Vědci pracují na prototypu „živého“ robota, který se umí sám rozmnožit
Roboty, které dělají svou práci a ještě si samy vyrobí nástupce, by mohly být snem průmyslníků. Na stopu toho, jak by šel jednou tento nápad uskutečnit, se nyní dostali američtí vědci. Robot ovšem musí být složen ze živých buněk. Budou mu však konkurovat i roboti vyvíjení v Česku, kteří se sice nerozmnožují, ale mohou být šikovnější.
Na začátku vědci z několika amerických univerzit a výzkumných ústavů zkoumali, jak se vlastně chovají buňky odebrané z živého organismu, konkrétně z embryí africké žáby drápatky vodní, jež patří mezi relativně oblíbená laboratorní zvířata. Výzkumníci buňkám pomohli mikroelektrodami i mikroskopickými kleštičkami k tomu, aby se začaly spojovat a během pár dnů se ve sladké vodě, která jim zajišťuje výživu, splétaly do jakýchsi koulí.
Koule je obvykle tvořena asi třemi tisíci buněk, má velikost asi půl milimetru a vykazuje úplně nečekané vlastnosti. Vědci letos v březnu popsali v odborném periodiku Science Robotics, že se buněčné koule po poškození zase zacelují. Pohánějí je buněčná prodloužení – chloupky (řasinky), které by normálně rostly na žabí kůži.
Pohyb je naprosto chaotický, koule však dokáže náhodně proplout připraveným bludištěm. Rozhodně není živým organizmem, jak si ho představujeme; nemá ani náznak nervové soustavy. Nicméně jejími stavebními kameny jsou živé buňky.
Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.
Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh
Money
Výzkumníci svá stvoření pojmenovali slovem xenobot (s narážkou na odborný název žáby drápatky Xenopus laevis), a tím dali najevo, že podle nich jsou tyto koule předobrazem potenciálních budoucích robotů.
Podivné rozmnožování
Nyní publikoval výzkumný tým další překvapující zjištění. Tentokrát to bylo v americkém periodiku Proceedings of the National Acadedemy of Sciences. Xenoboti (použijme pro ně životný tvar, když jsou z živých buněk, u ostatních robotů v tomto článku zůstaneme v rodě neživotném) se mohou rozmnožovat.
Ale zase úplně jinak, než bychom si představovali. Když má koule v sobě volný prostor připomínající ústa nebo kapsu, dokáže v něm namačkat další volné žabí buňky z okolí a vytvořit jinou, menší kouli, tedy potenciálního nového xenobota.
Tento způsob rozmnožování byl vědě zatím neznámý; živí tvorové se rozmnožují pohlavně, nebo nepohlavně – třeba dělením či pučením, ale zatím nebylo známo, že by si svého „potomka“ stlačili z cizích buněk plovoucích okolo.
Mikrorobot nese lék
Vědci mají o čem dumat, a možná se k nim přidají i robotikové. Xenoboti slibují různé praktické využití. Mohli by třeba plout lidským tělem a dopravit na přesně určené místo lék, který na ně lékaři „přilepí“. Anebo v nedostupné části těla provést obdobu chirurgického zákroku, pravděpodobně chemikálií, která ve tkáni zničí to, co by jinak muselo být odstraněno skalpelem.
Drahé umělé družice kolem Země – ať už meteorologické, navigační, telekomunikační, vědecké či ty špionážní – jsou ohroženy kosmickým smetím, které je může při srážce zničit. Vznikají proto firmy, které se snaží srážkám zabránit. A je to poměrně výnosný byznys. 
Staví byznys na varováních před srážkou v kosmu. A točí stamilionové kontrakty
Money
Také průmysl by mohl mít prospěch, pokud by se třeba xenoboti dokázali uplatnit při ovlivňování reakcí v průmyslových chemických či biotechnologických procesech. A pokud by xenoboti dokázali vyhledávat a pohlcovat škodlivé látky v životním prostředí, mohlo by to být rovněž užitečné.
Konkurence z Česka
Takováto uplatnění nejsou jenom věcí fantazie. Ve světě i v Česku existují vědci, kteří se miniaturními roboty, i když těmi neživými, také zabývají.
Například teoretický fyzik Viktor Holubec z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze spolupracuje s výzkumníky z Lipské univerzity. Oni pomocí laserových paprsků pohánějí ve vodě mikroskopické částice o velikosti třicetiny tloušťky lidského vlasu (tedy mnohem menší než jsou xenoboti), a doktor Holubec propočítává nejvhodnější postupy. Cílem je poznat, jak se tyto částice v mikrosvětě pohybují a jak jejich pohyb nejlépe řídit.
Můžeme mít přímo z mozku propojení s počítačem a internetem, takže bychom si mohli kdykoli „v hlavě“ vyhledat potřebné informace? Technika vyvíjená původně pro handicapované lidi něco takového zřejmě brzy dokáže i pro lidi zdravé.
Implantát v mozku: šance nebo hrozba? Pro Muska příležitost, kterou tlačí kupředu
Money
Martin Pumera, který je profesorem na pražské Vysoké škole chemicko-technologické a na Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) Vysokého učení technického v Brně, využívá při výzkumech pylová zrnka nebo nověji nanotrubičky o velikosti setiny milimetru, které pohání chemickými reakcemi a ovládá magnetickým polem.
Cílem má být nalezení toxického odpadu ve vodě a jeho zničení chemickými reakcemi za působení světla. Jiným Pumerovým cílem je sestrojení miniaturních kovových robotů, které se díky proměnnému magnetickému poli provrtají do rakovinného nádoru a vnesou přímo do něj lék.
Potenciálním živým xenobotům tedy vzniká významná neživá konkurence.
Vyrábějí padělky a tím přispívají k dodržování zákona. Zdánlivý paradox? Ne však v souvislosti s jednou z nejdražších komodit černého trhu – rohu nosorožců. Myšlenka je to pozoruhodná ekonomickými, právními i etickými souvislostmi.
Může podvod chránit přírodu? Je pár firem, které se o to snaží
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
