Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Čínská vláda připravila nová víza, která mají do země přilákat cizí vědce, techniky, matematiky. Je to další krok v její snaze dosáhnout světové dominance v moderních technologiích. Zdá se však, že úsilí poněkud zadrhává. Jednak pro cizince není čínština snadným jazykem, ale navíc na ně zřejmě čeká poněkud lidsky nehostinné prostředí.
Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.
Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.
Velké firmy nakupují za miliardy dolarů elektřinu z fúzního reaktoru. To vypadá jako výborný plán. Vždyť od fúzní reakce se čeká, že vyřeší energetické problémy lidstva a nezanechá po sobě ekologickou katastrofu. Jenomže komerční získávání energie z fúzní reakce se zatím vůbec nedaří.
V tomto týdnu byli oznámeni noví držitelé Nobelovy ceny s výjimkou laureáta v oboru ekonomie, který bude vyhlášen v pondělí. Vítězové v každém oboru se podělí o 11 milionů švédských korun čili 24,5 milionu korun českých. To není špatné. Existují však i odměny vyšší. Jenomže o nich, na rozdíl od Nobelovy ceny, slyšel jen málokdo.
Věda, stejně jako svět, který popisuje, je složitá. A přesto v ní dosahují úspěchů, a někdy převratných, mladí lidé, kteří ještě neměli dost času na to, aby pochopili, že něco prostě není možné. A tak se do toho pustí. A někdy toho – navzdory předpokladům zkušenějších kolegů – dosáhnou. A neplatí to jenom ve vědě, i když právě v ní se to dá dobře doložit.
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.
Mladí lidé přestávají být šťastní a psychicky spokojení, naznačuje nová studie, která se zabývala spokojeností obyvatel s jejich životem ve 44 zemích světa. Právě zástupci této generace totiž nejčastěji ve výzkumech sdělovali, že je trápí pocity zoufalství, neštěstí či špatné duševní pohody. Proč tomu tak je? Odpověď je strašidelná: nevíme.
Silné varování před zaostáváním evropské ekonomiky přinesla před rokem zveřejněná takzvaná Draghiho zpráva. Jako jedno z podstatných řešení doporučovala stimulovat výzkum a zejména rozvoj moderních technologií. K možnému zlepšení od té doby Evropě asi nejvíc (a nechtěně) přispěl Donald Trump.
Německo poskytne Ukrajině zbrojní 💸💸💸 balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.
