Ruský rozpočet se zhoršuje navzdory dražší ropě a slabšímu rublu. Jedním z důvodů jsou rostoucí náklady na získávání vojáků. Mobilizace by Kremlu mohla nabídnout levnější cestu k doplnění armády, potřebuje k ní ale politickou záminku. I proto stojí za pozornost varování, že Moskva ještě letos chystá „něco velkého“.
Výrok Roberta Fica o tom, že nechce zatáhnout Slovensko do války „kvůli nějakému článku pět“, vyvolal ostré reakce. Slovenský tisk v něm vidí zpochybnění závazků vůči NATO a do sporu se zapojil i český prezident Petr Pavel. Fico mezitím tvrdí, že Západ hledá záminky ke konfliktu s Ruskem.
Ukrajina od soboty vypustila na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na Moskvu, řekl starosta metropole Sergej Sobjanin. Podle ruskojazyčné verze stanice BBC se jedná o největší ohlášený ukrajinský útok na metropoli. Moskevský starosta dodal, že útok se v hlavním městě obešel bez zranění. V Moskevské oblasti si údery vyžádaly dva mrtvé a šest zraněných, uvedl gubernátor Andrej Vorobjov.
Rusko podle Donalda Trumpa útočí na spojence Ukrajiny už roky. Americký prezident tak reagoval na varování Polska před dalšími hybridními útoky, které mají podle tajných služeb zasáhnout i země NATO. Německo mezitím kvůli podezřelému incidentu v Lipsku přistoupilo k diplomatickým opatřením proti Moskvě.
Rusko poprvé pořádá parlamentní volby také na okupovaných územích jihu a východu Ukrajiny. Podle odbornic chce Kreml hlasováním demonstrovat svou svrchovanost, zatímco ukrajinské zdroje upozorňují na nátlak vůči obyvatelům. V minulosti je k volebním urnám vyzývali i členové komisí v doprovodu ozbrojených vojáků.
Drony nad Evropou, požáry ve zbrojovkách i útoky na kritickou infrastrukturu. Podezření z ruských sabotáží přibývá a bezpečnostní představitelé varují před rizikem další eskalace. Kreml podle nich zkouší, kam až může zajít, aniž by vyvolal přímou reakci NATO.
Rusko podle polských tajných služeb připravuje hybridní útoky na země podporující Ukrajinu, včetně Polska. Premiér Donald Tusk varuje před drony a raketami i před snahou Moskvy oslabit odhodlání NATO. Za nejkritičtější období války označil nadcházející podzim a zimu.
V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Evropa by měla spojit síly a vybudovat vlastní společný systém obrany proti balistickým raketám. Premiér Andrej Babiš projekt nazývá Euro Patriot a představuje si ho podobně jako Airbus – namísto roztříštěných národních programů by evropské státy spojily peníze, technologie i výrobní kapacity. Projekt by podle něj mohl posílit evropskou část NATO a otevřít příležitosti také českým zbrojařským firmám.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý sankční balík proti Rusku. Prezident Donald Trump by podle něj mohl uvalit až stoprocentní cla na největší odběratele ruské ropy a plynu, včetně Číny a Indie. Zákon už prošel i Senátem a čeká na Trumpův podpis.
Český premiér Andrej Babiš využil návštěvu Bulharska k zásadnímu geopolitickému prohlášení. Evropa by se měla snažit ukončit válku na Ukrajině. Po více než čtyřech letech bojů, statisících mrtvých a miliardách eur vynaložených na obranu je to myšlenka téměř převratná. Zbývá už jen přesvědčit Rusko, aby přestalo válčit.
