Americkým občanem vlastněná ruská společnost, kterou zabavily ruské úřady, má být použita k zásobování ruské armády, napsala dnes agentura Reuters. Případ podle ní by mohl potenciálně ohrozit oteplování vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.
Evropská unie pracuje na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, unijní ministři zahraničí by se jím měli zabývat na svém zasedání v květnu, uvedla po dnešním jednání v Lucemburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Některé ze zemí chtějí, aby sankce mířily i na dovoz ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. Podle Kallasové veškeré diskuse o obsahu balíčku nadále trvají. Potřebujeme shodu všech 27 zemí EU, připomněla šéfka unijní diplomacie.
Kyjev využívá civilisty jako živý štít, prohlásilo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany a tvrdilo dále, že Ukrajina rozmisťuje vojenské objekty a pořádá akce s účastí armády v centru obydleného města. Ministerstvo to uvedlo den po ruském raketovém úderu na ukrajinské město Sumy, při kterém bylo podle úřadů zabito 34 lidí včetně dvou dětí a dalších 117 lidí utrpělo zranění. Kyjev se zatím k obviněním z Moskvy nevyjádřil.
Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 34 oběťmi na životech a 117 zraněnými označil americký prezident Donald Trump za strašný. Ruský útok představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této „strašné války“, prohlásil podle agentury AFP mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil například šéf OSN António Guterres. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím v rozhovoru s americkou televizí CBS nepřímo vyzval Trumpa, aby přijel na Ukrajinu a viděl zkázu, kterou po sobě zanechává ruská agrese.
Ukrajina je připravena koupit významné množství zbraní od Spojených států, především pro posílení své protivzdušné obrany, aby mohla pokračovat v boji proti Rusku, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident podle médií hovořil o nákupu zbraní za desítky miliard dolarů.
Ukrajinští vojáci se v boji na východě země střetli s šesti čínskými vojáky, dva z nich zajali, řekl podle agentur novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Až dosud se vědělo, že do války proti Ukrajině se na straně Ruska zapojili severokorejští vojáci. Kyjev podle Zelenského očekává vysvětlení Pekingu a reakci Washingtonu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo čínského chargé d´affaires, aby ohledně čínských vojáků bojujících v ruských silách podal vysvětlení, uvedl vzápětí ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až 10 tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině.
Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu. Členské země, včetně Spojených států, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám.
Pro českou muniční iniciativu se podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice tak mohou běžet až do září, řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský v bruselské centrále NATO, kde začíná dvoudenní jednání šéfů diplomacií zemí aliance.
Vysoce postavený ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev tento týden navštíví Washington, kde se setká se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, aby s ním probral posílení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Půjde o první návštěvu vysoce postaveného ruského činitele v americkém hlavním městě od zahájení ruské celoplošné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. S odvoláním na dva informované zdroje a amerického činitele o tom informuje zpravodajský web stanice CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali 15,286 milionu hřiven (asi 8,5 milionu korun), včetně příjmu ze splacených státních dluhopisů ve výši 8,6 milionu hřiven. Uvedla to prezidentská kancelář s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu.
