Česká republika dosud Ukrajině poskytla vládní pomoc v přepočtu za 232 miliard korun, v Evropské unii jí tak náleží páté místo. Vyplývá to z dat Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu (viz graf níže). Institut průběžně sleduje a vyhodnocuje vojenskou, finanční i humanitární pomoc Ukrajině realizovanou několika desítkami zemí světa.
Vládní dluhopisy klíčových evropských ekonomik, jako je Německo, Francie nebo Itálie, dnes ráno klesaly na ceně, zatímco tedy výnos z nich narůstal. Investoři totiž předpokládají, že schůzka, kterou narychlo na dnešek svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron, povede k závazku vyšších výdajů evropských zemí na zbrojení. Evropa tak reaguje na pro ni šokující signály, jež představitelé americké administrativy vyslali v minulém týdnu.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Podle Španělska jsou takové úvahy zatím předčasné.
V uplynulém týdnu panovala na trzích smíšená nálada. Na jedné straně přetrvávají obavy z vyšší inflace v americké ekonomice, kdy nedávná data – zejména index spotřebitelských cen (CPI) – vyzněla negativně. Na druhé straně investory povzbudila skutečnost, že obchodní válka mezi USA a Čínou se zatím naplno nerozhořela a objevují se náznaky možných diplomatických rozhovorů o Ukrajině mezi Ruskem a Spojenými státy. Hlavní americký index S&P 500 se nadále pohybuje kolem 6100 bodů.
Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to napsala agentura Bloomberg. Zatímco se podle ní očekává také účast ukrajinských představitelů, ti evropští prý byli odříznuti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině, napsal list Financial Times.
Studená sprcha a šok pro Evropu, zahájení ideologické války, nepříliš skrývaná vyhrůžka spojencům i odhalení širších evropských plánů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tak hodnotí přední světové deníky kontroverzní projev, který pronesl viceprezident USA J. D. Vance v pátek v Mnichově na bezpečnostní konferenci.
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to i poté, co utichnou boje. Scholz rovněž odmítl páteční kritiku amerického viceprezidenta J. D. Vance na adresu evropské demokracie. Zásahy zvenčí do německých voleb a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné.
Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.
Cílem Trumpovy administrativy je snížení zapojení USA v konfliktu a maximalizace zisků. Zájem Ukrajiny je pro ni sekundární. Svoje priority vidí jinde.
O zradě Evropské unie, hluboké propasti v koalici podporující Ukrajinu, ale také o tom, že by Evropa neměla být překvapena, píší v komentářích evropské deníky po středečním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, v němž se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
Spojené státy mají stále zájem o jednání s Ruskem, pokud to může pomoci dosažení míru na Ukrajině. V noci na dnešek to podle agentur řekl americký ministr zahraničí 👨 Marco Rubio. Vyjádřil se tak po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že ruší schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, o které uvažoval.
Čistý zisk Monety Money Bank za první tři čtvrtletí letošního roku 📈 vzrostl meziročně o 15,7 procenta na 4,9 miliardy korun. Provozní výnosy se zvýšily o 9,1 procenta na 10,3 miliardy korun. Neauditované konsolidované finanční výsledky oznámila dnes banka v tiskové zprávě. Potvrdila, že představenstvo navrhne mimořádnou dividendu čtyři koruny na akcii.
Letošní produkce vína ve Španělsku, které je mezi třemi největšími výrobci v EU, výrazně 📉 klesne. Odhadují to vinaři, kteří předpokládají pokles až o čtvrtinu ve srovnání s dlouhodobým stavem. Potvrzuje se však, že sklizeň hroznů, která až na výjimky už skončila, byla nejkratší v moderních dějinách Španělska, uvádí agentura EFE.
Venezuela disponuje 5000 přenosnými protiletadlovými 🚀 raketami ruské výroby, aby mohla čelit vojenské hrozbě ze strany Spojených států. Podle agentury AFP to ve středu v televizi prohlásil venezuelský prezident Nicolás Maduro. USA v září zahájily sérii námořních útoků proti takzvaným narkoteroristům z Venezuely pašujícím drogy.
