Při pondělním inauguračním projevu americký prezident Donald Trump uvedl, že američtí astronauti „umístí hvězdy a pruhy (tedy vlajku USA) na planetu Mars“. Vedle sedící technologický miliardář a Trumpův sponzor Elon Musk to přivítal zvednutím obou palců nahoru. Koneckonců, jen on k tomu může dodat potřebnou techniku. Ale co vlastně prezident Trump zamýšlí?
Když se hromadí zprávy o tom, že jediný lék léčí „téměř všechno“, bývá to obvykle podvod. Lék Ozempic se však ukazuje jako velmi slibný. Zřejmě neovlivní jenom zdraví jednotlivců, ale i ekonomiku celé společnosti.
Kvalitní nabíjecí baterie potřebují drahé a nedostatkové lithium. Ale jejich konkurent, akumulátor obsahující mnohem levnější a snadno dostupný sodík, sílí prakticky každý měsíc a přesvědčuje o tom investory.
Podivné létající předměty na noční obloze nejsou lodě mimozemšťanů, ale družice telekomunikačního systému Starlink Elona Muska, jemuž teď chce konkurovat Evropská unie, Čína a další aktéři. Mají ještě šanci?
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
Byl to uznávaný vynálezce a předseda Americké chemické společnosti. Dnes je jeho jméno varováním před maléry, které nastávají, když vědec a průmysl poruší základní principy zdravého rozumu a státní moc nemá sílu či chuť chránit před tím své občany. Thomas Midgley, ničitel planety, seznamte se.
Trojice výzkumníků z ekonomických škol ve Francii, Dánsku a Španělsku zjišťovala, jak lidé se zkušenostmi z práce v mezinárodním prostředí posuzují národnostní a společenské předpoklady dobrého šéfa týmu.
Dnes řeknete robotovi běžným hlasem: „Najdi rozházené prádlo a přines je k pračce.“ Příště mu záchranáři na místě zříceného domu řeknou: „Najdi zasypané lidi a pomoz jim.“ Nebo jej dělník v továrně pár slovy pošle udělat něco neplánovaného. To je představa, jak by měl fungovat kvalitativně nový robotický systém, který vyvinuli na Massachusettské technice.
Rozsáhlý výzkum potvrdil, že prodejci, zejména ti v oboru B2B, kteří prodávají zboží a služby firemním zákazníkům, jsou kvůli pracovnímu tlaku ohroženi narušením duševního zdraví.
Nově vyvinuté zařízení využívá k získání elektřiny radioaktivní prvek americium. Není zapotřebí štěpný nebo fúzní reaktor, stačí využít běžného radioaktivního rozpadu této hmoty.
Energetická společnost Pražská plynárenská v loňském roce vykázala čistý zisk přes 720 milionů korun, meziročně si však pohoršila o téměř 3️⃣5️⃣ procent. Klesly rovněž výnosy podniku, a to meziročně o 11 procent na 27,4 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti za rok 2025.
Největší italská bankovní skupina Intesa Sanpaolo nabídla 3️⃣0️⃣,6️⃣ miliardy eur (zhruba 740 miliard korun) za převzetí menšího domácího konkurenta Monte dei Paschi di Siena (MPS). Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Dodala, že spojením podniků by vznikla druhá největší banka v eurozóně podle tržní hodnoty za španělským rivalem Santander.
Strana Občanská smlouva arménského premiéra 👨 Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany.
Ceny ropy na začátku týdne prudce 📈 rostou. Je to reakce na obnovené izraelské útoky na Libanon a na izraelské údery na vojenské cíle v Íránu. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst přibližně o 4,3 procenta a pohybuje se kolem 97,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 4,2 procenta a je nad 94,30 dolaru za barel.
Nedělní druhé kolo prezidentské volby v Peru směřuje k těsnému výsledku. Podle prognózy agentury Ipsos má mírný náskok levicový poslanec 👨 Roberto Sánchez. V částečných volebních výsledcích zatím vede krajně pravicová politička Keiko Fujimoriová, píše agentura Reuters. Při těsném výsledku by se mohlo na oficiální vyhlášení vítěze čekat několik dnů i týdnů.
Světové armády by mohly nasadit do boje zhruba 🔟 tisíc jaderných hlavic. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který zaznamenal mírný nárůst počtu bojových jaderných hlavic. Podle SIPRI má jaderné zbraně devět států - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael.
Izrael oznámil dnes v noci 💥 údery na vojenské cíle v Íránu. Íránská státní média informovala o explozích v několika městech včetně Teheránu, píší agentury. Izraelské údery jsou zřejmě reakcí na nedělní raketové útoky z Íránu.