Harvardova univerzita v americké Cambridgi podala tento týden žalobu na Trumpovu administrativu za hrozbu, že úřady zruší financování školy, pokud před ní univerzita nesklopí uši. Žaloba je jasně definovaným postupem, jímž se vzdělaný svět brání vpádu barbarů.
Je to vlastně kuriozita, která hrála ve vývoji automobilismu jen chvilkovou roli, ale ukazuje, jaké detaily mohou ovlivňovat uplatnění významného výrobku na trhu. V tomto případě v souboji mezi elektromobily a vozy se spalovacími motory.
USA nebudou sdělovat Světové zdravotnické organizaci žádné zprávy o šíření chřipky, rozhodla Trumpova administrativa. Možná tato zpráva zanikla v současném informačním chaosu, ale je další ukázkou, jak prezident Trump usilovně ničí rovněž americkou a zprostředkovaně světovou vědu. A tedy následně zdravotnictví a moderní ekonomiku, které se bez vědy neobejdou.
Nový posun ve vývoji „měkkých robotů“: zatím experimentální robotické rameno ze želatiny a bavlníku vytvořili čínští výzkumníci z univerzity v městě Chang-čou. Zařízení by se mělo dát použít i při lékařských zákrocích v lidském těle, v němž pak může zůstat a rozložit se, aniž by pacienta ohrozilo.
Systém umělé inteligence navržený výzkumníky z Googlu a několika vědeckých institucí si „zahrál“ na vědce a mimo jiné navrhl tři léky proti leukemii. Využil při tom už existujících léčebných preparátů, u nichž doporučil uplatnění i u nemoci, proti níž se dosud nepoužívaly. Není to tedy ještě úplně stoprocentní objevitelská a vynálezecká práce, ale – už téměř ano.
Přestává platit reklamní slogan, že diamanty jsou věčné. A možná už nebude dávat smysl ani cynické tvrzení, že diamant je nejlepším přítelem dívky. Mohou za to syntetické drahé kameny, které díky nižší ceně a stejné kvalitě vytlačují ty přírodní nejenom z průmyslových aplikací, ale i z klenotnictví. Možná je čas začít hledat jinou obdivovanou cennost.
Investoři do nových technologií jsou jako cestující ve výtahu. Nahoru a dolů. Teď je to vidět na nápadité americké firmě, která rostla do nebe, ale teď už přes rok balancuje nad bankrotem. Proč? Sečetlo se u ní přeceňování odborných schopností, nesprávný odhad potřeb klientů a k tomu se přidala regulace na ochranu zákazníků.
Pracovat jen čtyři dny v týdnu nemusí být taková výhra, jak to vypadá. Zejména v situaci, kdy celková týdenní pracovní doba zůstane stejně dlouhá, jen se rozloží do čtyř dnů místo dosavadních pěti, soudí britští vědci.
Při pondělním inauguračním projevu americký prezident Donald Trump uvedl, že američtí astronauti „umístí hvězdy a pruhy (tedy vlajku USA) na planetu Mars“. Vedle sedící technologický miliardář a Trumpův sponzor Elon Musk to přivítal zvednutím obou palců nahoru. Koneckonců, jen on k tomu může dodat potřebnou techniku. Ale co vlastně prezident Trump zamýšlí?
V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
Působivá pomluva, vyvinutá pomocí umělé inteligence a šířená po sociálních sítích, může zasahovat do velké politiky, což už víme. Ale dokáže těžce poškodit i malou firmu. Jak se jí bránit? Špatná zpráva: těžko.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
