Ruský prezident Vladimir Putin měl podle bývalé německé kancléřky Angely Merkelové vždy diktátorské rysy, nemyslí si ale, že už od nástupu do prezidentské funkce v roce 2000 plánoval útok na Ukrajinu. Řekla to v rozsáhlém rozhovoru s magazínem Der Spiegel, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů.
Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, uvedl Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Válka na Ukrajině trvá 1000 dní, výročí připomene řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii.
Rusko si uvědomuje, že proti spojenému Západu nemůže uspět vojensky ani ekonomicky, proto se snaží rozložit každou zemi zvlášť. Na sněmovní konferenci o ruském subverzním působení to řekl vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Evropa podle něj musí mít stejnou vůli jako Rusko, protože ve všem ostatním ho zvládne porazit. Evropskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi zhruba tisícovku dní, označil za nedostatečnou.
V případě, že Putinův režim uspěje ve válce na Ukrajině, nezastaví se a bude otázkou času, kdo se stane jeho dalším cílem, varoval představitel ukrajinské tajné služby SBU na sněmovní konferenci Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě. Řekl, že boj proti ruské agresi není pouze na bitevním poli, ale i v rovině informační války, manipulace a subverzních operací. Jméno zástupce tajné služby nebylo na konferenci uvedeno.
Nasazení severokorejských vojáků do bojů proti Ukrajině má mimořádně významný dopad na bezpečnost ve východní Asii. Podle agentury AFP to při návštěvě Kyjeva řekl japonský ministr zahraničí Takeši Iwaya.
Ukrajina musí udělat vše pro to, aby válka s Ruskem skončila příští rok diplomatickou cestou. Podle agentury Reuters to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru s ukrajinským veřejnoprávním rádiem mimo jiné vyjádřil názor, že válka s Ruskem po nástupu nové americké administrativy skončí rychleji. Současně připustil, že situace na frontě je složitá.
Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Podle deníku The Times to tvrdí dokument s armádou spojovaného think-tanku, který byl adresován ukrajinskému ministerstvu obrany. Kyjev tyto informace popřel.
Takřka všechen plyn, který Česko odebírá, je nyní z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. Ze západního směru, přes Německo, už Česko získává jen maximálně sedm procent plynu.
Díky Spojeným státům může podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho Ukrajina nadále bojovat a Rusko nevyhrálo. Nový šéf Severoatlantické aliance to uvedl dnes v Bruselu po bilaterálním jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Zapojení vojáků KLDR do ukrajinského konfliktu vyžaduje podle Blinkena rozhodnou odpověď. Jak šéf americké diplomacie dodal, USA budou i nadále Ukrajině v obraně proti ruské agresi pomáhat.
Svět už nežije v klidu a prosperitě jako na začátku tohoto století. Poptávka po službách státní exportní pojišťovny EGAP vzhledem k bezpečnostním rizikům na zahraničních trzích narůstá. „Důležité je, že se zvyšuje i vnímání rizik. Proto k nám přicházejí noví klienti, kteří dříve o pojištění ani neuvažovali,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz předseda představenstva EGAP David Havlíček.
Téměř tři čtvrtiny Němců si myslí, že Německo by mělo více investovat do evropské bezpečnosti. Zároveň jich je ale 65 procent proti tomu, aby jejich země převzala v obraně Evropy vedoucí roli. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nadace Körber-Stiftung. Němců se na názor ptala poté, co v USA zvítězil v prezidentských volbách republikán Donald Trump a v Německu se rozpadla koaliční vláda. Ve srovnání s podobným loňským průzkumem klesla podpora další vojenské pomoci Ukrajině.
Nelze nyní pokutovat firmy, které do evidence nezapíšou skutečné majitele. Dokud stát nezmění právní úpravu evidence skutečných majitelů, nemůže nutit firmy k zápisu údajů a sankcionovat je, pokud zákonnou povinnost nesplní. Uvedl to místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk. Důvodem je rozpor s unijním právem, na který letos soudy upozornily.
