Při pondělním inauguračním projevu americký prezident Donald Trump uvedl, že američtí astronauti „umístí hvězdy a pruhy (tedy vlajku USA) na planetu Mars“. Vedle sedící technologický miliardář a Trumpův sponzor Elon Musk to přivítal zvednutím obou palců nahoru. Koneckonců, jen on k tomu může dodat potřebnou techniku. Ale co vlastně prezident Trump zamýšlí?
Když se hromadí zprávy o tom, že jediný lék léčí „téměř všechno“, bývá to obvykle podvod. Lék Ozempic se však ukazuje jako velmi slibný. Zřejmě neovlivní jenom zdraví jednotlivců, ale i ekonomiku celé společnosti.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Podivné létající předměty na noční obloze nejsou lodě mimozemšťanů, ale družice telekomunikačního systému Starlink Elona Muska, jemuž teď chce konkurovat Evropská unie, Čína a další aktéři. Mají ještě šanci?
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
Byl to uznávaný vynálezce a předseda Americké chemické společnosti. Dnes je jeho jméno varováním před maléry, které nastávají, když vědec a průmysl poruší základní principy zdravého rozumu a státní moc nemá sílu či chuť chránit před tím své občany. Thomas Midgley, ničitel planety, seznamte se.
Trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku zjišťovala, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.
Dnes řeknete robotovi běžným hlasem: „Najdi rozházené prádlo a přines je k pračce.“ Příště mu záchranáři na místě zříceného domu řeknou: „Najdi zasypané lidi a pomoz jim.“ Nebo jej dělník v továrně pár slovy pošle udělat něco neplánovaného. To je představa, jak by měl fungovat kvalitativně nový robotický systém, který vyvinuli na Massachusettské technice.
Rozsáhlý výzkum potvrdil, že prodejci, zejména ti v oboru B2B, kteří prodávají zboží a služby firemním zákazníkům, jsou kvůli pracovnímu tlaku ohroženi narušením duševního zdraví.
Nově vyvinuté zařízení využívá k získání elektřiny radioaktivní prvek americium. Není zapotřebí štěpný nebo fúzní reaktor, stačí využít běžného radioaktivního rozpadu této hmoty.
Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekl dnes televizi ABC americký viceprezident 👨 J. D. Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného amerického činitele napsala, že za USA úmluvu podepsali prezident Donald Trump a viceprezident Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf.
Pražská burza dnes navázala na páteční 📈 růst. Index PX posílil o 0,35 procenta na 2571,13 bodu. Opět mu pomohly především bankovní akcie, hlavně Erste Bank. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná kvůli obchodování s cennými papíry energetické společnosti ČEZ, které zároveň oslabily o téměř tři procenta.
Útoky dronů si v prvních pěti měsících tohoto roku v Súdánu vyžádaly více než 1000 civilních ❌ obětí. Na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě to dnes uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. V súdánské občanské válce se podle něj výrazně zvýšilo užívání dronů, což přispívá k dalšímu zhoršování humanitární situace v zemi. Informovala o tom agentura AP.
Česká televize a Český rozhlas se v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu nevyhnou propouštění. Vyplývá to z vyjádření šéfa televize Hynka Chudárka a generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala. Celkem by obě média mohlo podle prvních odhadů ❌ opustit 450 až 700 zaměstnanců.
V tendru na provoz příměstských 🚅 vlaků v Praze a Středočeském kraji podaly finální nabídky společnosti RegioJet a České dráhy, Arriva nabídku nepodala. Prvně zmíněná firma nabídla cenu 183,65 miliardy korun, nabídka Českých drah je 165,17 miliardy korun. Novinářům to dnes po otevření obálek s nabídkami řekli zástupci kraje a pražského magistrátu.
Zapojení Česka do unijní půjčky s názvem Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) na vojenské vybavení ✅ schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání vlády. Česko má čerpat přibližně 2,06 miliardy eur (přibližně 50 miliard korun). Vláda bod projednávala již v květnu, ale premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy novinářům řekl, že potřeboval od ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) doplnit další informace o jednotlivých projektech.
Rámcová dohoda Íránu s USA, kterou oznámil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump a která by měla být podepsána v pátek v Ženevě, zahrnuje výběr poplatků Teheránem za námořní služby pro 🚢 lodě, jež budou proplouvat Hormuzským průlivem. Podle agentury AFP to dnes uvedlo íránské ministerstvo zahraničí s tím, že nepůjde o mýtné, ale poplatky za služby.
Americká mediální společnost Fox Corporation převezme zhruba za 2️⃣2️⃣ miliard dolarů (téměř 460 miliard korun) streamovací platformu Roku. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Chce si tak upevnit postavení na trhu v době, kdy se diváci přesouvají k internetovým službám, uvedla agentura Reuters.
Francie a další evropské země jsou 👍 připraveny zahájit misi v Hormuzském průlivu, jakmile bude stvrzena dohoda mezi Spojenými státy a Íránem. Před summitem skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který bude třídenní zasedání světových lídrů včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa hostit.
Vláda ✅ schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize má v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas má mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy korun, tedy o 350 milionů méně.