Systém umělé inteligence navržený výzkumníky z Googlu a několika vědeckých institucí si „zahrál“ na vědce a mimo jiné navrhl tři léky proti leukemii. Využil při tom už existujících léčebných preparátů, u nichž doporučil uplatnění i u nemoci, proti níž se dosud nepoužívaly. Není to tedy ještě úplně stoprocentní objevitelská a vynálezecká práce, ale – už téměř ano.
V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
Působivá pomluva, vyvinutá pomocí umělé inteligence a šířená po sociálních sítích, může zasahovat do velké politiky, což už víme. Ale dokáže těžce poškodit i malou firmu. Jak se jí bránit? Špatná zpráva: těžko.
Švédsko je zemí, která zřejmě nejrychleji na světě směřuje k odstranění „opravdových“ peněz. V drtivé většině se zde za všechno platí bezhotovostně. Nový výzkum ukazuje, že organizace tohoto přechodu do moderního technologického světa přináší části populace velké problémy.
Nápad myšlený původně jako aprílový žert se vrací, tentokrát doopravdy, a ukazuje, jakými zákoutími mohou procházet inovace. Elektrické lyže, které dokážou jet do kopce, budou oficiálně v lednu vystaveny na obří Výstavě spotřební elektroniky (po světě známé jen pod zkratkou CES) v Las Vegas.
Když se hromadí zprávy o tom, že jediný lék léčí „téměř všechno“, bývá to obvykle podvod. Lék Ozempic se však ukazuje jako velmi slibný. Zřejmě neovlivní jenom zdraví jednotlivců, ale i ekonomiku celé společnosti.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Podivné létající předměty na noční obloze nejsou lodě mimozemšťanů, ale družice telekomunikačního systému Starlink Elona Muska, jemuž teď chce konkurovat Evropská unie, Čína a další aktéři. Mají ještě šanci?
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
Už přibližně pětadvacet společností ve světě se snaží dosáhnout stavu, kdy budou vyrábět potraviny ze vzduchu, ovšem „propasírovaného“ přes bakterie.
Byl to uznávaný vynálezce a předseda Americké chemické společnosti. Dnes je jeho jméno varováním před maléry, které nastávají, když vědec a průmysl poruší základní principy zdravého rozumu a státní moc nemá sílu či chuť chránit před tím své občany. Thomas Midgley, ničitel planety, seznamte se.
