Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k ukončení pauzy v jednáních o ukončení války a zdůraznil nutnost dosažení „důstojného míru“. Ukrajinští vyjednavači jsou na cestě do Spojených států, kde by se mělo o víkendu uskutečnit další kolo rozhovorů mezi Kyjevem, Moskvou a Washingtonem.
Napětí na Blízkém východě po izraelském útoku na íránskou plynárenskou infrastrukturu vyvolává obavy z prudkého růstu cen energií. Český premiér Andrej Babiš označil zásah za nepochopitelný a varoval před destabilizací trhů. Situací se budou zabývat i lídři EU na summitu v Bruselu.
Přestože ceny pohonných hmot v Česku v posledních týdnech rostou a vyvolávají politické debaty, v reálném srovnání s rokem 2012 zůstávají výrazně dostupnější. Tehdy si lidé za průměrnou mzdu koupili zhruba polovinu paliva než dnes – a vláda přesto odmítla snížit spotřební daň s odkazem na stav veřejných financí.
Špičkový vědecký časopis Nature vyzval tento týden, aby využívání umělé inteligence v ozbrojených konfliktech bylo pozastaveno až do sjednání mezinárodní normy pro takovéto počínání. Zatím prý vzniká nebezpečné vakuum, které může vést ke ztrátám na životech civilistů. Je to postoj lidsky pochopitelný, ale v tuto chvíli neuskutečnitelný.
Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal vysílají na Blízký východ expediční útvar námořní pěchoty. Krok přichází v době, kdy íránské útoky výrazně narušily lodní dopravu v Hormuzském průlivu, jedné z nejdůležitějších tras pro přepravu ropy na světové trhy.
Desítky amerických demokratických senátorů vyzvaly vládu prezidenta Donalda Trumpa, aby vysvětlila okolnosti únorového útoku na dívčí školu v Íránu. Podle stále přibývajících indicií za ním mohly stát Spojené státy. Informovala o tom agentura AP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zesílil tlak na Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina. Podle něj by se Spojené státy měly soustředit na Moskvu, nikoli na Kyjev, aby souhlasil s příměřím po více než čtyřech letech války.
Nafta v Česku se v sobotu průměrně celorepublikově prodávala za 38,01 Kč/l. Hranici 38 korun za litr překročila poprvé od května 2024, vyplývá z dnes zveřejněných dat společnosti CCS. O týden dříve, 28. února, se nafta podle stejné statistiky prodávala za 33,10 Kč/l. Za týden tak podražila o pět korun za litr, neboli o bezmála 15 procent. Benzin se včera prodával za 35,92 Kč/l, tedy o necelých sedm procent dráže než o týden dříve. Benzín je tak nejdražší od března 2025.
Spojené státy a Izrael zvažují, že v pozdější fázi války vyšlou speciální síly do Íránu s cílem zmocnit se jeho zásob vysoce obohaceného uranu, píše zpravodajský web Axios s odvoláním na čtyři zdroje s informacemi o jednáních. Zabránit Íránu získat jadernou zbraň je jedním z deklarovaných válečných cílů amerického prezidenta Donalda Trumpa.
List Wall Street Journal ve včerejším textu konstatuje, že „velkým vítězem“ energetické krize vyvolané válkou v Perském zálivu je Rusko (viz níže). Pro Rusko představuje mimořádný nárůst cen ropy a zemního plynu z tohoto týdne doslova živou vodu, neb jeho hospodářství dosud sláblo nejen vinou západních sankcí, ale také kvůli poměrně nízkým cenám daných energetických surovin. S tím, jak postupně omezují svoji produkci země Perského východu, Rusko získává na důležitosti coby klíčový alternativní dodavatel. Vstříc mu vychází vlastně i sama americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
Ruský prezident Vladimir Putin je podle litevských zpravodajských služeb odhodlán pokračovat v posilování armády i navzdory slábnoucí ekonomice. Uvádí to litevská zpráva Národní hodnocení hrozeb, která analyzuje bezpečnostní situaci v regionu.
