Reklama

Farmaceutický průmysl vyhlíží nová antibiotika a současně se jich bojí

Na počátečních fázích výzkumu antibiotik dnes pracují spíše malé firmy. Ty velké se obávají finančních rizik.
Audiovisual Service of the European Commission
Josef Tuček

Stará antibiotika ztrácejí účinnost, je potřeba je nahradit. Farmaceutické firmy se však obávají, že pokud se bakterie stanou proti novému výrobku odolné už brzy po zahájení prodeje, lék si na sebe ani nestačí vydělat.

Že současná nabídka antibiotik neodpovídá potřebám, je známé. Už před pěti lety se přímo Valné shromáždění OSN věnovalo rizikům klesající účinnosti antibiotik. S obvyklým výsledkem – státy světa slovně slíbily, že budou problematice věnovat pozornost...

S drsnějším varováním přišlo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Zveřejnilo případ, kdy do nemocnice v nevadském Renu přišla žena s bakteriálním zánětem v pravé kyčli. Dostala obvyklé antibiotikum, jež však nezabralo. Pak další, taky neúčinné. Když nemocnice vyčerpala čtrnáct léků, které měly pomoci, požádala o radu CDC. Tamní odborníci vyzkoušeli dalších dvanáct antibiotik. Opět bez výsledku, žena na infekci zemřela. Není to naštěstí typické, avšak případů, kdy doposud běžná léčba začíná selhávat, přibývá.

Antibiotik je na trhu dost, jenže staré ztrácejí účinnost a nových nepřibývá. Audiovisual Service of the European Commission

Hledání nových fíglů

Označení antibiotikum se používá pro látky ze široké palety prostředků ničících bakterie. Některé pocházejí z plísní, jako tomu bylo u prvního antibiotika – penicilinu, další vznikají v mikroorganismech, ale obvykle se dnes vyrábějí synteticky.

Jenže baterie si na nepřátele zvykají. A tak vědci hledají stále nová antibiotika a zkoušejí prodloužit jejich použitelnost. Letos třeba představili výzkumníci z Coloradské univerzity v USA v odborném periodiku Communications Biology slibný postup. Základem (velmi zjednodušeně) je látka zvaná PNA (peptidová nukleová kyselina), což je uměle vytvořená obdoba kyselin v buněčném jádře. Ta se po vnesení do bakteriální buňky naváže na nukleovou kyselinu RNA a znemožní jí, aby přenášela informace nezbytné pro vývoj bakterie. Ta tedy následně zahyne. Teoreticky by takto mělo být možné pohotově vytvářet antibiotika i pro nové bakteriální kmeny.

Věda a byznys Josefa Tučka

Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh

Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.

Přečíst článek

Reklama

Zatím to ale platí jenom pro buňky ve zkumavce. Odtud vede do praxe minimálně několikaletá cesta. Své by o tom mohli vyprávět vědci ze Severovýchodní univerzity v americkém Bostonu, kteří už v roce 2015 vzbudili obrovskou pozornost, když oznámili v prestižním odborném časopise Nature, že mají úplně nový typ antibiotika. Má označení teixobactin a využívá rafinovaný mechanismus: ničí tuky nutné pro vytváření buněčných stěn bakterie. To je natolik specifický chvat, že by na něj měly bakterie hledat obranu až desítky let. Dodnes však neproběhly klinické studie na lidských pacientech. Náklady na vývoj nového léku, jak uvádí časopis Nature, dosahují 1,4 miliardy dolarů, což farmaceutické firmy pečlivě zvažují. 

Ekonomické zádrhely

Lidí, kteří umírají, protože jim obvyklá antibiotika nepomohla, je ročně ve světě nyní asi 700 tisíc a v roce 2050 by jich mohlo být až deset milionů, odhaduje zpráva výzkumné organizace Wellcome Trust připravená pro britskou vládu. Sestavila ji mezinárodní komise pod vedením Jima O’Neilla, dříve jednoho z šéfů investiční banky Goldman Sachs a také ministra v britské vládě, nyní profesora ekonomie na Univerzitě v Manchesteru.

Teva, ilustrační foto

Tržby opavské Tevy loni zdolaly hranici deseti miliard, zisk jí ale klesl

Opavská farmaceutická společnost Teva Czech Industries loni dosáhla tržeb 10,5 miliardy korun, tedy o 11 procent vyšších než v roce 2019. Čistý zisk jí ale klesl o 605 milionů na necelé dvě miliardy korun.

Přečíst článek

Autoři zprávy připomínají, že farmaceutickým firmám hrozí, že se bakterie stanou proti antibiotiku rezistentní již brzy po uvedení na trh, takže lék přestane fungovat, aniž by stačil přinést zisk. Proto řada firem výzkum antibiotik opustila a dnes na jeho počátečních fázích pracují spíše malé firmy.

Logický požadavek, aby nové antibiotikum bylo používáno jen v krajních případech, takže si na ně bakterie hned nezvyknou, jde proti ekonomickým zájmům výrobce: léku by se nejdřív prodalo málo, a než by se třeba po letech pustil do běžného užívání, vypršela by patentová ochrana. O’Neill proto navrhl vytvořit z veřejných peněz velkorysý mezinárodní fond, z něhož by farmaceutické firmy dostaly prostředky na výzkum, takže by se jim vývoj nových léků vyplatil a nemusely by čekat na zisky z prodeje.

Pro lékařskou praxi by výzkumníci měli vymyslet rychlejší diagnostické techniky, radí O’Neill, aby bylo co nejdříve jasné, jestli pacient antibiotika opravdu potřebuje. Dalším fíglem by mělo být vyšší užívání preventivních vakcín a vývoj nových. Očkovaní lidé neonemocní, a nebudou tedy antibiotika potřebovat.
Nicméně ani tak se bez antibiotik neobejdeme – a zatím nám ta nová stále více chybějí.

Sanofi Corporate, ilustrační foto

Sanofi spolkla další firmu, amerického výrobce imunosupresiv Kadmon

Francouzský výrobce léků Sanofi koupí za 1,9 miliardy dolarů (40,8 miliardy korun) americkou biofarmaceutickou firmu Kadmon Holdings.

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Doporučujeme