Hlavní témata lednového čísla odborného měsíčníku Science Robotics připomínají obsah sci-fi knížky. Roboty se v nich vyskytují v poněkud neobvyklých rolích. Ale nastiňují, co všechno se v tomto oboru dá čekat a uplatnit v praxi.
Od minerálu perovskit se čeká, že pronikavě zlepší efektivitu fotovoltaických panelů pro výrobu elektřiny ze slunce. Sluneční články, v nichž je perovskit spojen s obvyklým křemíkem, už v laboratorních podmínkách dosahují účinnosti 34 procent, což je dvojnásobek oproti běžné fotovoltaice. Umožní to fotovoltaice nahradit fosilní elektrárny?
Možnost klonování zvířat přinesla obrovské obavy i nadšená očekávání. Hrozby se nenaplnily. Ovšem také očekávání se zatím splnila jen z malé části. Což se však ještě může změnit, tato kapitola moderní biologie zdaleka není uzavřena. Taková zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány.
Robotická chirurgie představuje rostoucí a nadějnou oblast medicíny, v níž má dominantní postavení americká společnost Intuitive Surgical. Její britský konkurent se nyní chystá k expanzi, která by mohla být výhodná i pro české pacienty.
Dostupného lithia je málo a je drahé, což je problém, protože si bez něj nedokážeme představit baterie pro elektromobily a vůbec odklon od fosilní energetiky. Poptávka však už vyvolává požadované změny na straně nabídky, lithium bude zřejmě dostupnější, než to zatím vypadá. Anebo půjde nahradit něčím jiným.
Opravdu horké počasí, jaké jsme zažili toto léto, má i nečekané souvislosti. Klade vyšší nároky také na letadla – potřebují o něco delší ranvej pro start, mají vyšší spotřebu paliva a unesou trochu nižší náklad. A to všechno stojí peníze, píše ve svém příspěvku pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Ruská kosmická sonda Luna 25 krouží na oběžné dráze kolem Měsíce a chystá se na něm v pondělí přistát. Sami její tvůrci jí dávají dvoutřetinovou šanci, že přistání dobře dopadne. V případě úspěchu by ovšem mohla hledat cestu k lunárním surovinovým zdrojům a oprášit zašlou slávu dřívějších, ještě sovětských, kosmických expedic.
Hned dva až neuvěřitelné průlomy zvěstovaly zprávy ze světa vědy v uplynulých třech týdnech, a to v oborech fúzních reaktorů a supravodivosti. Výsledkem by měl být nevyčerpatelný zdroj čisté energie, lepší elektrická vedení i počítače. Kdo by si to nepřál. Pochybnosti však zatím zůstávají.
Rozdělit zásahy do genů na dvě kategorie chce připravovaná evropská legislativa. Umělé změny genů nerozpoznatelné od dějů, které se odehrávají v přírodě, mají být široce povolené. Pod přísným dozorem by zůstaly změny, které by přirozenou cestou byly dosažitelné jen obtížně, píše vědecký novinář Josef Tuček.
Umělá inteligence sice slibuje, že obrátí svět byznysu naruby, ale ti, kdo z ní musí „vytáhnout“ peníze, jsou pořád lidé – podnikatelé, manažeři, obchodníci. Uměl by to počítačový program i bez nich? Neboli dokáže umělá inteligence přinášet zisk lidem, kteří v podnikání šikovní vůbec nejsou?
K zaběhnutému slovnímu spojení muž – živitel rodiny stále častěji přibývá také spojení žena – živitelka rodiny. Ukazuje se však, že stereotypy stále fungují a tam, kde žena přináší domů výrazně víc peněz než muž, bývá celá rodina v průměru méně spokojená.
