Farmaceutický průmysl vyhlíží nová antibiotika a současně se jich bojí
Stará antibiotika ztrácejí účinnost, je potřeba je nahradit. Farmaceutické firmy se však obávají, že pokud se bakterie stanou proti novému výrobku odolné už brzy po zahájení prodeje, lék si na sebe ani nestačí vydělat.
Že současná nabídka antibiotik neodpovídá potřebám, je známé. Už před pěti lety se přímo Valné shromáždění OSN věnovalo rizikům klesající účinnosti antibiotik. S obvyklým výsledkem – státy světa slovně slíbily, že budou problematice věnovat pozornost...
S drsnějším varováním přišlo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Zveřejnilo případ, kdy do nemocnice v nevadském Renu přišla žena s bakteriálním zánětem v pravé kyčli. Dostala obvyklé antibiotikum, jež však nezabralo. Pak další, taky neúčinné. Když nemocnice vyčerpala čtrnáct léků, které měly pomoci, požádala o radu CDC. Tamní odborníci vyzkoušeli dalších dvanáct antibiotik. Opět bez výsledku, žena na infekci zemřela. Není to naštěstí typické, avšak případů, kdy doposud běžná léčba začíná selhávat, přibývá.
Hledání nových fíglů
Označení antibiotikum se používá pro látky ze široké palety prostředků ničících bakterie. Některé pocházejí z plísní, jako tomu bylo u prvního antibiotika – penicilinu, další vznikají v mikroorganismech, ale obvykle se dnes vyrábějí synteticky.
Jenže baterie si na nepřátele zvykají. A tak vědci hledají stále nová antibiotika a zkoušejí prodloužit jejich použitelnost. Letos třeba představili výzkumníci z Coloradské univerzity v USA v odborném periodiku Communications Biology slibný postup. Základem (velmi zjednodušeně) je látka zvaná PNA (peptidová nukleová kyselina), což je uměle vytvořená obdoba kyselin v buněčném jádře. Ta se po vnesení do bakteriální buňky naváže na nukleovou kyselinu RNA a znemožní jí, aby přenášela informace nezbytné pro vývoj bakterie. Ta tedy následně zahyne. Teoreticky by takto mělo být možné pohotově vytvářet antibiotika i pro nové bakteriální kmeny.
Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.
Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh
Money
Zatím to ale platí jenom pro buňky ve zkumavce. Odtud vede do praxe minimálně několikaletá cesta. Své by o tom mohli vyprávět vědci ze Severovýchodní univerzity v americkém Bostonu, kteří už v roce 2015 vzbudili obrovskou pozornost, když oznámili v prestižním odborném časopise Nature, že mají úplně nový typ antibiotika. Má označení teixobactin a využívá rafinovaný mechanismus: ničí tuky nutné pro vytváření buněčných stěn bakterie. To je natolik specifický chvat, že by na něj měly bakterie hledat obranu až desítky let. Dodnes však neproběhly klinické studie na lidských pacientech. Náklady na vývoj nového léku, jak uvádí časopis Nature, dosahují 1,4 miliardy dolarů, což farmaceutické firmy pečlivě zvažují.
Ekonomické zádrhely
Lidí, kteří umírají, protože jim obvyklá antibiotika nepomohla, je ročně ve světě nyní asi 700 tisíc a v roce 2050 by jich mohlo být až deset milionů, odhaduje zpráva výzkumné organizace Wellcome Trust připravená pro britskou vládu. Sestavila ji mezinárodní komise pod vedením Jima O’Neilla, dříve jednoho z šéfů investiční banky Goldman Sachs a také ministra v britské vládě, nyní profesora ekonomie na Univerzitě v Manchesteru.
Opavská farmaceutická společnost Teva Czech Industries loni dosáhla tržeb 10,5 miliardy korun, tedy o 11 procent vyšších než v roce 2019. Čistý zisk jí ale klesl o 605 milionů na necelé dvě miliardy korun.
Tržby opavské Tevy loni zdolaly hranici deseti miliard, zisk jí ale klesl
Zprávy z firem
Autoři zprávy připomínají, že farmaceutickým firmám hrozí, že se bakterie stanou proti antibiotiku rezistentní již brzy po uvedení na trh, takže lék přestane fungovat, aniž by stačil přinést zisk. Proto řada firem výzkum antibiotik opustila a dnes na jeho počátečních fázích pracují spíše malé firmy.
Logický požadavek, aby nové antibiotikum bylo používáno jen v krajních případech, takže si na ně bakterie hned nezvyknou, jde proti ekonomickým zájmům výrobce: léku by se nejdřív prodalo málo, a než by se třeba po letech pustil do běžného užívání, vypršela by patentová ochrana. O’Neill proto navrhl vytvořit z veřejných peněz velkorysý mezinárodní fond, z něhož by farmaceutické firmy dostaly prostředky na výzkum, takže by se jim vývoj nových léků vyplatil a nemusely by čekat na zisky z prodeje.
Pro lékařskou praxi by výzkumníci měli vymyslet rychlejší diagnostické techniky, radí O’Neill, aby bylo co nejdříve jasné, jestli pacient antibiotika opravdu potřebuje. Dalším fíglem by mělo být vyšší užívání preventivních vakcín a vývoj nových. Očkovaní lidé neonemocní, a nebudou tedy antibiotika potřebovat.
Nicméně ani tak se bez antibiotik neobejdeme – a zatím nám ta nová stále více chybějí.
Francouzský výrobce léků Sanofi koupí za 1,9 miliardy dolarů (40,8 miliardy korun) americkou biofarmaceutickou firmu Kadmon Holdings.
Sanofi spolkla další firmu, amerického výrobce imunosupresiv Kadmon
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
