Švédsko je zemí, která zřejmě nejrychleji na světě směřuje k odstranění „opravdových“ peněz. V drtivé většině se zde za všechno platí bezhotovostně. Nový výzkum ukazuje, že organizace tohoto přechodu do moderního technologického světa přináší části populace velké problémy.
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
Už přibližně pětadvacet společností ve světě se snaží dosáhnout stavu, kdy budou vyrábět potraviny ze vzduchu, ovšem „propasírovaného“ přes bakterie.
Byl to uznávaný vynálezce a předseda Americké chemické společnosti. Dnes je jeho jméno varováním před maléry, které nastávají, když vědec a průmysl poruší základní principy zdravého rozumu a státní moc nemá sílu či chuť chránit před tím své občany. Thomas Midgley, ničitel planety, seznamte se.
Trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku zjišťovala, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.
Dnes řeknete robotovi běžným hlasem: „Najdi rozházené prádlo a přines je k pračce.“ Příště mu záchranáři na místě zříceného domu řeknou: „Najdi zasypané lidi a pomoz jim.“ Nebo jej dělník v továrně pár slovy pošle udělat něco neplánovaného. To je představa, jak by měl fungovat kvalitativně nový robotický systém, který vyvinuli na Massachusettské technice.
Rozsáhlý výzkum potvrdil, že prodejci, zejména ti v oboru B2B, kteří prodávají zboží a služby firemním zákazníkům, jsou kvůli pracovnímu tlaku ohroženi narušením duševního zdraví.
Nově vyvinuté zařízení využívá k získání elektřiny radioaktivní prvek americium. Není zapotřebí štěpný nebo fúzní reaktor, stačí využít běžného radioaktivního rozpadu této hmoty.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
První umělá inteligence v roli vědce si počíná tak trochu jako dávní učenci uzavření ve slonovinové věži svého papírového poznání: prohrabuje se už existujícími znalostmi (či omyly), vyvozuje z nich nějaké závěry, avšak nedělá experimenty, kterými by je ověřila. Ale i tak jí to začíná myslet.
Letní horka volají po zavádění další klimatizace v budovách, což zvyšuje spotřebu energie a peněz na udržení přijatelné teplotní pohody. Vědci ve světě proto hledají nové materiály, které by dokázaly domy ochladit jinak.
Česká televize 📺 bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, což je o sedm procent více, než byl rozpočet na letošní rok. Hlavním příjmem bude výnos z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Za zvýšením stojí tzv. velká mediální novela, která od letošního května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozšířila okruh poplatníků.
Číst víceCeny ropy dnes klesají 📉. Reagují tak na nenovější zprávu o vývoji zásob ve Spojených státech. Investoři také sledují pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou a čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o sazbách. Cena severomořské ropy Brent klesá o 0,3 procenta na 61,76 dolaru za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela rovněž 0,3 procenta a prodávala se za 58,09 dolaru za barel.
