Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym a čtyři regiony na východu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje, představují největší překážku pro ukončení války. Uvedl to zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff v interview poskytnutém kontroverznímu americkému moderátorovi Tuckeru Carlsonovi, ze kterého citovala ruská, ukrajinská a další média.
Ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu o válce na Ukrajině se svým americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Podle agentury Reuters o tom informoval Kreml. Putin dal příslušný rozkaz ruské armádě. Kromě toho spolu oba státníci hovořili také o potřebě míru a příměří na Ukrajině, uvedl podle Reuters Bílý dům v prohlášení. Hovořili podle něj také o Blízkém východě a bilaterálních vztazích mezi USA a Ruskem. Telefonát trval více než dvě a půl hodiny.
Evropa musí do roku 2030 přezbrojit a být schopna své nepřátele odstrašovat, uvedla v projevu na kodaňské Královské vojenské akademii předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve středu představí plán nazvaný Připravenost 2030.
Americký prezident Donald Trump zvažuje uznání ukrajinského Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem, za ruský, uvedl zpravodajský server Semafor. Bílý dům o tom podle něj uvažuje v souvislosti s mírovou dohodou, která by ukončila válku na Ukrajině, jež se už tři roky brání ruské agresi. Agentuře Reuters se nepodařilo tuto zprávu nezávisle ověřit a Bílý dům věc podle Semaforu odmítl komentovat.
Největší zahraniční firmy, které z Ruska odešly po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, se zatím vrátit neplánují. Na svém webu to s odkazem na průzkum portálu The Bell tvrdí polský deník Rzeczpospolita. Ruské úřady ale tvrdí opak a například agentura Reuters před měsícem napsala, že některé firmy by o návratu na kdysi vysoce růstový trh mohly uvažovat, pokud administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvolní dosavadní sankce.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině, včetně území a elektráren. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Chystaný hovor potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.
Je zvláštní, že se velká část Evropy po tři roky, kdy Rusko vede válku s Ukrajinou, respektive dobývá její území, o výdaje na zbrojení příliš nezajímala. Dál žila ve své bublině ekonomické prosperity, sociálních jistot a zelenání. Donald Trump vzal po svém zvolení Evropu do ruky a zatřásl s ní jako s nějakým spícím úlem.
Britský premiér Keir Starmer po virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě mírové dohody s Ruskem, napsala agentura Reuters. Podle ministerského předsedy se jednání posouvá do operační fáze, příští týden se v Británii sejdou vojenští představitelé.
Cenou za příměří na Ukrajině čelící ruské agresi nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina měla ustoupit ze svých požadavků. Ministryně to uvedla po setkání se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Ukrajinský ministr obrany před novináři poděkoval za veškerou pomoc, kterou ČR Ukrajině poskytuje, politickou i vojenskou. Jednání označil za produktivní.
Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl podle státní agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin.
Dopravní úpravy kvůli dostavbě Temelína ☢ vyjdou podle vlády asi na 3,9 miliardy korun. Kabinet na dnešním zasedání souhlasil s tím, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na tato opatření vyčlení 47,46 milionu korun z letošního rozpočtu.
