si troufli redaktoři vědecké sekce britského či spíše světového časopisu The Economist. Prognózují, které technologie by se měly vylepšit nebo dostat více do praxe v roce 2022.
Vyrábějí padělky a tím přispívají k dodržování zákona. Zdánlivý paradox? Ne však v souvislosti s jednou z nejdražších komodit černého trhu – rohu nosorožců. Myšlenka je to pozoruhodná ekonomickými, právními i etickými souvislostmi.
Můžeme mít přímo z mozku propojení s počítačem a internetem, takže bychom si mohli kdykoli „v hlavě“ vyhledat potřebné informace? Technika vyvíjená původně pro handicapované lidi něco takového zřejmě brzy dokáže i pro lidi zdravé.
Letos mělo vzlétnout letadlo, které by ověřilo, že konstruktéři už brzy budou mít nástupce Concordu. Poletí však až za tři roky. Přesto se snad konečně zase přibližujeme dálkovým letům tak rychlým, že se při nich tělo nestačí rozbolet z dlouhého sezení.
Rostliny, které vyrůstají bez půdy, se stávají šlágrem – přibývá jich zejména ve Spojených státech, ale koupíte je také v Česku. Ostatně naši zemi reprezentují i na světové výstavě Expo v Dubaji.
Mléko, které ve skutečnosti není mlékem, a maso, jež není masem, je možné znát z vegetariánských a veganských obchodů a restaurací. Ale to, co přichází nyní, je něco revolučně jiného: mléčné výrobky, které svým složením odpovídají kravskému mléku, ale nepocházejí od krávy, nýbrž z bioreaktoru. Ekonomicky i ekologicky by to mohl být průlom.
Americká genetická firma Colossal získala od investorů 15 milionů dolarů na to, aby vrátila na svět vyhynulého mamuta. Prý z ekologických důvodů, ale možná by od věci nebylo ani zřízení nějakého mamutího safari parku pro turisty.
Stará antibiotika ztrácejí účinnost, je potřeba je nahradit. Farmaceutické firmy se však obávají, že pokud se bakterie stanou proti novému výrobku odolné už brzy po zahájení prodeje, lék si na sebe ani nestačí vydělat.
Španělští výrobci olivového oleje Acesur a Dcoop podepsali závaznou smlouvu o převzetí společnosti Deoleo. Firma je největším světovým výrobcem olivového oleje a vlastníkem značek Carbonell a Bertolli. Hodnota transakce činí asi 520 milionů eur 💶 (12,6 miliardy Kč). Obě společnosti získají v Deoleu poloviční podíl, píše agentura Reuters.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) zlepšila 📈 odhad letošního růstu německé ekonomiky na jedno procento z dříve předpokládaných 0,3 procenta. Upozornila však, že za hospodářským růstem stojí především veřejné výdaje financované pomocí půjček.
Google kvůli AI riskuje příjmy z vyhledávání, upozorňuje Bloomberg. Jeho nástroje umělé inteligence (AI) oslabí dosavadní obchodní model internetového vyhledávání, tvrdí agentura a odvolává se na výsledky firmy za třetí čtvrtletí, které odhalily horší než očekávané tržby z vyhledávání. Funkci režim AI, jejíž popularita roste, Google ji v tuto chvíli nedokáže tak dobře zpeněžit.
Premiér Andrej Babiš ANO ❌ odmítl tvrzení, že urážel protestující proti zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Uvedl to ve Sněmovně. Opozici, která podle dřívějšího vyjádření premiéra rozeštvává společnost, přičemž protestující studenti se jí nechali zneužít a obelhat, obvinil z manipulace s fakty. Babiš zopakoval, že od rušení poplatků koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů neustoupí.
Vedení největších tuzemských bank a České bankovní asociace při dnešní schůzce s premiérem 👴 Andrejem Babišem (ANO) nejednali o zavedení sektorové daně na banky, uvedl šéf komunikace asociace Radek Šalša. O možném zavedení sektorové daně na banky, energetické společnosti, rafinerie, telekomunikační společnosti či obchodní řetězce v poslední době kvůli vysokému deficitu rozpočtu spekulovala média.
Česká národní banka 👎 zhoršila výhled vývoje české ekonomiky. Podle dnes zveřejněné prognózy letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,7 procenta. V srpnové predikci čekala růst 2,2 procenta. Průměrná inflace by letos měla být 2,1 procenta, v srpnu očekávala dvouprocentní růst spotřebitelských cen.
Bankovní rada ČNB 📈 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,00 procenta. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,00 procenta a lombardní sazby na 5,00 procent. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 6. listopadu 2026, uvedla ČNB.
Přibližně polovina zemědělců hodnotí podle průzkumu Agrární komory ČR letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a téměř 7️⃣9️⃣ procent podniků plánuje omezit investice. Celkové ztráty v zemědělství budou letos kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a sucha dosahovat nejméně 25,6 miliardy korun.
Pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v pátek zrychlí. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku 📉 sníží o 88 haléřů na 47,91 korun za litr. Benzin budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 41,84 koruny, což je o 80 haléřů méně než dnes. Cenové stropy klesají po celý tento týden.
Britská centrální banka dnes podle očekávání 📈 zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,00 procenta. Učinila tak poprvé od srpna 2023, a to ve snaze zkrotit příliš vysokou inflaci způsobenou především energetickým šokem spojeným s válkou proti Íránu a zablokovaným Hormuzským průlivem. Banka o tom informovala ve zprávě o měnové politice.
